RECENZE: Přeslazenost Andoře nesluší. Jinak Neviditelná republika funguje

  10:56aktualizováno  10:56
Román Joana Perugy Neviditelná republika protínají obdiv a láska – k zemi, přírodě, knihám i ženám. Andorrské knížectví, kterému v knize vzdává tak oddaný hold, přitom není jeho domovinou. Narodil se o dvě stě kilometrů dál, ve španělské provincii Aragonie.

Hlavní město Andorry, Andorra la Vella | foto: Profimedia.cz

Svým románovým debutem upozorňuje, že odkud přicházíme, je celkem jedno, záleží spíše na tom, kam jdeme a jaká máme od cesty a jejího cíle očekávání.

Hlavní hrdina knihy, novinář Miguel, přichází do Andorry la Velly znechucen uspěchanou Barcelonou. Tuší, že potřebuje nalézt odpovědi na mnoho otázek, které si sám ještě nestihl položit. Potkává však osobitou knihovnici Mariu, ve které najde zalíbení, sebepoznávání jde proto rychle stranou. Místo toho i on propadá její touze nalézt ztracenou knihu anglické cestovatelky Marian Eyerové z roku 1865.

Trošku reklamní průvodce

Usilovně pátrá, zčásti kvůli sobě, ale hlavně aby polapil srdce půvabné knihomolky. Míří kvůli tomu do jednoho z nejcennějších barcelonských antikvariátů i haciendy významného andorrského bibliofila. Hledá, a aniž si toho všimne, Andorru už má dávno pod kůží. Ačkoliv jej společnost, která bez mrknutí oka rozprodává své cenné přírodní bohatství, v mnoha ohledech irituje. Vřelost místních a jejich kulinářský um však všechno zase velmi rychle urovná.

Není pochyb, že v mnohém je skutečným předobrazem Miguela autor sám. Pojí je příliš společných rysů, než aby se to dalo popřít. Knize to na jednu stranu dobře slouží – kdo jiný než člověk vzdělaný v andorrské historii druhé poloviny devatenáctého století by si mohl dovolit napodobit v krátkých vyprávěních styl starých cestopisů? Na druhou stranu Neviditelná republika, obzvlášť v začátcích, než se naplno rozjede příběh, působí jako prozaicky zdatně uchopený reklamní průvodce.

Neviditelná republika

Joan Peruga

přeložil Michal Brabec

Nakladatelství Paseka, 2018, 192 stran

Hodnocení­: 65 %

Je jasné, že Peruga miluje svůj adoptovaný domov. Přeslazené kudrlinky, přežitá klišé a rádoby básnická přirovnání, kterými své věty šperkuje, však všudypřítomnou lásku dusí a hlavně musely dusit i překladatele Michala Brabce. A to si on ani čtenáři nezaslouží. Smáčení duše kapkami deště i svádějících Šeherezád už jednoduše bylo v literatuře dost.

Zajímavé je, jak si Peruga svůj vypravěčský um před čtenářem šetří skoro do sté stránky knihy. Až v tu chvíli totiž povoluje brzdu a navzdory výše zmíněným lingvistickým zločinům se rozpomíná i na existenci ironie. Třeba když popisuje španělskou náturu, arogantní bibliofilský jazyk nebo novinářskou praxi, které vévodí pravidlo – Jdu tam, kde mi nabídnou nejlepší catering.

Osud Neviditelné republiky, Andorry, je tak trochu metaforou k celé Evropě. Lidé sem stále přicházejí hledat hodnotnější smysl života, krásu a bezpečí, které je činí šťastnými a klidnými. Přesně jako Joana Perugu, když se do Andorry před lety přestěhoval.


Nejčtenější

PRVNÍ DOJMY: Koptashow, krycí jméno pro reklamu na StarDance

Z pořadu Koptashow

Co mají společného tanečnice Tatiana Drexlerová, sportovec Aleš Valenta a herec Jiří Dvořák? Přece StarDance, kde ona...

Případ Kursk, kde z tragédie ponorky vypustili roli sympatického Putina

Záběr z filmu Kursk

Vypjaté události, které popisuje premiérový snímek Kursk, přicházející právě do našich kin, se začaly odehrávat 12....

RECENZE: Jak Strážmistr Topinka vede do Beskyd Policejní akademii

Ze seriálu Strážmistr Topinka

Seriál Strážmistr Topinka odvozený z Doktora Martina, který v pátek startuje v České televizi, je o jeden ovčí chloupek...

RECENZE: Cena za štěstí sešla na scestí. Ještěže se k Samotářům nehlásí

Vanda Hybnerová a Ivana Chýlková ve snímku Cena za štěstí

Ještěže první letošní domácí novinka kin Cena za štěstí upustila od původního názvu Děti samotářů, odkazujícího ke...

KOMENTÁŘ: Takže opět boduje Ordinace, Všechnopárty... A co novinky?

Ze seriálu Strážmistr Topinka

Televizní svět by občas potřeboval tlumočníka do prozaické řeči smrtelníků. Například již začalo vysílání podle...

Další z rubriky

RECENZE: Sex, špína, sebevraždy. V komiksovém nepřístupném balení

Obal českého komiksu Puberta a Emoce

Autorská dvojice Petr Měrka a Matej Bednár, tedy český spisovatel a slovenský výtvarník, poslala do světa pořádně divný...

RECENZE: Je to jen sen? Jiří Hájíček vydal vydařenou sbírku haiku

Spisovatel Jiří Hájíček - autor románu Rybí krev.

Spisovatel Jiří Hájíček se profiloval jako prozaik – autor povídkových sbírek a ceněné románové trilogie Selský baroko,...

RECENZE: Oddanost jako životní hodnota. Místa ve tmě se povedla

Spisovatelka Lidmila Kábrtová

Spisovatelka Lidmila Kábrtová našla v povídkovém souboru Místa ve tmě způsob, jak nenápadně propojit životy náhodných...

Najdete na iDNES.cz