Grabštejn hlásí propad v návštěvnosti 38 procent, druhou příčku zaujímá Hrubý Rohozec s téměř 29procentní ztrátou návštěvníků. Třetí místo na seznamu opomíjených památek připadá Lemberku, kam se letos vydalo o 21 procent turistů méně.
„Na Grabštejně probíhá náročná rekonstrukce horního nádvoří a věž není přístupná v samostatném okruhu,“ uvažuje o důvodech Miloš Kadlec, ředitel územní správy památkového ústavu.
Ze stejných důvodů opomíjejí návštěvníci pravděpodobně také Hrubý Rohozec – tam se opravují římsy, a nádvoří proto zakrývá lešení. Navíc si podle Kadlece volí lidé nově jen jeden prohlídkový okruh, i když měli dříve zájem o dva a více.
Dvacetiprocentní pokles turistů na Lemberku si však nedovede vysvětlit. Celkový propad je podle něj daný i tím, že lidé musí při prohlídkách zámku nosit respirátory, což řadu z nich odradí. „Proto volí pouze prohlídky exteriérů a dovnitř nechodí,“ shrnul Kadlec.
„Za propad v číslech u nás na Lemberku jednoznačně může covid a následná vládní opatření. Museli jsme zkrátit návštěvní dobu na čtyři měsíce místo sedmi, zrušili jsme stěžejní akce o Vánocích a Velikonocích a v neposlední řadě k nám v červnu nedorazily školní výpravy a zájezdy turistů,“ vypočítala Šárka Procházková ze zámku Lemberk. I přesto však považuje loňskou sezonu za velice úspěšnou, zvlášť červenec a srpen.
Na zámku v Zákupech, který v roce 2020 navštívilo přes 22 tisíc lidí, také pocítili odliv zájemců o zdejší historii. Kastelán Vladimír Tregl věří, že návštěvníky odrazují hlavně roušky a nepřehledná vládní opatření.
Lidé jsou zmatení a raději zůstanou doma
„Vláda vytvořila totální chaos. Lidé netuší, co musí mít za potvrzení, aby se k nám dostali. Volají a píší, jestli prodáváme testy, aby si je před námi udělali. Mají strach, že je bez nich nepustíme na prohlídku,“ popisuje Tregl. Lidí, kteří shání informace v předstihu, je však podle něj jen zlomek – většinu z nich nejistota zkrátka odradí a raději na zámek ani nevyrazí.
Ze statistik památkového ústavu plyne, že pokles zájmu o památky v kraji klesl meziročně skoro o osm procent. Ředitel sychrovské územní správy Miloš Kadlec to nevidí tak černě. Je prý potřeba brát v úvahu i to, že nejnavštěvovanější Sychrov byl loni od ledna do března otevřený bez omezení, kdežto letos se sem v zimních měsících návštěvníci až na výjimky nedostali.
Pořádání mimořádných akcí ke zvýšení návštěvnosti památkový ústav vzhledem ke covidové situaci neplánuje. „Zůstaneme u naplánovaných akcí, které si na léto připravili kasteláni,“ zmínil Kadlec.
Skotské kilty, víno a princezny
Koncem července zažije Frýdlant, Sychrov a Grabštejn Hradozámeckou noc, na Troskách budou moci milovníci vína ochutnat víno ze severní Francie při západu slunce. Lemberk v srpnu zpřístupní středověkou věž a Sychrov se před koncem prázdnin promění v dějiště skotských her.
„Přes léto organizujeme v zákupském zámku prohlídky s princeznou pro menší děti, na dětském okruhu máme výstavu pokojíčků pro panenky. Nově nabízíme přespání na zámku se soukromou noční prohlídkou interiérů. Myslím, že lákadel je u nás dost,“ uvedl kastelán Tregl.
Vzápětí však dodal, že to nestačí. I podle něj se lidé nechtějí dusit ve vedru v respirátorech, nebo nechtějí riskovat zbytečnou cestu za památkami, když neznají přesné podmínky pro jejich návštěvu.
Dosud přišlo do hradů a zámků na Liberecku, které patří pod správu památkového ústavu, o sedm tisíc lidí méně než loni. Větší zájem projevují o prohlídky v exteriérech, jako jsou hradní areály a zámecké parky.
