Je potřeba udělat tlustou čáru za minulostí. Takovým heslem se řídili zastupitelé v Liberci při snaze ukončit soudní spor s firmou Interma Byty. V případě, že by spor pokračoval a nedošlo k dohodě, hrozilo, že město přijde o 257 sociálních bytů v šesti bytových domech v Zeleném Údolí.
Domy na konci 90. let postavila právě společnost Interma. Poskytla k tomu své pozemky a také 123 milionů korun. Liberec pak k tomu přidal 82 milionů, které ovšem nebyly z městské kasy, ale dostal je od ministerstva pro místní rozvoj formou dotace. Stát tak chtěl tehdy podpořit a zrychlit bytovou výstavbu.
V Liberci tímto způsobem vzniklo přes 1 200 nových bytů, převážně družstevních. V případě šesti domů v Zeleném Údolí ale dostalo přes 250 bytů statut sociální byt. Nájemníky do nich zajišťuje město Liberec, regulované nájemné pak vybírá společnost Interma, která se také stará o správu domů.
Po dvaceti letech od kolaudace měl 51% podíl města na bytech podle smlouvy přejít za jednu korunu na Intermu. Jde o stejný model, jaký byl nastaven i u dalších bytových družstev v Liberci, jejichž domy se stavěly za stejných dotačních podmínek v letech 1997 až 2007.
Starostové dohodu zpochybňovali
Vládnoucí Starostové v Liberci ale dohodu o převodu bytů po dvaceti letech zpochybňovali a smlouvy označovali za neplatné. „Smlouvy nebyly tehdy zveřejněny na úřední desce, neprojednalo je zastupitelstvo a především ta jedna koruna za převod neodpovídá ceně obvyklé. V zákoně je jasně napsané, že když není cena řádně zdůvodněna, je to neplatné,“ argumentoval radní za SLK Michal Hron.
Sporem se tak musel zabývat soud. Liberec Intermu vinil z nedovoleného obohacování, Interma zase žádala soud, aby potvrdil platnost smluv. U dvou domů E a F dal soud Intermě plně za pravdu, u dalších čtyř rozsudek nepadl, protože žádost o převod přišla pozdě. Nicméně Interma se odvolala a teoreticky by jí tak soud mohl přiřknout i stoprocentní vlastnictví bytů i u dalších čtyř bytových domů.
Liberec by tak přišel o více než dvě stovky bytů, které využívá pro sociálně slabší obyvatele, protože město samotné kvůli privatizaci bytového fondu už příliš vlastních městských bytů s regulovaným nájemným nemá.
Někteří zastupitelé nárok Intermy uznávají
Část zastupitelů z koalice i z opozice, ale nárok Intermy uznává. První návrh smírčího řešení však na jaře o jeden hlas neprošel, klub Starostů byl proti. Teď se podařilo prosadit nový návrh, který už byl přijat bez výhrad
„Domluvili jsme se s Intermou na tom, že nám ponechá užívací práva po dobu osmnácti let, a to u všech 257 bytových jednotek. Po celou tu dobu bude výše nájemného usměrňována tak, aby byla maximálně 65 procent ceny z obvyklého tržního nájemného podle cenové mapy. Jednání byla velmi složitá a těžká, ale jsem rád, že konečně došlo ke shodě. Jinak bychom stáli před problémem, kde najednou sehnat tolik bytů pro sociálně slabé. Soudní spory jsou drahé a vleklé a na jejich konci bychom stejně asi o ty byty přišli. Takhle je můžeme ještě dalších 18 let využívat,“ řekl radní Petr Židek (ODS), který vedl pracovní skupinu pro jednání s Intermou.
Přesné znění dohody by zastupitelé po vypracování všech podkladů měli dostat ke schválení zřejmě na podzim. Interma přitom byla jediná, u koho město platnost smluv stále zpochybňovalo. V jiných případech smlouvy o převodu podílů města na bytová družstva uznalo.
