Lidé mohli obdivovat vojenskou techniku a shlédnout tematické ukázky na zemi i ve vzduchu. Například obsazení letiště sovětskou armádou v roce 1968. Do ukázek se zapojily více než dvě stovky příznivců vojenské historie v dobových uniformách. Návštěvníci se mohli účastnit i debat.
Jedním z hostů byl právě Michal Kocáb. K revolučním událostem se vrací ve své knize Vabank 1989 - 1991, jež vyjde v listopadu.
„Jsme tu dnes v bývalém vojenském prostoru obklopeni zbraněmi, ale od nich nám nic nehrozí. Je dobré si uvědomit, co chtěli tehdy vojáci po Listopadu osmdesát devět při akci Zásah použít. Do plné bojové pohotovosti bylo v českých zemích vyčleněno 7632 vojáků, 473 automobilů, 92 obrněných transportérů, 155 tanků a 63 vozidel speciální techniky. Pro akce Hlídka, Stráž byly vyčleněny další síly. To je jasný důkaz, že to hoši brali vážně,“ odcitoval Michael Kocáb ze své nové knihy.
Po sametové revoluci působil jako předseda parlamentní komise pro dohled na odsun sovětských vojsk z území bývalého Československa. Lidem připomněl, že sobotní rockové a jazzové decibely nejsou v bývalém vojenském prostoru zdaleka samozřejmostí.
„Proklouzli jsme dějinnou skulinou“
„Když byla zrušena RVHP, Varšavská smlouva a v červenci 1991 byl ukončen odsun sovětské armády, jeden a půl měsíce poté byl protigorbačovský puč, kdy se komunističtí jestřábové opět dostali k moci. Kdybychom to bývali nestačili a Gorbačov by byl svržen o čtyři měsíce dříve, možná bychom tu neseděli. Jak vidíte, Putin dodnes teskní po Sovětském svazu a vydává to za největší geopolitickou katastrofu dvacátého století. Proklouzli jsme obrovskou dějinnou skulinou a zaplaťpánbůh za to, že jsme byli i takto rychlí. Je to něco obrovského, co jsme v našich životech zažili a musíme si toho vážit,“ připomněl Michael Kocáb.
Akce Ralsko - 30 let svobody byla jednou z prvních připomínek výročí revolučních událostí roku 1989 v Libereckém kraji. Pořádalo ji sdružení Naše Ralsko. „Letiště bylo dlouhá léta okupováno Sovětskou armádou. U příležitosti třiceti let od Sametové revoluce se domníváme, že právě toto území má veřejnosti co říci a vypovídá o tom, jaká ta doba před rokem osmdesát devět byla. Přišlo nám to tematické a symbolické,“ uvedl Lukáš Wimětal, předseda spolku Naše Ralsko. „Já už se nikdy nechci bát říci svůj názor. A mít pocit, že bych za něj mohl být perzekuován. Bohužel mám pocit, že se tu zase vytváří atmosféra strachu,“ dodal Wimětal.
Dnes by se „spřátelená“ vojska u nás Putinovi hodila, řekl Kocáb v Rozstřelu |
V debatách diskutující připomněli motto – Nikdo nemá právo zapomenout. „Všechny ty problémy, které po revoluci přišly, musely být. To nejde, abychom po dvou okupacích, mentálně zdrceni, bezchybně přešli do liberální demokracie. Ještě se s tím nějakou dobu budeme rvát. Základní rysy toho, co jsme chtěli v tom roce osmdesát devět ale přetrvávají. Máme svobodu a musíme se sami starat o to, abychom s tím božím darem dokázali dobře nakládat i do budoucna,“ upozornil Michael Kocáb.
Někdejší vojenský prostor Ralsko má rozlohu 250 kilometrů čtverečních. Vojenským účelům soužil už v první polovině minulého století. Postupně se tam tak v letech 1938 až 1991 vystřídaly německá, československá a sovětská armáda. Michael Kocáb na besedě zavzpomínal, že v nedaleké Bělé pod Bezdězem objevili při jedné z návštěv oblasti uložiště jaderných hlavic. „Vše už bylo opuštěno, odšroubováno a v březnu 1990 vyvezeno. My jsme tam mohli být asi dva měsíce po tom. Není ale vůbec žádná pochybnost o tom, že tam byly,“ vzpomněl Michael Kocáb.
Do roku 2007 patři prostor státu, pak jej převzal Liberecký kraj. V posledních letech se jej snaží vyčistit od pozůstatků pobytu sovětských vojsk a postupně demoluje ruiny.
