RECENZE: Noční hra je oddechovka na jedno použití. Hodí se na Prima Cool

Za pár let se bude nynější novinka našich kin Noční hra výtečně vyjímat na programu stanic typu Prima Cool. Tedy tam, kde se pěstuje zábava nezávazná až nevázaná, ulítlá, nadsazená a snaživě mladistvá. Rozhodně jiná, než jakou tvůrci Noční hry John Francis Daley a Jonathan M. Goldstein předložili ve filmu Bláznivá dovolená.

Rachel McAdamsová a Jason Bateman ve filmu Noční hra (2018) | foto: Vertical Ent.

Tehdejší krotkou nadgenerační legrácku střídá v Noční hře kratochvíle pro užší diváckou skupinu, nejlépe takovou, která sdílí až pubertální slabost hrdinů pro společenské kvízy, hádanky či soutěže. Jason Bateman a Rachel McAdamsová představují dvojici, která podobné herní večírky pořádá s dalšími spřízněnými páry. Jejich radostná setkání s veselými šarádami však jednou narazí na dva problémy.

Nakažlivá posedlost

První obtíž představuje zhrzený policista ze sousedství, vlezlý otrapa, jenž by se tak rád do hry zapojil; druhou zosobňuje Batemanův filmový bratr, jenž zorganizuje luxusní party se hrou na vraždu včetně falešných lupičů i federálních agentů.

Hostitel je tedy naoko unesen, ostatní soutěží o prvenství, kdo podle nastražených stop dopadne „pachatele“ nejdříve – jenže postupně se vyjevuje, že asi ne všechno je součástí naplánované hry. Něco se možná přihodilo doopravdy. Anebo jde naopak o vyšší úroveň zážitku, hru na hru. Anebo existuje ještě docela jiné, naprosto nečekané vysvětlení.

Noční hra

55 %

Režie: John Francis Daley, Jonathan M. Goldstein

Scénář: Mark Perez

Hraj: Rachel McAdams, Jason Bateman, Jesse Plemons, Kyle Chandler, Billy Magnussen, Chelsea Peretti a další

Kinobox: 69 %

IMDb: 6.9

Že je družná posedlost vědomostními přebory docela nakažlivá, musí zprvu uznat i člověk, který svým hostům k pivu a slaným tyčinkám servíruje leda partii mariáše. Navíc mimoňské postavy vykazují sklon k neméně mimoňským dialogům; když se plíží na sraz temnými okny, aby si jich nevšiml odvržený soused, vyrábějí takřka hororové efekty; a třetí vrstvu úsměvu nanášejí v podobě partnerských vztahů. Počínaje údajnou nevěrou se slavnou osobností a konče tupými kráskami, jež jednoho z hrdinů tradičně doprovázejí až do osudné chvíle, kdy si přivede dámu s mozkem.

Ovšem sitcomový půvab společenství se brzy vyčerpá, protože se drží modelového půdorysu konverzační komedie s trochou bláznivé akce. Samí mladí, hezcí, bezstarostní lidé si dopřávají jen takové malé, milé, kečupově zakrvácené zahánění nudy.

V jeho rámci sice báječně rozmlátí milionářské sídlo a otestují pevnost vztahů jak uvnitř každé dvojice, tak mezi jednotlivými páry navzájem, jenže hravost se omezuje na prostor vymezený průhlednými mantinely jejich vášně.

Na jedné straně potěší situační skeče jako sedmnáctidolarový úplatek, na straně druhé už člověka nebaví čekat, jestli se z atrapy pistole vyklube skutečná zbraň. Noční hra je zkrátka příjemná oddechovka pro jednorázové použití, jejíž opojnost do rána spolehlivě vyprchá.