Příběh vypráví z pohledu malé dcery, psychopata a zklamané manželky, avizuje nakladatelství Labyrint. „Narazil jsem na příběh, vlastně jen suchou anotaci k jakémusi případu ženy žijící s agresorem, který ji kromě bití velmi nečekaně a sofistikovaně připravil o děti,“ popisuje Epstein. „Pak už to byla jen fascinace, jak je možné s trochou důvtipu rychle a nenávratně někomu zničit život,“ prozrazuje o prvotním impulzu k sepsání knihy.
Ač to zažitá definice násilí nepřipouští a příručky často mluví jinak, soustavný život ve strachu může bolet mnohem více než jedna facka. O obavách se tak rozhodl psát i Epstein. „Obecně nejvíc bolí strach. Strach z toho, co se může stát, nebo se naopak už nikdy nestane,“ vysvětluje. Své postavy však nesoudí.
„Snažil jsem se pochopit každého z nich a jistým způsobem ho mít rád, abych mohl dál vyprávět. Nejde o to obhájit někoho, kdo ubližuje, ale pochopit jeho myšlení. Postavy nedělají tak velké životní kotrmelce, jak by se mohlo zdát. Spíš se pokoušejí v nových situacích nově myslet. A to by snad mohlo být atraktivní,“ myslí si. Scénářové formy se Dravci nedostalo, protože Epstein nemohl najít způsob, jakým by se ve filmovém jazyce vyrovnal se třemi vypravěči.
„Film je báječný na ukazování dramatu zvnějšku. Čím jsem ale víc přemýšlel o svých postavách, bylo mi jasné, že to podstatné se děje uvnitř,“ popisuje. Sám si tak při psaní mohl dovolit trochu větší autorský luxus, který s libostí nazývá „lázeňským pobytem pro fantazii“ nerušený filmařskými limity. „Je ale pravda, že první zmínku jsem si načmáral do námětů na scénář,“ říká. Dravec zamíří na pulty českých knihkupectví 15. října.
V průběhu podzimu by se pak měl začít natáčet televizní film podle nového Epsteinova scénáře v režii Jiřího Stracha. Velký projekt pak autora čeká ještě příští rok, chystá se totiž natáčení dramatu Šarlatán, které je inspirované životem léčitele Jana Mikoláška. Režírovat bude Agnieszka Hollandová.
