„Byla to osobnost. Ve své době byl moderní a dynamický. Několik let pracoval ve Francii, takže byl načichlý světovou architekturou,“ vzpomněl na svého kolegu architekt Petr Stolín. Ve Švancerově ateliéru v libereckém Stavoprojektu pracoval v letech 1986 až 1990.
Architekt Švancer tvořil mezi roky 1958 - 75 v ateliéru 02 u autora Ještědu Karla Hubáčka. Od roku 1975 byl pak vedoucím ateliéru 1. „V podstatě se dá říci, že v Liberci byly takové dva architektonické tábory. Hubáčkovci a Švancerovci. Švancer mimochodem hodně používal červenou barvu, Hubáčkův ateliér víc žlutou a modrou,“ přiblížil Petr Stolín.
Dvorní projektant zoo
Architekt Švancer se především stal „dvorním“ projektantem liberecké zoo. Stál u podoby nádrže pro lachtany, voliér pro dravé ptáky, výběhu pro opice, jezírka pro plameňáky, pavilonu šelem nebo pavilonu tropů. Stvořil také pavilon žiraf. „Vymyslel ho tak, že žirafy byly dole a lidé se jim nahoře dívali do očí. To bylo ve své době neobvyklé,“ zmínil architekt Stolín.
Pavilon žiraf vyrostl v roce 1986 a stál tehdy čtyři miliony korun, což je dnes zhruba 50 milionů. V pavilonu bydlely v době jeho otevření v červnu 1985 čtyři žirafy. Sloužil i nosorožcům a zebrám.
S moderním pavilonem se autor zúčastnil prestižního světového bienále Interarch v Sofii. Liberecký nápad později využila řada dalších světových zahrad.
Švancerova práce pomáhala zahradě k cestě mezi nejkrásnější areály v severních Čechách. O tom, jak důležitý byl Švancer pro podobu zoo, svědčí tehdejší slova ředitele zahrady Janečka. „Bez jeho doporučení na barvu nenatřeme ani plot,“ upozornil v dobovém tisku Josef Janeček.
K projektování pro libereckou zoo se přitom Pavel Švancer dostal náhodou roku 1962. Tehdy jako zaměstnanec libereckého Stavoprojektu měl za úkol navrhnout celkové využití zahrady.
„Tehdy vznikl první generální plán, kde budou expozice, vstup, cesty a občerstvení a předurčil další vývoj zahrady,“ vzpomněl Pavel Švancer při příležitosti konání výstavy na Boučkově statku na Malé Skále, která mapovala jeho čtyřicetiletou spolupráci se zoo. Zahrada se pak na něj obracela i s dalšími projekty.
O nezvyklém sepětí Švancera se zoo svědčí tato architektova slova: „Na světě není druhá zoo, která by mohla říci, že má jednoho architekta čtyřicet let,“ popsal svůj vztah k zahradě v Liberci architekt Pavel Švancer.
Areál vysokoškolských kolejí i bazén
Architekt Pavel Švancer v ateliéru Stavoprojektu navrhl také šest bloků kolejí, menzy, tělocvičny a sportoviště Technické univerzity v Liberci. Univerzita začala se stavbou v červnu roku 1977.
Odborníci vysoce hodnotili Švancerův návrh plaveckého bazénu na Tržním náměstí v Liberci z roku 1984. „Osobně považuji plavecký bazén v době, kdy se otevřel, za geniální dílo. Pozdější přístavby nebo skluzavky už ho bohužel pokazily,“ soudí architekt Petr Stolín.
Bazén se stal jednou z nejzdařilejších realizací soudobé architektury ve městě. „Význam objektu potvrzují i ocenění, která Pavel Švancer získal - cena mezinárodního bienále Interarch v Sofii z roku 1987 a cena Josefa Havlíčka v roce 1988,“ potvrdil před časem mluvčí města Jan Král.
Švancer se při projektování bazénu neomezil jen na samotnou budovu, ale řešil ji současně s přilehlou plochou Tržního náměstí. Tu pojal jako odpočinkový prostor. Stadion doplňuje plastika Kapka od výtvarníků Jana Lukáše a Oldřicha Plívy. Ti nechali pomyslně zčeřit žulovou hladinu dopadající kapkou z nerezové oceli.
Vnějšek bazénu se nezmění absolutně, ujišťuje náměstek
Protože Švancer znal své dílo do posledního detailu, byl proto poradcem pracovní skupiny pro modernizaci bazénu. Před dvěma a půl lety ji sestavil tehdejší primátor Tibor Batthyány. Nyní, po skonu architekta, mají mnozí Liberečané obavu z toho, že oprava promění jeho dílo. Projekt mimo jiné počítal s dalším pětadvacetimetrovým bazénem.
„Rada architektů města řekla, že by to bylo proti duchu stavby architekta Švancera. Proto se celý projekt vrací na začátek. I když se možná promění organizace šaten, duch stavby zůstane. Vnějšek bazénu se nezmění absolutně. Musí zůstat tak, jak momentálně je,“ zmínil náměstek primátora Jiří Němeček.
V devadesátých letech již v ateliéru UNION ARCH (založil jej spolu s architektem Pavlem Vaněčkem) navrhl architekt Švancerrekonstrukci budovy Spořitelny a Divadla F. X. Šaldy, projektoval novou budovu Komerční banky. Spolupracoval i na projektu Základní umělecké školy v Liberci, která se později stala Stavbou roku.
Působil i mimo Liberec. V Litoměřicích podle jeho návrhu postavili dům kultury, je například také autorem památníku v Ležákách.
