Příprava a výroba každého modelu protézy trvá přibližně týden. Inspiraci hledal student na internetu.
„Přesněji z německého webu pro ochránce přírody. Právě tady jsem našel článek německých kolegů, kteří vyráběli protézu pro podobný druh ptáka. Ten si ale zlomil nohu v kleci,“ vysvětluje Michl, který se snaží protézu neustále zlepšovat.
 |
„Tahle čtvrtá verze, kterou jsme čápovi právě nasadili, je výjimečná tím, že má jiný tvar. Místo pěny, která se časem sešlápne, jsem použil takovou silikonovou ‚ponožku‘. Pro ptáka by to mělo být příjemnější a pro nás jednodušší na upevnění,“ říká Matyáš Michl.
Dodává, že už také přemýšlí o páté variantě pomůcky. Tu by chtěl opět vylepšit a navíc její materiál obarvit tak, aby se vzhledem přiblížila zdravé noze a nebyla tak nápadná.
Čáp ale jeho nadšení nesdílí. Při kontrole správného upevnění protézy klovne v nestřežené chvíli Matyáše do ucha.
Na dlouhý a ostrý zobák si dává pozor také správce rezervace a záchranné stanice pro živočichy Zdeněk Soukup, který čápa při výměně pomůcky přidržuje. Respekt má i veterinář Michal Houtke.
„Horší jsou volavky. Ty útočí přímo na oči a jsou ohromně rychlé. K nim při ošetřování nosím brýle a obličejový štít,“ konstatuje.
Pro čápa je protéza prakticky jedinou možností, jak se vrátit do života. Bez ní by se mladý pták vyvíjel nerovnoměrně a zdravou nohu by přetěžoval, což by mohlo vyústit v další problémy.
O nohu přišlo mládě přímo na domovském hnízdě, kde se zřejmě zamotalo do vlasce nebo do pevného provázku. Ten zřejmě končetinu těsně nad pařátkem zaškrtil a její část následně odumřela. Vlasec pravděpodobně přinesli rodiče spolu s větvičkami, když hnízdo na jaře upravovali.
Díky kameře, která čápy nepřetržitě sleduje, věděli záchranáři už delší dobu, že jeden z mladých ptáků není v pořádku. Špatně se dostával k potravě, nemohl se pořádně postavit a rovněž jeho první pokus o opuštění hnízda dopadl neslavně. Let skončil tvrdým přistáním a zraněním na parkovišti pod komínem.
„Dostal jsem informaci, že se čáp pokusil o první let a nedopadlo to dobře. S krvavým poraněním pahýlu skončil na parkovišti pod supermarketem. Neváhal jsem, sedl do auta a vyrazil. Čápa jsem odchytil a odvezl k nám na ošetření,“ vzpomíná Zdeněk Soukup.
Pták podle jeho slov nebyl v dobré kondici. To potvrzuje i veterinář Michal Houtke, kterého záchranáři v této souvislosti kontaktovali. „Byl značně vyhublý. Nejprve jsme museli zhodnotit, v jakém stavu ten pahýl je, jestli se bude muset řešit resekcí, nebo zda se vydáme konzervativní cestou. Druhá varianta se nakonec ukázala jako správné řešení,“ konstatuje veterinář.
Zesláblého ptáka museli nejdřív vykrmit
Byl to právě on, koho napadlo řešit problém protézou. Oslovil proto Matyáše Michla s tím, aby se pokusil protézu vyrobit. Zásadní ale bylo nejprve zesláblého čápa vykrmit. „Stravu má vyváženou. Krmíme jej rybkami, malými kuřátky a myšmi,“ odtajňuje čapí jídelníček Soukup.
Pobyt v záchranné stanici mladému čápovi svědčí. S protézou, která chybějící kus nohy nahradila, se sžívá bez problémů. Vzhledem ke svému hendikepu ale bude muset dožít v zajetí.
„Přestože ta protéza, kterou jsme mu nasadili, už potřebuje velmi málo údržby, občas se tomu nevyhneme. Čas od času bude kontrola nutná. Vzhledem k tomu se čáp do volné přírody nevrátí. Já teď pro něj budu hledat ubytování, nejlépe v nějakém zooparku nebo zoologické zahradě. Chtěl bych, aby měla velkou voliéru pro vodní ptáky, aby si tam mohl protáhnout křídla, která má v pořádku,“ plánuje Soukup.
Další osudy chebského čápa mohou lidé sledovat rovněž na Facebooku záchranné stanice. Záchranáři rovněž na základě ohlasů veřejnosti zvažují, že na pomoc čapímu mláděti i dalším zvířatům v nouzi zřídí transparentní účet.
