A aby snad nevznikla v knihkupectví při koupi mýlka, už název knihy jasně říká, kdo by měl být jejím cílovým čtenářem. Chtělo se tak nakladatelství vymezit proti případným novým a dost možná i stávajícím kritikům Vieweghových fejetonů? Působí to tak. Pak měl název znít Mým souznějícím. Třeba.
Mnohé z fejetonů se totiž v uplynulém roce staly terčem zlosti i posměchu na sociálních sítích. Není divu, Viewegh se dost otevřeně pouštěl do své bývalé manželky i žen. S nadsázkou komentoval množící se obvinění ze sexuálního obtěžování. Čas od času vyslal kritická slova i směrem k Hradu, respektive prezidentu Miloši Zemanovi. Za to jej však nikdo – světe, div se – nepranýřoval.
Mediální pozdvižení totiž způsobil úplně jinak – fejetonem Česká suverenita, ve kterém přirovnával údajné středoškolské sexuální obtěžování Christine Blaseyové kandidátem na ústavního soudce Brettem Kavanaughem ke gymnaziálnímu pettingu. Dokonce přímo děkoval za to, že žije v zemi, kde on za své mladické přešlapy pykat nemusí. A internet se mohl zbláznit.
Viewegh dostal nálepku sexisty, který zlehčuje sexuální násilí. Opravdu však někdo se zdravým rozumem dokázal uvěřit tomu, že by otec tří dcer Michal Viewegh (který je navíc díky silně autobiografickému obsahu svých děl dobře čitelný) obhajoval sexuální zločin?
Věrný svému stylu se spíše pokusil glosovat problematiku, jejíž vnímání se za posledních několik let výrazně proměnilo, mnohdy bohužel ve zbraň. Korektnost je žíravina a nejvíce jí chutná smysl pro humor. Viewegh si toho buď nevšiml, nebo se to rozhodl ignorovat. K nelibosti mnohých, zcela oprávněně. Autor, který v tuzemské literatuře ztělesňoval ten nejryzejší mainstream, byl najednou zahnán na okraj. Ačkoliv možná vyjádřil názor mnohých. Raději mlčících.
Po prodělané ruptuře aorty Viewegh často mluví o tom, že mu autorsky vyhovují spíše kratší texty. A z fejetonů v souboru Mým vrstevníkům je znát, že jej i více baví. Třeba když přijde řeč na víno, o kterém je prozatím ještě dovoleno psát bez obvinění z propagace alkoholismu. Kdyby si Viewegh odpustil neustálé spílání nad každotýdenním hledáním tématu pro fejeton a hlavně rozebírání výše alimentů, které platí na své dcery, bylo by to čtení o dost příjemnější. Stále však má své světlé momenty.
Jen pro příště – když už popichuji ostravský ranní pořad České televize, kde jsem byl hostem, bylo by dobré zjistit si jeho správný název. Uvedené Studio 6 se totiž vysílá z Prahy, z Ostravy zásadně Dobré ráno.
