„Co se týče mláďat ptáků, tak je třeba rozlišovat, jestli je lidská pomoc skutečně žádoucí. Když je ptáče už trochu větší, nesedí jen na patách, ale poskakuje, tak o něj s největší pravděpodobností rodiče pečují a i na zemi potomka dokrmují. Pokud jej lidé odvezou do záchranné stanice, tak jim ho vlastně ukradnou,“ popisuje vedoucí záchranné stanice Markéta Hrušková.
Doplňuje, že pro ptáče je vždy lepší, když zůstane v rodičovské péči. Pokud však získají lidé dojem, že odrostlejšímu mláděti hrozí na zemi nebezpečí, mohou jej vysadit na nízkou větev nebo vložit opatrně do hustého keře. Hodně náročný a s nejistým výsledkem je podle jejích slov odchov nejmenších holátek, která se musí krmit co deset minut.
Krkavec zemřel na otravu olovem
Pokud si lidé nejsou jistí, je lepší nejprve zatelefonovat přímo odborníkům v záchranné stanici. Na Soosu už letos pečovali například o potlučeného strakapouda, poštolku, ještěrku, netopýra, holuba hřivnáče a několik ježků. Jedním z přírůstků byl i postřelený krkavec. Tomu se stal osudným olověný brok, který mu zůstal v těle.
„Bohužel, nebylo možné jej okamžitě operovat a krkavec Krákora uhynul na otravu olovem. To mě hodně sebralo. Za tu krátkou chvíli, co byl u nás, mi přirostl k srdci,“ pokyvuje smutně hlavou Markéta Hrušková.
Zvířetem, které na Soosu našlo azyl, je i ježek s amputovanou nohou. „Ježek už zůstane trvale v péči člověka. Kvůli svému hendikepu není schopen v přírodě najít dostatečné množství jídla. Jakmile jej ještě trochu vykrmíme, poputuje do speciálního ježčího útulku,“ upřesňuje Hrušková.
Liška svými záškuby děsí návštěvníky
Ta se stará i o laň Jelenu, která do záchranné stanice přišla vloni jen několik hodin po porodu poté, co ji matka odmítla. Nyní na jaře shazuje bohatou a dlouhou zimní srst. Nejraději by bydlela spolu se zaměstnanci stanice v jejich kanceláři.
Záchranářka vypiplala laňku, každé tři hodiny ji krmila mlékem pro telata |
K tomu je třeba zmínit i péči o přibližně roční lišku Marušku, která po srážce s autem trpí neurologickými problémy. „Už u nás zůstane, její hendikep je trvalý. Po ráně do hlavy má narušený nervový systém. Projevuje se to potížemi s ovládáním zadních nohou, Maruška navíc trpí záškuby a občas jí prostě tělo upadne. Ale stále se zlepšuje. Líp chodí, je veselá a zase trošku přibrala. Její stav a postup léčby konzultujeme s fyzioterapeuty,“ říká Markéta Hrušková a přidává historku o tom, jak odpočívající liška záškuby těla děsí návštěvníky stanice. Ti se mnohdy domnívají, že ležící zvíře je v agonii a právě prožívá svou poslední hodinku. Následně volají ošetřovatele s prosbou o pomoc.
„Vysvětlujeme jim, že liška neumírá. Že má kvůli neurologickým potížím tiky. Teď ji čeká fyzioterapie. Ve výběhu vytvoříme různé překážky a povrchy, aby postižené končetiny trénovala. Doufám a pevně věřím, že se její stav bude dál zlepšovat. Je to mladé zvíře, loňské štěně, takže předpoklady tam jsou. Do budoucna plánujeme pro Marušku vytvořit novou ubikaci, která bude líp přizpůsobená jejím potřebám. Pak liška nebude blokovat voliéru pro krkavcovité ptáky, její dosavadní domov,“ předestírá plány Markéta Hrušková.
Obě zvířata si mohou lidé prohlédnout v záchranné stanici. Také by se postupně mohla zapojit do dětských edukačních programů.
26. ledna 2024 |
