„Z Karlovarského kraje se v období let 2005 až 2017 odstěhovalo 40 590 obyvatel, ve stejném období se jich z ostatních krajů republiky přistěhovalo 23 303. To představuje úbytek obyvatel stěhováním o 17 287,“ uvedla Jana Špačková z Krajské správy Českého statistického úřadu v Karlových Varech.
Lidé se však hodně stěhují i uvnitř kraje. Více než v Karlovarském kraji mění bydliště v rámci regionu už jen obyvatelé sousedního Ústeckého kraje. „Žádné výrazné migrační proudy přitom v Karlovarském kraji neevidujeme,“ řekl Roman Kurkin z Českého statistického úřadu Praha.
Nelze proto s jistotou říct, že důvodem stěhování může být například práce v průmyslových zónách nebo třeba blízkost hranice. Statistici si všímají i pohybu lidí v rámci správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Z tohoto srovnání vyplývá, že ve sledovaném období ubylo po přepočítání na tisíc obyvatel nejvíc lidí na Ostrovsku.
„V uplynulých letech se počet obyvatel snižoval, stejně jako v celém kraji. My se nyní snažíme dosáhnout toho, aby se Ostrov stal rezidenčním městem. To znamená, že připravujeme pozemky k bydlení, nové nájemní byty, chceme kvalitní školy. Zaměřujeme se na volný čas, kulturu a sport. Rádi bychom dosáhli toho, aby se do Ostrova lidé stěhovali,“ uvedl ostrovský místostarosta Marek Poledníček.
Práce statistiků odhalila, že lidé se z kraje nejčastěji stěhují do Prahy. „Od roku 2005 do roku 2017 do hlavního města zamířilo 10 859 osob. V opačném směru k nám přišlo 4 082 lidí. Karlovarský kraj tak přišel o 6 777 obyvatel ve prospěch Prahy. Druhým nejčastějším regionem, kam lidé odcházejí, je Plzeňský kraj. Tam v letech 2005 až 2017 zamířilo 9 003 osob, naopak z Plzeňského kraje se k nám přistěhovalo 5 011 osob. Ve prospěch Plzeňského kraje přišel náš kraj o 3 992 osob,“ doplnila Špačková.
Odcházejí hlavně mladí lidé po maturitě
Za sledované období tak přišly například Karlovy Vary o 7,5 tisíce obyvatel, Sokolov o 4,9 tisíce a Cheb o 4,8 tisíce lidí.
Podle ředitele krajské hospodářské komory Stanislava Kříže je největším problémem, že odcházejí mladí lidé po maturitě. „Chtějí samozřejmě dál studovat, ale už se nevrátí. Proto potřebujeme vysokou školu. Potřebujeme, aby se sžili s regionem, aby získali ke kraji vztah a chtěli se vrátit. A pokud jim tady něco chybí, tak aby se sami zapojili a ty chybějící aktivity vytvářeli,“ naznačil Kříž.
Problém řeší i kraj. „Odliv především mladých lidí odcházejících za studiem případně za prací je jednou z věcí, kterou se prioritně zabýváme. Zapojili jsme se do programu Restart, jehož cílem je zlepšit ekonomiku kraje a významně zvýšit životní úroveň lidí, kteří zde žijí,“ uvedla hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová.
Podle jejích slov chce kraj získat veřejnou vysokou školu, posílit vědu a výzkum, nabídnout nové pracovní příležitosti.
„Od května minulého roku také udělujeme rekordní náborové příspěvky pro lékaře a zdravotnický personál nemocnic na území regionu, když se zavážou, že budou pracovat po určitou dobu v našich zdravotnických zařízeních. Nabízíme krajská stipendia pro studenty technických, zdravotnických i dalších oborů, aby měli motivaci se po skončení studia vrátit a v regionu pracovat. Zároveň jsme v kontaktu se zaměstnavateli, abychom věděli, jaká pracovní místa mohou nabídnout, a podle toho upravujeme středoškolské obory,“ vyjmenovala hejtmanka s tím, že je třeba vytvořit i zázemí pro rodiny s dětmi. Kraj proto investuje do dopravní infrastruktury a občanské vybavenosti.
„Co se týče volnočasových aktivit, přispíváme na sportovní činnosti, cyklodopravu, kulturní akce. Je samozřejmé, že ani uvedená opatření nezpůsobí okamžité zastavení odlivu mladých lidí, ale mohou postupnými kroky pomoci stav změnit,“ doplnila hejtmanka.
