Problémy mají základní i střední školy. Učitelé, kteří vystudovali obor, který učí a mají alespoň pedagogické minimum, jsou dlouhodobě nedostatkové zboží. A podle analýzy, kterou si nechal kraj zpracovat, jich bude za pět let chybět více než tisícovka.
„S nedostatkem kvalifikovaných učitelů se potýkají snad všechny školy napříč regionem. Nejvíc jsme to pocítili, když začala platit novela o pedagogických pracovnících ve školství. Řada výtečných kantorů dala výpověď. Ti lidé učili, a dobře, ale neměli vzdělání. Na studia si však netroufli,“ uvedla ředitelka Základní školy a mateřské školy v ašské Okružní ulici Jiřina Červenková.
Ta potvrdila, že všeobecně školy nejvíc shání jazykáře a učitele přírodovědných oborů. „V budoucnu budeme muset najít učitele matematiky. A to bude problém. Tady na Ašsku není kde brát. Přitom na pedagogických fakultách studuje spousta lidí, do školství však míří málokdo,“ doplnila.
V kraji chybí i tělocvikáři nebo učitelé pracovní výchovy. Velký hlad je po fyzikářích. „Už v době, kdy jsem studoval, jich bylo málo. Studium to bylo náročné, v ročníku bylo třeba jen pět lidí,“ zavzpomínal ředitel 3. základní školy v Chebu Pavel Černý.
Velká část učitelů půjde zanedlouho do důchodu
Podle jeho slov je někdy problém, že učitelé nenaplní celý úvazek. Pokud by se chtěli věnovat skutečně jen tomu, co vystudovali, museli by učit svůj předmět třeba na třech základních školách.
„Absolvent by měl mít větší záběr, a tím i lepší uplatnění. Na fakultách by se mohly studovat například přírodovědné nebo humanitní obory jako celek. Učitel by tak měl ve vybraném oboru univerzální vzdělání, podobně jako mají učitelé na prvním stupni,“ navrhl ředitel Černý.
Na kritický nedostatek učitelů upozorňují i nedávné průzkumy Karlovarského kraje. Podle radního pro školství Jaroslava Bradáče aprobovanost úzce souvisí s nedostatkem učitelů. Navíc je na základních a středních školách velká část sboru v předdůchodovém věku.
„Nechali jsme zpracovat analýzu a vyšlo nám, že za pět let, kdy část stávajících kantorů odejde do důchodu, bude na základních a středních školách v kraji chybět více než tisícovka učitelů. To je ohromné číslo,“ varoval Bradáč s tím, že kraj vkládal v tomto směru velké naděje do lyceí.
„Lycea měla už od střední školy cíleně podporovat zájemce o učitelství a připravovat je ke studiu pedagogické fakulty. Jenže ta škola to neplní. Podle mého bychom měli přestat experimentovat a vrátit se ke gymnáziím, která jsou primárně určena k tomu, aby žáky připravila na další studium. A tady se pokusit objevit a podporovat talenty, které chtějí učit. A připravit jim k tomu podmínky,“ uvedl Bradáč s tím, že problémem je i nedostatečné ohodnocení učitelů.
„Pokud dneska absolvent zná jazyky, ovládá počítač, tak hravě najde práci, která je násobně lépe honorovaná než učitelství. Problém vidím i ve společenské prestiži. Například ve Finsku absolvent na možnost učit čeká. Společenská prestiž je tam tak vysoká, že si nikdo nedovolí učitele dehonestovat. To kdyby se nám podařilo otočit, to bychom opravdu potřebovali. Vzdělanost, kultura, atmosféra ve společnosti, to vše začíná od učitelů. Od nikoho jiného,“ dodal radní Bradáč.
