Po více než roce nejistot a řadě protichůdných tvrzení si může přes jeden tisíc libereckých družstevníků oddechnout. Vedení města se konečně dohodlo na způsobu, jakým začne převádět svůj podíl v deseti bytových družstvech na družstevníky.
Podle původní smlouvy, na kterou družstevníci spoléhali, mělo město svůj podíl převést buď bezplatně nebo za jednu korunu na družstva po dvaceti letech od kolaudace. To teď u tří družstev nastalo a u dalších se dvacetiletá lhůta blíží. Prvním družstvem, které by se mělo převodu za jednu korunu dočkat, je BD Alfa v Zeleném Údolí.
Zastupitelé se kvůli tomu sejdou na mimořádném jednání 29. července. Po Alfě by měla ještě následovat družstva Beta a Gama a pak postupně další družstva podle toho, jak jim bude končit dvacetiletá lhůta. Kdyby Liberec nenašel shodu na tom, jak převod za jednu korunu provést, musel by čelit soudní žalobě, kterou byla družstva připravena na radnici podat.
„Jsem rád, že se nám podařilo ve spolupráci s právní kanceláří Joukl a partneři připravit smlouvu, která je akceptovatelná napříč politickým spektrem a zároveň i pro družstevníky. Osobně to vnímám jako obrovský posun. Liberec se tímto řadí mezi města, která si dokáží s touto složitou problematikou poradit. Můžeme být tak ostatním městům v řešení převodů vzorem,“ řekl radní Petr Židek (ODS).
Ještě nedávno to přitom vypadalo, že Liberec bude spíš vzorem v tom, jak družstevníkům způsobovat jeden infarkt za druhým. Loni na jaře totiž vedení města přišlo s tím, že smlouvy s bytovými družstvy, které po celou dobu existence Liberec nijak nezpochybnil, jsou neplatné, protože nevisely na úřední desce a některé neprojednalo zastupitelstvo, ale jen rada města.
Město si dokonce najalo právní kancelář Máchal & Bobek, která ho utvrzovala v tom, že bezúplatný převod není možný, a že by za takový krok mohli být současní zastupitelé popotahovaní, protože by se nechovali s péčí řádného hospodáře. Družstevníkům, kteří neměli podle smluv doplácet nic, tak najednou hrozilo, že za převod městského podílu budou platit statisíce. V průměru to vycházelo na 320 tisíc korun na jeden byt.
Družstevníci se začali bouřit
Družstevníci se tak začali hromadně bouřit a chodili pravidelně protestovat na zasedání zastupitelstva. „Jsem důchodce a na doplatky nemám. Doufám, že má město pro mě a podobně postižené družstevníky připravená místa v domovech důchodců, protože tohle nezaplatím. Byty na nás měly přejít bezplatně, celou dobu je splácíme,“ komentoval tehdy jeden z družstevníků Petr Výboch.
Město pak postupně přicházelo s různými variantami, vždy to ale bylo proti duchu původních smluv o bezúplatném převodu. S postupem vedení města nesouhlasila opozice, ani část koalice z řad ANO a ODS. Družstevníci, kteří mezitím založili spolek Spravedlnost pro bytová družstva, se obrátili s žádostí o pomoc i na ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo financí. Ministryně Klára Dostálová na to v reakci uvedla, že původní smlouvy by se měly ctít.
Družstevníkům se také podařilo do Sněmovny dostat návrh zákona, který by zajistil, že z převodu nebudou družstevníci platit daň, která by také byla ve výši stovek tisíců korun. Problém převodu městských podílů v družstevních domech postavených v letech 1997 až 2007 ze státní dotací se totiž netýká jen Liberce, ale i dalších měst v Česku.
