Co o nich říkal a jak vztahy dopadly? Přinášíme jeho výroky i přehled osudových žen.
„Žena by měla být kuchařkou v kuchyni, dámou ve společnosti a gejšou v posteli. A tragédie je, když se to přehází.“
Byl proutník, na každou z výše citovaných úloh svého výroku si pro jistotu raději opatřil jinou ženu. Přesto na Kopeckého vzpomínají partnerky s laskavostí.
Galantní a charismatický svůdník byl ženatý čtyřikrát. Po Stelle Zázvorkové přišla na řadu kráska Kateřina Soukupová. Pocházela ze zámožné rodiny a kvůli Kopeckému opustila skladatele Harryho Macourka. Potřetí se za něho nakrátko vdala tanečnice z baru Alhambra Jana Lichtenbergová.
Čtvrtou manželku, tanečnici Divadla ABC a Baletu Československé televize Janu Křečkovou, si bral v roce 1966 a zůstali spolu až do smrti. Má s ní dceru Barboru. Jeho „poslední“ žena věděla, že jí není věrný. Milenky dokonce zvala na chalupu.
„Bez problémů jsme se bavily. Horší ale bylo, když se tam jednou náhodou naráz sešly hned dvě jeho milenky. Já z toho měla srandu, ale ty dvě se hrozně poštěkaly,“ vzpomínala Jana Kopecká přezdívaná Žanda.
„Obdivovala jsem Žandu, jak se o něj starala a trpěla ženy okolo něj. Milda si potrpěl na vysoké blondýny,“ řekla kdysi médiím její sousedka z chalupy a kamarádka Ema.
„Spát s vlastní ženou je incest – vždyť je to příbuzná.“
Sice vyslovil takovou hlášku, ale manželky nijak nezanedbával. První ženou mu byla kolegyně Stella Zázvorková. Zůstal s ní jen rok. Rozpad manželství nesla těžce a už se nikdy nevdala. „Miloš mě poznamenal rukou mistra – jako housle. Nemohla jsem pak už patřit nikomu jinému,“ přiznala Zázvorková.
Přitom rozchod obou herců měl fatální dopad na jejich dceru Janu Kateřinu, která v patnácti letech spáchala sebevraždu. „Miloš Kopecký byl velice zvláštní etapou mého života, která skončila smutným odchodem naší dcery. Oba je mám ukryté v sobě ve zvláštní kazetě, kterou málokdy otevírám,“ řekla později Stella Zázvorková.
„Přátelství mezi příslušníky opačného pohlaví je proti řádu přírody.“
„Stali se z nás kamarádi,“ vyvrací Kopeckého přesvědčení o řádu přírody někdejší půlroční milenka Milena Le Breux. Svůj byt mu půjčovala sedm let. „Miloš si sem vodil slečny, mimo jiné i krásnou Věru Chytilovou.“
Vztah budoucí slavné režisérky s arogantním a cynickým hercem byl sice dost divoký, ale Chytilová přesto toužila po dítěti. „Kdo mohl tušit, že z tak citlivého, niterného a křehkého miláčka se nakonec vyklube prolhaný hajzlík!“ řekla Chytilová.
„Když honí muž několik ženských najednou, tak jim musí lhát, vymýšlí si. Jsou ženy, které to tolerují, třeba Kopeckého manželka – ta věděla, že s ní má dítě a nemůže být jiný, tak si to rozmyslela. Ale já jsem věděla, že to nesnesu, tak jsem odešla,“ vysvětlila režisérka.
Manželka Jana Kopecká dobře věděla, že její muž měl složitou povahu. „Sežeň si někoho, říkával mi. Ale vzápětí hlásal, jak je rád, že má domov a jak nás miluje,“ vzpomínala v knize Můj život s Mildou.
„Z žen jsme se narodili, a snažíme se do nich vracet.“
Stejnou vášní jako k ženám hořel Kopecký i ke psaní. „Psát se má jen tehdy, když cítíte tak naléhavé nutkání jako před kýchnutím,“ poznamenal si slova Tolstého do jednoho ze svých zápisníků. Jeho tématem zůstaly ženy. Děj své pornopovídky umístil do zpovědnice.
„A zatímco Mařenka ze sebe soukala přiznání, on si úplně bezděky a mimovolně mnul přes látku svého červa,“ popisuje počínání faráře Vintítka. „Když dospěla až k líbezně podanému doznání, že se milovala s mladým Baštou, farář pocítil náhle příjemné šimrání ve svém čurapajzlíkovi: už se to blížilo, prudčeji dýchal, počal vzdychati, jeho kapří ústa, tlamičce náhle podobná, dvakráte naprázdno se pootevřela a horký vzdech vypustivši, znovu po vzduchu zalapala. Ctihodný páter s dušeným zaúpěním mohutně vystříkl do kalhot. Mařenka netušíc v nejmenším, co se děje, zaslechla jen tiché jakési zaúpění a řekla si, že to bude asi dotyk s Bohem.“
Kopecký napsal desítky povídek, fejetonů, scénických dialogů a skečů. Byl autorem článků o divadle, filmu i herectví. Svůj životopis psal vytrvale několik let a podle slov manželky Jany rukopis mnohokrát předělal. Zachovala se ale jen jeho úvodní část – zážitky z dětství a mládí, životní etapa do roku 1948.
