„Mohla by to být vůbec nejvyšší návštěvnost za posledních dvacet let,“ uvedla mluvčí zoo Barbara Tesařová. Na přesné číslo si ale bude muset zahrada ještě chvíli počkat.
„V průběhu prosince došlo ke kolapsu vstupenkového a pokladního počítačového systému a my v tuto chvíli nemáme přístup k přesným datům. Na nápravě intenzivně pracujeme,“ vysvětlil ředitel zoo David Nejedlo.
Návštěvníky podle něj kromě příznivého počasí táhly také zvířecí přírůstky, nový výhodný systém permanentek i akce spojené původně se stým výročím vzniku zahrady. Přestože se na ně zahrada připravovala, zjištění badatelů jí přineslo velké překvapení. Podle nově objeveného historického pramene je zoo už 115 let.
„ Z počátku nepříjemná zápletka ale nakonec zvýšila zájem o zoologickou zahradu možná víc než samotné plánované sté výročí a o kuriózních oslavách v Liberci se rázem dozvěděla celá republika,“ zmínila mluvčí zoo.
Mezi zcela nové druhy, které obohatily libereckou kolekci chovaných zvířat, patří zoborožci hrubozobí, zoborožci temní nebo rajka královská. Unikátní ptáci našli domov v pavilonu tropů, který prošel v uplynulém roce částečnou rekonstrukcí.
Úspěšný odchov lvů
Liberecká zoo přivítala také řadu narozených nebo vylíhlých mláďat. Mezi nejvzácnější z nich patří lvi berberští, kteří přišli na svět začátkem května. Pro zahradu to byl první úspěšný odchov.
„Měsíc nato jsme se radovali z nových mláďat orlosupů bradatých. Poprvé v celé stopatnáctileté historii se totiž podařilo odchovat rovnou dvě ptáčata v jedné sezoně,“ zmínila mluvčí Tesařová.
Za chovatelsky významný považuje zahrada také odchov kriticky ohroženého gibona bělolícího nebo ohroženého kočkodana Dianina. „Jsem velmi rád, že se liberecké zoo daří naplňovat své poslání a že se svým chovem podílí na záchraně vymírajících druhů. Jen loni u nás přišlo na svět celkem osmdesát šest mláďat. Nejvíc z nich bylo kopytníků. Například ve stádu ohrožených sambarů skvrnitých, urialů bucharských, oslů somálských nebo žiraf Rothschildových,“ vypočítal zoolog Jan Hanel.
Boj proti želvím pašerákům
Záběr pracovníků zoo přesahoval liberecké zvířecí výběhy. Odborníci ze zahrady se podíleli například na boji proti černému obchodu se želvovinou a želvími vejci na indonéském ostrově Berau východně od Bornea. Ve spolupráci s tamní státní správou spálili veškeré výrobky ze želvoviny v oblasti. Navíc pomohli dostat za mříže jejich dealery a prodavače, kteří s touto nelegální činností i přes opakované výzvy nadále pokračovali.
Loni se Zoo Liberec také podílela na vzniku nového ochranářského projektu na záchranu zeber bezhřívých. Čeští odborníci pod vedením libereckého zoologa Luboše Melichara monitorovali v létě v Ugandě početnost zbývající populace zeber bezhřívých ve volné přírodě. Následně odborníky šokovali svými závěry. Potvrdili totiž výskyt zeber bezhřívých i v místech, kde je nikdo nečekal. V přírodní rezervaci Pian Upe zdokumentovali další populaci čítající několik desítek jedinců. Výsledky expedice tak přinesly naději, že by se hrozbu vyhubení těchto vzácných zeber mohlo podařit odvrátit.
Letos sice liberecká zoo obhájila své členství v Evropské asociaci zoologických zahrad a akvárií (EAZA). Kontrolní tým EAZA ale zároveň poukázal na dílčí nedostatky v zastaralých expozicích, nedostatečném prostoru některých výběhů a patrnou podinvestovanost areálu. Výtky zoo musí během následujících sedmi let napravit.
Šance na rozšíření
Kromě menších projektů na vylepšení areálu bude letos zoo především pracovat na přípravě nového generelu a studie rozšíření. Zahrada by se měla v budoucnu rozšiřovat směrem ke zchátralému přírodnímu amfiteátru.
Zastupitelstvo už schválilo záměr změny územního plánu pro rozšíření zoo.Zoologická zahrada se dosud rozkládá na ploše téměř čtrnácti hektarů, v budoucnu by mohla získat dalších deset. Ve zvažovaném Údolí ohrožené divočiny by mohly vzniknout relativně levné a prostorné přírodní expozice pro chladnomilné druhy zvířat. Například vlka či zubra evropského. Jejich chov nevyžaduje stavbu drahých vytápěných pavilonů.
