Když se rodiče rozvedli, bylo mu dvanáct. Táta se odstěhoval, hádky přestaly, nastal relativní klid. Pak se ale Martin zhoršil ve škole, a když se ho kamarád jednou zeptal, proč je pořezaný na ruce, ani nevěděl, co odpovědět.
Případů sebepoškozování u dětí přibývá. Mohou mít různé příčiny i podoby od lehkých a krátkých, které rodina zvládne vyřešit sama, až po dlouhodobé a vážné, jež vyžadují odborníka. Problém je, že v celé republice funguje pouze 170 dětských psychiatrů a polovina z nich je starších 65 let. Ve Zlínském kraji jsou tři.
„Situace je tristní. Termín k lékaři do ambulance tu znamená šest měsíců, když máte štěstí. Je to ale i více než rok,“ upozornil ředitel Poradenského a krizového centra Zlínského kraje Marek Mikláš.
„Když u sebepoškozování hrozí pokračující násilí, ať vůči sobě samému, nebo vůči někomu jinému, je několikaměsíční čekání na pomoc nebezpečné. Pak se snažíme dohledat odborníka, který dítěti rychle pomůže, i mimo náš kraj. A stává se, že ho najdeme až v Praze,“ zdůraznil.
V rodinách chybí stabilní prostředí
Rychlá podpora je přitom u podobných případů důležitá a může zabránit tomu, aby teenager musel do nemocnice nebo aby si problém přenesl do dospělého věku. Tomu by mohlo pomoci nové Centrum duševního zdraví pro děti, které bude součástí zmíněného poradenského centra, které provozuje a zřizuje Zlínský kraj.
Vzniknout by mohlo do tří let a své služby by v něm měl nabídnout dětský psychiatr, klinický psycholog, sociální pracovník, speciální pedagog, zdravotní sestra nebo rodinný terapeut. Poradenské centrum už několik let nabízí šest sociálních služeb. Déle než rok se zde více věnují podpoře duševního zdraví v rodinách, což znamená, že se setkávají s mnoha případy úzkostných a sebevražedných stavů, s domácím násilím i situacemi po rozvodu rodičů.
Čiperova vila ve Zlíně osiřela, děti v nouzi získaly nové zázemí v Mladcové |
„Podle mého názoru nastala po covidu velká společenská rozpolcenost a to vytváří další stresy a tlak. V rodinách chybí stabilní prostředí. I dříve se rodiny potkávaly s krizovými situacemi možná podobně často jako dnes. Ale měly pevnější půdu pod nohama. Dokázaly se s tím přirozeně vypořádat. To teď chybí,“ poukázal Mikláš.
Zkušenost ale potvrzuje, že když s rodinou odborníci v centru začnou rychle pracovat, daří se zabránit tomu, aby problém narůstal, a také nemusí dojít k tomu, že by byl nutný psychiatr.
Podobné výsledky by mělo přinést i centrum zaměřené přímo na děti. Ministerstvo pro místní rozvoj teď vyčlenilo 141 milionů korun pro Centra duševního zdraví. Sedm krajů včetně Zlínského může dohromady vyčerpat 94 milionů, a to na stavbu nového objektu, rekonstrukci stávajícího, ale také na nákup vybavení nebo minibusy na svážení klientů.
Kroměřížská psychiatrie má stále plno
„Má velký význam pracovat s dětmi přímo v terénu, protože to může zabránit jejich hospitalizaci,“ upozornila náměstkyně pro léčebně preventivní péči Psychiatrické nemocnice v Kroměříži Adéla Stoklasová. V existenci této státní nemocnice, jež má samostatné dětské oddělení, má Zlínský kraj výhodu. Nicméně 25 lůžek stejně nestačí.
Podají pomocnou ruku dětem s psychickými problémy, uleví to zdravotnictví |
„Jsme stále stoprocentně obsazení a nestíháme plnit požadavky kraje. Dětí je tolik, že jsou často umisťovány na pediatrická oddělení nemocnic, a my si je přebíráme, jak nejrychleji to jde. Ročně se nám tu vystřídá kolem stovky dětí, některé i opakovaně,“ upřesnila.
I v krajských nemocnicích potvrzují, že případů je stále více. Většinou je tam k dispozici dětský psycholog, s dětským psychiatrem ale spolupracují externě. Ve zlínské ambulanci řeší především úzkostné a depresivní stavy, stavy mentální anorexie, poruchy příjmu potravy, psychosomatické problémy, problémy se sebepoškozováním, okrajově také autismus, potíže spojené s ADHD – úzkosti a psychosomatické potíže.
„Co se týče hospitalizací, u nás jsou to děti s těžkými psychickými problémy, v ohrožení života. Jedná se například o těžké stavy mentální anorexie nebo pokusy o sebevraždu. Jsou jich vyšší desítky ročně,“ přiblížila mluvčí Baťovy nemocnice ve Zlíně Dana Lipovská.
Děti s bolavou duší. Otázka „jak bylo ve škole“ je k ničemu, míní primář |
„Nejčastěji se jedná o pacienty s úzkostí, depresí, sebepoškozováním, poruchou příjmu potravy, mezi časté případy patří také intoxikace alkoholem a drogami. Ročně je jich kolem stovky,“ doplnila primářka dětského oddělení Uherskohradišťské nemocnice Irena Baroňová.
Psychiatrická nemocnice má v plánu postavit nový moderní pavilon, jehož součástí by bylo rozšířené dětské oddělení. Projekt je sice připravený, žádost o dotaci na ministerstvu zdravotnictví je podaná. I tam ale musejí několik let počkat, než bude mít dostatečné vzdělání další dětský psychiatr.
6. února 2024 |
