Jak důležitý byl z vašeho profesionálního pohledu vstup ČR do EU?
Velmi důležitý, bez něho bychom nebyli tak navázáni například na světovou ekonomiku a výhody z toho plynoucí. Musíme si uvědomit, že jsme opravdu malá země a jednotný trh, volný pohyb zboží, služeb a osob po Evropě, volné studium, uznávání kvalifikací, spotřebitelský trh, ochrana našich práv a výrobků, cestovní ruch a podobně, to vše je pro nás jednodušší a velmi efektivní, my na tom netratíme, naopak. Ale existuje také mnoho negativ.
Dokázal byste si představit, že by náš stát mohl v současnosti fungovat „sólo“?
Jsme malá, otevřená ekonomika, dnes velmi závislá na exportu do EU, především do Německa. Jít sólo by pro nás znamenalo hospodářský propad, dokonce jsem četl makroekonomické prognózy, že bychom se až do extrému mohli dostat na úroveň Běloruska. Bereme členství jako samozřejmost a třeba u českých politiků mi chybí více nadhledu v tom, aby dokázali lidem vysvětlit, že EU není žádný pekelník ani anděl, ale že to má spoustu výhod být v ní, a ne mimo ni. Ono kritizovat takový moloch, jako je EU, je velmi jednoduché, ale občas mi chybí opravdu odborná diskuse a argumenty.
V čem vidíte hlavní pozitiva našeho členství a v čem naopak negativa, jsou-li nějaká?
Sami podnikatelé vidí největší přínos v odstranění překážek obchodní spolupráce na relativně velkém trhu nebo ve větší politické a bezpečnostní stabilitě, která je pro ekonomiku velmi důležitá. Také spatřují jako výhodu společné evropské odolávání ekonomické konkurenci Číny, Indie, Ruska, USA a dalších velkých hráčů. Na druhou stranu existují negativa, třeba vysoká byrokracie, která podnikání, vývoz zboží brzdí. My si dost často vytváříme pravidla nad pravidly Bruselu a tím si hážeme sami jako stát klacky pod nohy. Jen pro zajímavost: z posledního průzkumu hospodářské komory vyplývá, že pozitivně vnímá členství v EU 75 procent podnikatelů, nejvíce v segmentu velkých firem (88 %) a nejméně mikro firem (67 %).
Česko, potažmo region, je bráno jako jakási evropská montovna. Myslíte si, že tento trend bude pokračovat?
V devadesátých letech jsme se otevřeli ekonomice a vykoupili nabytou svobodu tím, že jsme se stali onou montovnou Evropy. Ale časy se mění a já naopak s nabývajícím tlakem na větší digitalizaci, robotizaci ve výrobě vidím příležitost právě v tom, že se bude muset tato „levná“ výroba transformovat. Podívejte se například, jak rostou platy, což byla naše konkurenceschopnost. Proto ji nyní musíme hledat jinde, tam kde ji má Německo, v přidané hodnotě výrobků a služeb, koncových, sem musíme zaměřit naši pozornost.
Jsou náznaky, že by to mohlo být do budoucna jinak?
Potřebujeme investice a šikovné lidi, investice myslím nejenom nové, ale především stavět na tom, co v regionu již máme. Od jedinečných přírodních a nerostných zdrojů až po firmy, které by chtěly rozvíjet svoji výrobu, ale také například důležitý segment vývoje a inovací. Všichni vzhlížejí k BMW v kraji. Uvidíme, co vše se povede, ale nebál bych se spíše zaměřit na současné podnikatele a změny hodnotových řetězců. A malý příklad: byl jsem v Horních Frankách. Region hned vedle nás měl podobné problémy jako my a po deseti letech intervencí od státu a poté, co změnili myšlení z negativního na pozitivní mezi obyvateli a podnikateli a dle současných čísel, tohle vše funguje. Někdy hledáme složitá řešení tam, kde můžeme jít jednoduchou cestou.
V regionu se nedostává pracovních sil. Existuje na tento problém nějaké jednoduché řešení?
Přál bych si být sociální inženýr s kouzelným prstenem nebo alespoň křišťálovou koulí. Jednoduché řešení neexistuje. Pokud bychom dokázali vyřešit legislativu a přiblížit nás konkurenceschopněji k německé ekonomice, kde je mimo jiné nižší daňové zatížení mzdy, příspěvky na dítě, odpočty na dojíždění, pružnější zákoník práce, pomohlo by to. A speciálně v našem regionu by pomohlo i řešení exekucí. Stát tratí nejen tím, že lidé ve velkém pracují v Německu a utrácí zde vydělané mzdy, což chápu, jdou za výdělkem, ale právě při exekucích jdou zatížení lidé do Německa, kam na ně český exekutor nemůže. Pokud nezměníme zákony a nebudeme motivovat lidi k práci u nás, bude nedostatek stále. Na druhou stranu se obáváme, že až přijde ekonomická krize, první, koho v Německu propustí, budou čeští zaměstnanci. Ti se vrátí zpět do regionu, a jestli budou mít kde se uplatnit, záleží na tom, jak se bude dařit při současném kritickém nedostatku zaměstnanců českým zaměstnavatelům.
Stanislav Kříž42 let
|
Co si myslíte o přebujelé byrokracii u nás?
Trochu džungle zákonů, kontrol a úředníků. Běžte za podnikateli a zeptejte se jich, kolik mají odkud kontrol a na co všechno. Pomalu se střídá jedna skupina úředníků za druhou. Kdybychom chtěli být efektivní stát, máme mnohem méně úředníků, úřadů, více šikovných lidí v jiných oborech, kde se vytváří zisk a daně pro stát. Ale k takové reformě je třeba mít politickou odvahu a tu nikde nevidím, naopak za poslední vlády opět počet úředníků rostl. Patříme mezi nejhorší země v Evropě v digitalizaci veřejné správy, jen ta by sama ubrala mnoho úředníků a zefektivnila fungování státu. Ale měli bychom ukazovat také celý region ne stále v negativním světle. Žijeme v krásném koutu světa, určitě tady nechcípl ani pes, je tady spousta šikovných lidí, ale my si opravdu umíme velmi často jen stěžovat. Kraj a také my chceme dělat například pozitivní kampaně a aktivity vedoucí k tomu, aby lidé neodcházeli z regionu a naopak se k nám stěhovali.
Myslíte si, že se může stát, že Česká republika přestane být výhledově pro zahraniční investory zajímavá? Pokud se tak stane, co by to pro nás znamenalo?
Staneme se nezajímaví, pokud nebudeme mít co nabídnout. A upřímně, dřívější investiční pobídky by nefungovaly, pokud bychom je nestavěli na levné pracovní síle. Ale to už, věřím, tento stát nechce a náš region už vůbec nepotřebuje. Takže u nás by to mělo být postaveno na šikovných lidech, vědě, výzkumu, inovacích, v nichž jsme v ČR nejhorší, tak proč se to nesnažit změnit v kvalitě života i bezpečnosti a školství či vzdělávací soustavy obecně. Do ní patří i vzdělávání dospělých. Ale třeba české školství se bohužel bez reforem propadá v celosvětovém žebříčku a nereflektuje vývoj doby a trendy v učení tak, aby stát měl dostatečnou základnu odborníků, ale také šikovných lidí, vzdělaných v potřebných oborech.
Situace v Evropské unii je v současnosti napjatá, Británie se chystá na brexit. Víte o firmě v regionu, které se tento krok dotkne?
Trochu mě mrzí, že my Češi máme tendenci řešit věci na poslední chvíli, nejlépe ex post. A to platí i pro brexit, který může naši ekonomiku také ovlivnit. I když spíš mírně, pokud nepůjde ruku v ruce s celosvětovou ekonomickou krizí. V našem kraji pak spíš nepřímo, právě proto, že jsme hodně navázáni na Německo a tam dodáváme komponenty pro finální výrobky a odtud se prodávají do Velké Británie. Těch firem, co to zasáhne u nás v kraji přímo, je minimum, na prstech bychom je spočítali. Chystáme se ale udělat například seminář s odborníkem, makroekonomem Petrem Dufkem, už jsme ho chtěli udělat jednou, ale opět stejné, nezájem, přitom jsem opravdu toho názoru, že je to důležité téma.
Jak se díváte na snahu některých politiků iniciovat takzvaný czexit?
Snaha se zviditelnit z politického hlediska, na druhou stranu je to varovný prst. EU by se měla reformovat, být více pružná, blíže k obyčejnému životu a podnikání. Potřebujeme méně byrokracie a občasného vymýšlení nesmyslných opatření, což ovšem souvisí s množstvím volených poslanců a jejich skladbou, málokdo z nich například kdy podnikal. My si ale opravdu často nabíháme sami, občas dáváme k legislativním opatřením vlastní státní přílepky a následně zjišťujeme, že byrokracie u nás je neúnosná, tak to jednoduše svedeme na EU. Na druhou stranu mne děsí spousta volání a snaha o zavádění protekcionistických opatření, zvláště mezi „starými“ zeměmi EU. Viz vysílání pracovníků do zahraničí, kontroly, dvojí kvalita potravin a jiné věci. To je cesta ke zničení celého projektu EU, protože budou popřeny základní principy, na nichž unie vznikla. Tak věřme, že myšlenky EU a principy, na kterých vznikla, budou zachovány a budou fungovat ku prospěchu nás všech.
