Japonsko, Belgie, Francie, Polsko. Tam všude by se mohlo prodávat pivo ze zámeckého pivovaru ve Frýdlantě. Jeho majitel Marek Vávra na tom teď usilovně pracuje.
„V rámci prodeje lahví nám padesát procent obratu dělají Poláci, kteří sem jezdí. Takže je na čase, aby se naše pivo dostalo i za hranice,“ vysvětluje Vávra.
Spolupráci už pivovar navázal i s Němci, a to nejen ohledně prodeje piva, ale i využívání jejich laboratoří.
„My sice máme svoji laboratoř, ale je malá. Chybí nám zařízení, které určuje v pivu ty zásadní látky z hlediska spotřební daně, stupňovitosti a alkoholu. Podle stupňovitosti se daň vyměřuje. Za jeden stupeň na hektolitr platí minipivovary šestnáct korun, velké pak třicet dvě koruny,“ říká Vávra.
Ten je nově stoprocentním vlastníkem a majitelem Zámeckého pivovaru. Ještě donedávna se o tento post dělil se společníkem Lukášem Plechatým. V Liberci a okolí má přitom Plechatý pověst kontroverzního spekulanta s pozemky.
Zbohatl třeba na prodeji pozemků ve Vesci před mistrovstvím světa v lyžování v roce 2009 nebo na pozemcích, přes které má vést obchvat České Lípy. Teď Vávra Plechatého vyplatil.
Pivovar je teď rodinnou firmou
„Musím říct, že bez něj by pivovar ve Frýdlantě nevznikl. Společníkem se stal v roce 2013, kdy pivovar potřeboval na rozjezd hodně peněz. Obíhal jsem banky, investory, ale marně. Nikdo do toho nechtěl jít. Pouze on. Teď jsme se ale společně dohodli na jeho odchodu. Nově jsme tak čistě rodinným pivovarem,“ líčí Vávra.
Majitel pivovaru Marek Vávra s portrétem posledního majitele frýdlantského panství i pivovaru Franzem hrabětem Clam-Gallasem. Osobnost osvíceného hraběte je Vávrovi vzorem.
Sládkovou je ve Frýdlantě Vávrova sestřenice, o logistiku a provoz se stará bratranec, kancelářské záležitosti má na starost manželka a v recepci sedí jeho teta. Nejde však o jedinou změnu. Vávra se teď chystá upravit bývalou elektrárnu mechanické tkalcovny z roku 1899 v Dětřichově. Opuštěná hala se má změnit na sklad pivních sudů a lahví.
„Pivovarský areál ve Frýdlantě je z převážné části barokní. Je tu spousta malých prostor s různou výškou podlah, což dělá problémy při logistice. Budeme rozšiřovat pivovar o lahvovou linku, abychom uspokojili poptávku, ale nemáme už pivo kde skladovat. A nechci ty barokní stavby tady ničit. Stará elektrárna v Dětřichově je de facto jen obvodové zdivo, čili pro nás ideální. A pokud bychom se chtěli výhledově dál rozšiřovat, tak máme kam,“ vysvětluje Vávra koupi části staré továrny.
Nealko pivo možná, plechovky nikdy
Už teď přitom ve Frýdlantě výroba každoročně roste. Zatímco před čtyřmi lety, kdy se pivovar obnovil, byl výstav pět set hektolitrů, dnes je to osm tisíc, u kterých to ale neskončí.
„Podle mě záchrana pivovaru nespočívá v tom, že opravíme všechny jeho budovy, ale že mu vrátíme původní výstav. A ten tu byl v době rozmachu za Rakouska-Uherska zhruba čtyřicet tisíc hektolitrů. Máme tu teď technologii, díky které můžeme těchto čísel znovu v budoucnu dosáhnout,“ dodal Marek Vávra.
Do čeho se nikdy nechtějí ve Frýdlantě pouštět, je výroba piva do plechovek. Naopak vážně teď v rodinné firmě propočítávají, zda se vyplatí výroba nealko piva.
