Traduje se citát Ernesta Hemingwaye o tom, že literární kritici jsou vši, které lezou po literatuře. Dávám ten citát k dobru skoro vždycky, když na kritiky přijde řeč. A taky to, že zmíněný „Papá“ některé kritiky mlátil po hospodách. Páru na to rozhodně měl.
Dobře, buďme upřímní – stejně jako si na novináře stěžují neschopní politici, zpravidla si na kritiky stěžují i neschopní spisovatelé, jejichž ego se často nepřenese přes něčí kritiku. To je prostě fakt, jako že slunce vyjde každé ráno a haitský rum je rozhodně lepší než ten venezuelský.
No a teď, když jsem si hezky v úvodu zarozporoval, se pustím konečně souvisle do toho, co chci říct.
Autoři, kteří se nechají strhnout kritikou, kteří chtějí vyhovět jednomu či dvěma výrazným hlasům, zpravidla u čtenářů propadnou.
