Celkem Světová atletika zlatým medailistům z Paříže vyplatí 2,4 milionu dolarů (asi 56 milionů korun). „Sice je nemožné vyčíslit peněžní hodnotu olympijské medaile nebo odhodlání a koncentrace, kterou vyžaduje samotná reprezentace své země na olympijských hrách, ale myslím si, že je důležité někde začít a zajistit, že část příjmů, které vygenerují naši sportovci na olympijských hrách, se vrátí těm, kteří dělají z olympiády globální divadlo,“ uvedl prezident Světové atletiky Sebastian Coe.
Novinku považuje za pokračování cesty, která začala v roce 2015. Světová atletika od té doby vrací do sportu všechny příjmy od Mezinárodního olympijského výboru (MOV). Začala s olympijskými dividendami vyplácenými členským federacím, které si aktuálně nad rámec běžných grantů rozdělují pět milionů dolarů (téměř 117 milionů korun).
Prémie pro vítěze olympijských atletických závodů a soutěží jsou nižší než na loňském MS v Budapešti, kde každý šampion inkasoval 70.000 dolarů (1,6 milionu korun). Od olympijských her 2028 v Los Angeles plánuje Světová atletika prémie rozšířit, odměnu dostanou i závodníci a závodnice na stříbrné a bronzové pozici. Přesné částky pro tyto hry zveřejní později.
Olympijský šampion v běhu na 400 metrů překážek Nor Karsten Warholm novinku vítá. „Je to dobře. Sice to nezmění moji motivaci vyhrát, protože na olympiádě mi nejde o peníze. Pro mě osobně má zlatá medaile mnohem větší cenu. Ale když jde o budování profesionálního sportu, myslím, že to jde správným směrem,“ řekl agentuře Reuters světový rekordman a trojnásobný mistr světa.
Za krok správným směrem považuje rozhodnutí i světový rekordman ve skoku o tyči Švéd Armand Duplantis či ukrajinská výškařka Jaroslava Mahučichová. „Když se podíváte na odměny fotbalistů a atletů, říkáte si: bože, možná bych měla změnit sport. Ale samozřejmě je to pro atlety dobrá zpráva. Dává nám to větší možnost trénovat a najít si místo, kde budeme trénovat,“ uvedla.
Moderní olympijské hry vznikly jako akce výhradně pro amatérské sportovce. Proti profesionalizaci olympioniků tvrdě vystupoval Avery Brundage, jenž byl prezidentem MOV v letech 1952 až 1972. Oficiálně účast profesionálů pod pěti kruhy posvětil až Juan Antonio Samaranch na přelomu 80. a 90. let minulého století.
MOV dodnes nevyplácí olympionikům odměny. Medailisté včetně těch českých ale prémie zpravidla dostávají od svých vlád, národních sportovních svazů nebo sponzorů.
Profesionalizace olympijských herZákladní milníky 1896 - Od prvních novodobých olympijských her v Aténách nesměli pod pěti kruhy startovat profesionálové. 1913 - Americký atlet Jim Thorpe přišel kvůli profesionalismu o zlaté medaile v pětiboje i desetiboji z OH 1912 ve Stockholmu, protože Mezinárodní olympijský výbor (MOV) zjistil, že za 15 dolarů týdně hrával baseball. Rehabilitován byl až posmrtně v roce 1983. 1981 - Na kongresu MOV v Baden-Badenu bylo rozhodnuto o větší flexibilitě pravidla 26 olympijské charty o účasti profesionálů na OH, o jejichž start na hrách se významně zasadil nový předseda MOV Juan Antonio Samaranch. 1992 - Na OH v Barceloně zazářil americký basketbalový Dream Team, v němž hráli jedni z nejlépe placených sportovců světa Michael Jordan, Magic Johnson, Larry Bird a další. 2024 - Světová atletika jako první mezinárodní sportovní federace vyplatí odměny olympijským vítězům. Každý z 48 šampionů z Paříže obdrží 50.000 dolarů (zhruba 1,2 milionu korun). |
