Pod příběhem žáků obecné školy ve Vodičkově ulici trénujících na vánoční besídku, je jako autor uveden pseudonym Šimon Olivětín. V hlavní roli se jako nová pokroková kantorka Vesna Májová představila herečka Barbora Kubátová.
Jste známá především z Divadla pod Palmovkou, jak jste se dostala k této inscenaci?
Pět let jsem působila v angažmá Naivního divadla. S režisérkou inscenace jsme byly kolegyně a dodnes jsme dobré kamarádky. Vypadla jim herečka a já se zdála jako slušná náhrada.
Režisérkou je Michaela Homolová z Naivního divadla, odrazila se v novince její loutkářská zkušenost?
Loutek tam moc není, objevují se pouze, když s žáky zkoušíme vánoční příběh právě pomocí marionet. Ale Michaela je skvělá režisérka a využila to v herecké stylizaci.
Můžete přiblížit vaši postavu?
Hraji mladou učitelku, která se snaží prosadit. Je emancipovaná, plná naděje a optimismu.
Skutečným autorem hry je René Levínský, jehož kusy často mívají hodně bizarní děj plný odkazů. Platí to i zde?
Tak přece jen je to vánoční představení, děj je jasný a myslím, že pochopitelný úplně pro všechny. Nechybí ale humor, Reného bizarnosti a nepředvídatelné dějové zvraty.
Prozradíte, proč se kus jmenuje zrovna A osel na něj funěl?
Stejně tak by se to mohlo jmenovat docela jinak. Osla se to příliš nedotýká, ale jeho postava se ve hře taky objeví. Vánoční inscenace propojuje křesťanství a židovství.
Představení je uváděno jako vánoční, nese tedy nějaké poselství?
Pro mě je nejkrásnější přesah, který se v příběhu odkrývá v propojení křesťanů a židů. Aplikovat se to dá i na dnešní potíže. Samozřejmě tam najdete také lásku, přátelství, odvahu!
Pro jak staré diváky je vaše novinka určena? A čím osloví dospělé?
Inscenace je určena pro děti od osmi let. Horní hranice je neomezená. Dospělé i děti podle mého zaujme humorem, dojetím a hlavně ponořením se do vánočního času.
