Rybáři musí i letos zapomenout na to, že by si úlovek z hlavní řeky Přerovska nechali.
„Chyť a pusť znamená, že každá ulovená ryba v revíru s tímto režimem musí být okamžitě s největší šetrností vrácena zpět do revíru. Žádnou rybu si nelze přivlastnit,“ shrnul Jan Hloušek, hospodář územního svazu pro severní Moravu a Slezsko patřícího do Českého rybářského svazu.
Důvodem je to, že zatím stále není jasné, jestli je konzumace ryb bezpečná, neboť se ve vzorcích vody objevily cizorodé látky. Na řece totiž probíhá od loňského roku pravidelný monitoring, který provádí Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka.
Podle profesora environmentálních věd Jakuba Hrušky z dat vyplývá, že je řeka z velké části v pořádku.
„Koncentrace škodlivin byly vesměs velmi nízké. V polovině loňského roku se nicméně v místě pod Dezou vyskytly fenoly, a to v nezanedbatelné koncentraci,“ nastínil Hruška. V řece jsou podle něj i stopové koncentrace kyanidu.
Odpověď dá kontrolní odlov
V listopadu uskutečnili odborníci z Akademie věd a Mendelovy univerzity na Bečvě v sedmi lokalitách drobný odlov ryb, konkrétně ostroretky stěhovavé a jelce tlouště, aby mohli u těchto dominantních druhů v řece potvrdit či vyloučit přítomnost cizorodých látek ve svalové tkáni.
„Vzorky jsou v současné době uloženy na Mendelově univerzitě, kde budou analyzovány,“ objasnil Pavel Jurajda z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
Výsledky ichtyologického průzkumu budou odevzdány Českému rybářskému svazu do konce ledna, analýza cizorodých látek pak během jara. Jakmile budou výsledky rozborů známy, Český rybářský svaz k nim zaujme stanovisko s platností od roku 2023.
Hruška se domnívá, že nález v rybím mase nebude horší, než by měl takový rozbor v minulosti.
„Osobně si myslím, že to, co se najde v rybách, nebude horší než to, co by se tam našlo před pěti lety. Jen se to nedělalo,“ řekl s tím, že v 80. a 90. letech byly ryby kontaminovány například kovy víc než dnes.
„Průmysl se musel významně vyčistit, pokud chtěl dál existovat, a spousta provozů také zanikla. Předpokládám, že by to nemělo být problematické vzhledem k historii řeky,“ doplnil.
Loni režim primárně chránil rybáře, letos pomůže hlavně řece
Režim chyť a pusť byl na Bečvě vyhlášen nejen pro bezpečnost rybářů, ale také kvůli rybám.
„V roce 2021 měl prioritně ochránit rybáře, letos se dá pojmout jako ochrana rybí obsádky, kterou se snažíme obnovovat maximálním možným způsobem,“ upřesnil Hloušek.
Podle něj bude režim na některých úsecích řeky platit ještě i v následujících letech. Půjde zejména o místa, kde se otrava projevila nejsilněji. Ta se nachází třeba u Hustopečí nad Bečvou, Choryně a na nižším toku na úrovni Valašského Meziříčí.
Na zhruba čtyřicetikilometrovém úseku Bečvy odkazuje na nynější omezení zhruba osm desítek cedulí, které jsou umístěny na důležitých příjezdových cestách a na všech hranicích revíru.
Tabule doplňuje i upozornění o zákazu lovu dravců na živou návnadu z důvodu zabránění přenosu ryb mezi revíry.
Jen u Lipníku v minulém roce vysadili padesát tisíc ostroretek
Rybářům se postupně daří do řeky dostávat nový život. Vždy na jaře a na podzim ve velkém vysazují nové ryby. Nejčastěji ostroretky, které jsou pro otravou postižený úsek Bečvy typické, dále také například parmy.
„V naší místní organizaci v Lipníku obhospodařujeme třináct kilometrů řeky. V zarybňovacím plánu máme, že bychom měli vysadit deset tisíc kusů ostroretky ročně, v loňském roce jsme jich ale vysadili padesát tisíc. Celkem jsme do Bečvy vysadili už stovky tisíc kusů ryb,“ vyzdvihl Hloušek.
K otravě Bečvy došlo v září 2020 a kyanidy v ní usmrtily desítky tun ryb. Policie z otravy obvinila firmu Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm a jejího ředitele Oldřicha Havelku, ten jakékoli provinění odmítá.
