O tom, kdy se rozsvítím
Vše se ve mně změní prvním krokem na jeviště do záře reflektorů. A protože tam chodím ze zákulisní tmy, energie dětského obecenstva mi dodá energii a já se celý rozsvítím. Děti musím zaujmout během prvních tří minut, ony pak přistoupí na mou hru a vydrží být v kontaktu celou hodinu. Ještě je nutné udělat během představení dvě rapidní změny v rytmu, abyste znova nastartovali jejich pozornost. Je to trochu matematika a pak příběh. Hrál jsem i v cizině a všechny děti jsou úplně stejné. Triky, které mám naučené, fungují ve všech tramtáriích světa stejně.
O vnitřním dítěti v nás
Duše dítěte ve mně stále žije. Jsem totiž nad sebou přísným tatínkem. Mám rád, když má vše nějaký řád. Nemyslete si však, že bych žil infantilním životem, obklopený hračkami. Toho se možná dočkám o pár let později. Odděluji svůj život od mé profese, respektive „poslání“ hrát si s dětmi. A proč jsem duší stále dítětem? Rozumím jim, a proto vím, co chtějí, i když zrovna ani nedutají. Soudím i podle mých častých návštěv v hračkářství. Změnou je, že si hračky už umím vyrobit. Všechny jsou mými „vynálezy“, a to ze samolepicí barevné pásky. Tady už cítím jistý krok od hravého kluka ke „středoškolákovi“.
O nejšťastnější minutě
Současnou manželku Andreu jsem poznal před 16 lety během show v Brně, seděla s dcerou v první řadě. Při každém představení beru na jeviště nějakou maminku. Vybírám si ji náhodně, asi minutu předtím, než na ni ukážu. Takže na výběr mé budoucí manželky jsem měl minutu. Byla to jedna z nejšťastnějších minut v mém životě. Její kamarádka Andrea si nás na pódiu zničehonic vyfotila. Máme tudíž fotku, která dokumentuje i naši první společnou vteřinu.
O světě dospělých
Ve světě dětí, které chodí na má představení, není nic zkaženého. Ve světě dospělých se každý z nás orientujeme po svém. Děti mají výhodu, že zavřou oči a nic ošklivého nevidí. My je máme stále otevřené. Takže, baví mě víc svět dětí! Těžko uvěřit, ale já hraji na pódiu i pro dospělé. Když se baví, o to víc to strhne dětské publikum. Na druhé straně si myslím, že i dospělí si umí hrát, ale nesmí u toho být děti.
