V novince Městských divadel pražských diváci uvidí známá herecká jména: Beátu Kaňokovou, Sáru Affašovou a Viktora Dvořáka. „Bude to o takzvané memoricidě, což byl i pro mne nový termín. Vychází ze slova genocida ve smyslu ztráty a vymazání paměti, národní i třeba osobní historie,“ popisuje Viktor Dvořák novinku, kterou pro pražskou scénu chystá dle vlastního námětu ukrajinský režisér Oleksij Doryčevskij.
„Je to komedie a je určená pro českého diváka, nikoli ukrajinského,“ upozorňuje Dvořák, aby se tuzemští diváci nebáli přijít na dílo, které Městská divadla pražská uvádí v rámci svého programu Imagine UA. Ten dává možnost tvořit uprchlým ukrajinským umělcům.
Vzhledem k tématu a národnosti režiséra a jeho tvůrčího týmu se dá tušit, že s termínem memoricida budou spojovány především skutky a události spojené s Ruskem a jeho historií. „Odlehčenou formou vyprávíme o vztahu Ukrajiny a Ruska. A tím nemyslím současnou válku,“ upozorňuje Dvořák. „Jako příklad uvedu ukrajinského spisovatele Hohola. Narodil se na Ukrajině a Rusové si ho pak přivlastnili. Od té doby se mu říká Gogol a tak ho i všichni známe. Málokdo dnes ví, že je to původně ukrajinský dramatik a spisovatel,“ pokračuje herec v narážce na slavného spisovatele a dramatika, autora klasik světové literatury, jak je Revizor nebo Mrtvé duše. Gogol žil v letech 1809 až 1852, narodil se v časech carského Ruska na ukrajinské vesnici Velyki Soročynci a zemřel v Moskvě, kde je i pochován.
MemoricidaAnglická verze Wikipedie popisuje termín memoricida jako „zničení paměti, vyhlazení minulosti konkrétní skupiny“. Taktéž se projevuje ničením stop jako jsou náboženské budovy nebo školy, které by mohly přítomnost nežádoucí skupiny připomínat. Termín zavedl chorvatský lékař Mirko Grmek v textu publikovaném v Le Figaro dne 19. prosince 1991. |
„Takových případů je víc: malíři, umělci, ... Právě ty v naší inscenaci zmiňujeme. Ukazujeme třeba jejich obrazy a odlehčenou formou mluvíme o tom, jak se takto dá zpětně měnit historie a krást dějiny nějakého národa,“ dodává herec. „Tento postup není žádná novinka, to se v historii dělo vždy. Dělají to hlavně velmoci,“ dodává ještě k fenoménu memoricidy.
Záleží na divákovi
Nabízí se samozřejmě otázka, zda takové dílo, které ukrajinští umělci tvoří v časech války, nebude příliš tendenční či snad rusofobní. „To je spíš otázka na diváka, jak to přečte. My se na to opravdu díváme s humorem a komediální nadsázkou. Nečekejte tragédii, u které bychom plakali. Snažíme se na problematiku dívat z většího nadhledu. Jde nám o princip, který se v lidské historii opakuje mnohokrát,“ slibuje herec.
Věříme, že prezidenta Pavla tu budeme vítat pravidelně, zní z Národního divadla |
„Režiséra Oleksije Doryčevského a jeho tým za tento přístup obdivuji. Samozřejmě jsme si spolu během zkoušení hodně povídali a ta frustrace, co prožívají, je z nich hodně patrná. Napadá mne, jak dlouho se vlastně dá v takovém nastavení žít?“ uvažuje Dvořák. Ač by tedy novinka neměla vypovídat o současné rusko-ukrajinské válce, nějakou souvislost si zde divák patrně přeci jen najde. Klíčem může být třeba plakát, na kterém Dvořák paroduje libovolnou sochu rudoarmějce. Místo zbraně však drží v jedné ruce vysavač, ve druhé věcmi přetékající kufr a místo podstavce dlí na pračce.
„Když požádám někoho v Německu nebo v České republice, aby jmenoval alespoň jednoho ukrajinského umělce, skladatele nebo spisovatele, nejmenuje většinou nikoho. Ale ruské umělce dokáže vyjmenovat bez problému,“ předesílá pak sám autor Doryčevskij.
„Diplomacie s Ukrajinou je stále vedena shora, protože existuje intuitivní vědomí, že nemáme nic. Abyste mohli světu ukázat svá díla, museli jste jet do Moskvy nebo Petrohradu – definovat svou identitu jako ruskou, a teprve pak jste se mohli prezentovat v zahraničí. Příběhy o odporu a zachování vlastní identity často končily cestou na Sibiř. Proto také my Ukrajinci známe jen málo svých hrdinů. Byl bych rád, aby se nyní na Ukrajině i ve světě objevovaly pravdivé informace o našem ukradeném intelektuálním dědictví,“ dodává tvůrce, který nyní žije v Německu.
Všichni tři čeští herci se v novince představí jako vypravěči, průvodci i aktéři scének a skečů, ze kterých je Jak umět krást složeno. Hereckou trojici doplní ukrajinská hudebnice Katja Gapočka. „Přejeme si, aby si divák odnesl něco k přemýšlení,“ uzavírá Dvořák před páteční premiérou.
