Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvDokument, se kterým tvůrci v listopadu objedou Česko, nese název Generace A: Ať si každej dělá, co chce a na festivalu dokumentárního filmu v Jihlavě jej uváděli jako „generační výpověď mileniálů z klubového prostředí“. Na otázku, jak by tu generaci charakterizoval, režisér Kryštof Zvolánek odpovídá: „Zajímavé je, že mileniálové už nejsou nejmladší generace. Mladší generace se nám už směje, že jsme staří. Jinak je ale asi hodně rychlá a přímo ta scéna, kterou sledujeme kolem Jakuba, je také o různých závislostech a lákadlech.“
Jakub Strach se kromě své hudby proslavil i klubovými akcemi Addict. Uskutečnilo se jich už dvacet a vždy probíhaly na různých nezvyklých místech. Třeba v garážích obchodního domu Kotva, ale také v Malé sportovní hale nebo v Berlíně. Možností, kde akce uspořádat však podle něj ubývá a zajímavé prostory pohlcují developeři.
 |
Otevřít si například vlastní klub, který by se jednou mohl stát tak výraznou tváří města jako vyhlášený berlínský Berghain, v tuto chvíli NobodyListen neplánuje. „Měl jsem pár takových nabídek. Teď dokonce jednu opravdu zajímavou. Zatím pro to ale není správná chvíle. Kdybych si chtěl rozjet něco svého, tak bych do toho musel jít naplno a prozatím mám před sebou jiné projekty,“ říká.
Kultura je i jít na techno
„Největší kámen úrazu je, že Berghain je podporovaný od města, protože generuje v Berlíně turismus. Město si tam uvědomuje, co jim ten klub přináší. Není to jen bordel a hluk, jak to třeba vidí někteří na pražském magistrátě. Ačkoliv jsou tam samozřejmě i lidi, kteří to vnímají jako součást kultury,“ uvádí. Problémem jsou podle Stracha i zmiňované prostory. „V Berlíně je to skutečně krásný prostor, zatímco nám tady bohužel developerské projekty srovnaly všechny krásné haly a stavby se zemí,“ říká.
A dodává: „Kultura neznamená jít jen do Národního, ale jít také na techno někam do haly.“ I pro Národní divadlo ale Strach pracoval. Složil hudbu k projektu Bohemian Gravity, který uvádí tamní balet.
Stát se profíkem mě donutily složenky, říká skladatel a DJ NobodyListen |
V dokumentu Kryštof Zvolánek mimo jiné zachycuje i choulostivé momenty ze života Jakuba Stracha: několikátou náročnou operaci tváře, kterou musel podstoupit kvůli úrazu na skateboardu. Ta se navíc nepovedla, jak se předpokládalo. „Člověk se na sebe kouká do zrcadla a zjistí, že vypadá jinak. Že má úplně jiný výraz v obličeji, začne se v tom utápět... Probrečel jsem si rok života, protože jsem zjistil, že mám úplně jiný výraz. Nikdo z doktorů se k tomu nechtěl postavit, nikdo mi nedokázal říct, co se s tím dá dělat. Hledal jsem cesty zpět,“ vzpomíná.
Film Generace A: Ať si každej dělá, co chce bude v listopadu k vidění v kinech v Praze, Zlíně, Olomouci, Ostravě nebo Brně.
