Během následujících tří let by v Liberci mělo vyrůst dlouho plánované Centrum urgentní medicíny. Nemocnici se podařilo napodruhé najít společnost, která jej postaví. S částkou 3,146 miliardy bez DPH zvítězilo sdružení firem Syner, Metrostav DIZ a Geosan Group.
„Skutečně se začalo dít něco, co bude mít vliv na to, jak kvalitní nemocnice bude v příštích letech a jak bude schopná čelit výzvám, které medicína přinese v příštích desetiletích,“ poznamenal na úvod generální ředitel nemocnice Richard Lukáš.
Podle něj momentálně chystají smlouvu s vítězným sdružením, a pak bude možné předat stavbu. S výkopovými pracemi by chtěli začít 1. dubna.
Nemocnice připravuje projekt už více než deset let. Nový pavilon je podle Lukáše pro budoucnost nemocnice nezbytný. Centrum bude sdružovat jednotlivé obory urgentní medicíny. Plánovaný pavilon by měl vyřešit nejen chybějící centrální příjem, ale také nedostatek míst pro operační sály. Kapacita nemocnice by se tak měla rozšířit o 120 lůžek.
Kromě toho zde vznikne špičkové kardiocentrum, centrální laboratoře, přestěhuje se tam i transfuzní a radiologické oddělení, jednotka intenzivní péče a oddělení ARO. Objekt bude mít na délku zhruba 120 metrů a na šířku 40, vysoký bude 27 metrů.
U centra vyroste i parkovací dům
Autorem návrhu je společnost SIAL Architekti a inženýři. Součástí zakázky je také parkovací dům pro 330 aut s energetickým centrem pro celou nemocnici.
Stavba by měla skončit v první polovině roku 2026. Podle hejtmana Libereckého kraje Martina Půty může ale vzhledem k velikosti stavby dojít k dodatkům, které termín posunou.
Na financování CUM se bude podílet nemocnice společně s akcionáři. Největší částku pokryje Liberecký kraj, který přispěje sumou 2,1 miliardy. 180 milionů uhradí další akcionáři, tedy města Liberec, Turnov a Frýdlant. Zbývající část, včetně vybavení, zaplatí nemocnice. Podle Lukáše se budou snažit získat peníze z evropských dotací. O jakou částku by mohlo jít, ale zatím vedení nemocnice netuší.
Řediteli se nelíbí, že se na financování takto významné stavby nepodílí stát. „Pokud bychom byli univerzitní nemocnice, čili nemocnice řízená přímo ministerstvem zdravotnictví, tak bychom měli přístup k penězům ze státního rozpočtu,“ poznamenal Lukáš s tím, že oblasti, které nemají univerzitní, respektive fakultní nemocnice, musejí vydávat daleko více peněz na to, aby udržely své zdravotnictví na patřičné úrovni.
„Je to zkrátka hanba, bojujeme s tím marně už dlouhou dobu. Přinejmenším by se na to mělo upozorňovat,“ poznamenal Lukáš.
Zpoždění kvůli cenám
Stavba začne se zpožděním. V prvním kole výběrového řízení neuspěl žádný uchazeč. Všichni překročili stanovený limit 2,2 miliardy korun. Důvodem byl skokový nárůst cen ve stavebnictví způsobený mimo jiné válkou na Ukrajině.
Nemocnice proto vypsala soutěž znovu. Limitní cenu navýšila na základě analýzy trhu o jednu miliardu. Přihlásilo se pět firem se třemi nabídkami. Jeden uchazeč podmínky nesplňoval.
Ve vítězném konsorciu je také dceřiná firma Metrostavu, který má kvůli druhé větvi korupční kauzy Davida Ratha tříletý zákaz na účasti ve veřejných soutěžích. Jak už dříve informoval ekonomický náměstek hejtmana Zbyněk Miklík, firmy Metrostav DIZ se rozhodnutí soudu netýká.
