Po přečtení vaší knihy Děravé paměti si možná hodně žen řekne, že jste děvkař, zatímco muži vás osočí, že si nejspíš taháte triko. Přemýšlel jste o tom?
Tím se netrápím. Ve srovnání s historkami některých mých kamarádů mi nepřijde, že bych byl největší český donchuán. Napsal jsem otevřené sebekritické doznání, nevymýšlel jsem si, to bych byl pokrytec. Bylo by absurdní v pamětech fabulovat. Takhle jsem žil, něco jsem udělal dobře, něco špatně. Ano, býval jsem trochu sukničkář, ale nikdy jsem nikoho neokradl o peníze, nezradil kamaráda, spíš jsem se snažil lidem kolem sebe pomáhat... Věřím, že moje příležitostné hříšky byly zmíněnými pozitivy vyváženy.
Určitě by vám nejedna potvrdila, že to se mnou bývalo fajn. A tím se chraň pánbůh nesnažím nic naznačit o svých sexuálních výkonech, mluvím jen o svém „pozorném hostitelském“ přístupu.
