Sobota 8. srpna 2020, svátek má Soběslav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 8. srpna 2020 Soběslav

Největší potíž je odliv mozků, říká ředitel krajské hospodářské komory

  11:43aktualizováno  11:43
Doba překotných změn. I tak by se dalo charakterizovat období, kterým právě prochází Karlovarský kraj. Jaký je jeho největší problém, na co by měli politici, ale i podnikatelé upnout svou pozornost a jaký je výhled do budoucna? O tom hovoří ředitel Krajské hospodářské komory Karlovarského kraje Stanislav Kříž.

Stanislav Kříž, ředitel Krajské hospodářské komory Karlovarského kraje, která pořádá Veletrh pracovních příležitostí. | foto: Martin Stolař, MAFRA

V kraji vznikají průmyslové zóny, dostavěla se dálnice z Chebu do Karlových Varů, hovoří se o vstupu lázeňského trojúhelníku na prestižní seznam UNESCO. Příhraniční kraj však má oproti vnitrozemí svá specifika a znevýhodnění.

Co tedy kraj potřebuje, kde je největší problém?
Tím je nízká míra hospodářského růstu. Kromě hlubokých strukturálních problémů kraje, které se musí již konečně začít intenzivně řešit ze strany české vlády, potřebuje náš kraj především dvě konkrétní opatření. Těmi jsou dokončení celé dálnice D6 a vytvoření státní vysoké školy se zaměřením na balneologii a lázeňství jako jedinečnou záležitost v republice, s návazností na místní přírodní zdroje a zdravotnictví. Od toho můžeme začít.

Jak byste tedy současnou situaci charakterizoval?
V kraji dochází k postupným změnám díky tlaku trhu a ekonomiky. Restrukturalizace, která proběhla v devadesátých letech, však pro náš kraj znamenala spíše krok zpět. My nyní cítíme, že dochází k dalším změnám, a já si osobně myslím, že tentokrát je to pro náš kraj příležitost, nikoli hrozba. Poptávka po nepříliš kvalifikované práci se zřejmě přesune dál na východ. Přestaneme být levnými montovnami. Je to šance do kraje znovu dostat koncovou výrobu.

Stanislav Kříž

  • Narodil se v roce 1976, žije v Aši.
  • Vystudoval Ostravskou univerzitu a Západočeskou univerzitu v Plzni se zaměřením na problematiku regionálního rozvoje a sociální geografii.
  • Pracuje jako ředitel Krajské hospodářské komory Karlovarského kraje.

Jak tomu mám rozumět?
Průmyslové zóny zde vznikaly později než jinde. Kdysi jsme tak promarnili příležitost. Ale ukazuje se, že i tak mohou být třeba chebská či ostrovská zóna úspěšné. Mezi opravdu zásadní problémy kraje však patří kromě malé produktivity práce zejména nízká vzdělanost obyvatel a špatná pozice místních firem, které jsou nuceny produkovat výrobky s nižší přidanou hodnotou nebo jen polotovary, často pro německého odběratele. S tím souvisí i využívání méně kvalifikované pracovní síly. A to je částečně i úskalí průmyslových zón.

Jak z toho ven?
Stále hledám odpověď, je-li lepší pronajmout část zóny investorovi, který přivede firmy a sám se o ně stará, nebo když si například město hlídá, kdo do zóny přijde. Jenže se ukazuje, že ve chvíli, kdy se investorovi nevyplatí v republice podnikat, odejde tam, kde má nižší náklady. To je prostě ekonomika. Upřímně, já se více přikláním k větší míře kontroly. Když víme, jaký investor do kraje přijde, můžeme s tou informací víc pracovat. Například přemýšlet nad strukturou školství nebo lákat lidi na důležité pozice. Otázkou je, co s místními zaměstnavateli udělá fenomén zvaný průmysl 4.0., tedy digitalizace prostupující vším, třeba také školstvím. To je příležitost, na kterou je třeba se připravit. Rychle připravit. Cestou je i hledání konečných produktů a služeb s přidanou hodnotou.

Co vidíte jako další problém?
To, že zde dlouhodobě dochází k odlivu mozků z kraje do jiných ekonomických center, jako jsou Praha či Plzeň, ale také do zahraničí, především do Německa. Lidé jdou za lepším pracovním uplatněním, za lepšími platovými i mnohdy životními podmínkami. Nedostatek pracovní síly je markantní. Tady bych ale neviděl problém jenom na straně zaměstnavatelů, ale i na straně legislativy, která je méně přívětivá než například v Německu. Mluvím o nepružném českém daňovém systému, o příspěvcích na děti, na dopravu. Současná ekonomika kraje se vyznačuje také velkým podílem služeb. Avšak i v tomto odvětví, kromě lázeňství, zaostáváme oproti průměru v Česku. A to zejména v takových službách, jako jsou informační, komunikační, vědecké a technické činnosti.

Zmínil jste odcházení lidí z kraje. Lze podle vás tento trend zvrátit?
Vymýšlíme různé kampaně, systémy podpory, motivace. Například dostupné bydlení a služby. Ovšem ukazuje se, že mladí lidé většinou chtějí pokračovat ve vzdělávání. A pokud v kraji vysoké školy nemáme, měli bychom umět více mluvit s jejich studenty a umět jim nabídnout dobrou práci v kraji se službami, o kterých jsem hovořil. Nemyslím, že by náš kraj byl neatraktivní, že by se v něm nežilo dobře. Možná ale neumíme správně komunikovat s lidmi, nevíme, jak jim nastínit, co je tady v kraji lepší než ve velkých centrech. Ale je možné, že právě na tyto výhody sem naopak dostaneme důležité profese, které v kraji akutně potřebujeme, tedy učitele, lékaře, policisty.

Máme v kraji nějaký potenciál, který můžeme využít?
Můžeme stále stavět na některých tradičních odvětvích, která v kraji mají surovinovou základnu. To se týká například výroby skla, keramiky, porcelánu. Potěšující také je, že formy spolupráce mezi firmami z Karlovarského kraje a univerzitami, případně vědecko-výzkumnými institucemi, probíhají čím dál intenzivněji. A to i přesto, že v kraji žádná z nich nesídlí.

Mohl byste nastínit nějaká strategická témata hospodářské komory pro příští rok?
Náš kraj je specifický blízkostí Německa. To ovlivňuje výrazně místní trh práce i složení firem. Proto navrhujeme legislativní změny. Například aby uzavření pracovního poměru nebo jeho ukončení bylo stejné jak na české, tak německé straně. Také zákoník práce by měl zrovnoprávnit podmínky na obou stranách. To, že tomu tak není, způsobuje obrovské problémy zaměstnavatelům, kteří mají spoustu odpovědnosti, ale nemohou ji leckdy naplnit, pokud jim zaměstnanec odejde ze dne na den, aniž by dal cokoli vědět. To se v Německu nestává.

Hodně se mluví o rozdílné podpoře rodin s dětmi. Pro české zaměstnance znamenají německé přídavky na děti ohromný bonus k platu. I tady usilujete o změnu?
Podmínky na české a německé straně by se měly srovnat. Jestli dostanete v Německu na dítě měsíční příspěvek téměř 200 eur nebo vám v Čechách odečtou z daní pár set korun, je obrovský rozdíl. Ale také by se měly vyrovnat náklady na lidskou práci. Mluvím opět o odvodovém zatížení, nákladech na dopravu a uplatnitelných položkách do nákladů.

Velkým problémem je v kraji také zadluženost…
Tady je nutné exekuční systém a celé řízení nastavit tak, aby zaměstnanci neztráceli chuť pracovat, aby systém byl více spravedlivý. A zároveň aby se před exekucí neskrývali v zahraničí, když by mohli pracovat v Čechách.

Jsou potřeba i nějaké změny ve školství?
Mohli bychom začít dialog o prodloužení povinné školní docházky o dva roky tak, aby nedocházelo k alarmující disproporci mezi odcházejícími žáky ZŠ a nastupujícími studenty na SŠ. Každý rok stoupá počet dětí po základní škole, kteří se již dále nevzdělávají. Spousta skončí na sociálních dávkách, spousta jde bez jakéhokoliv vzdělání do praxe. Kritický věk je právě ten, když končí základní školu. Dětem v tomto věku chybí vlastní odpovědnost. Myslím si, že kdyby měly příležitost studovat ještě dva roky, mohly by dozrát a rozhodnout se odpovědněji. A také je podle mého důležité zavádět prvky duálního vzdělávání, které v kraji propojí firmy se školami včetně jejich žáků a studentů.

Máte nějakou vizi či plán pro náš kraj?
Snad každý rok ekonomové vyhrožují hospodářskou krizí. Já si myslím, že pokud se začneme rychle měnit a přizpůsobovat trendům ekonomiky, hospodářství, technologiím a digitalizaci, máme šanci případnou krizi ustát. Náš kraj je úžasné místo k životu a je na nás, abychom na něm dále pracovali a zlepšovali jej. To za nás nikdo neudělá. Nelze pouze na něco nadávat a žehrat. Důležité je se aktivně zapojit.

  • Nejčtenější

Policisté prověřili novinku, vězně v kradeném autě zastavili rámem

Ašští policisté chytili vězně, který ve čtvrtek utekl na Chomutovsku a pod vlivem drog ujížděl ukradeným autem. Na...

Satoranský se učí střílet a ví, že přijde o peníze. Ale necítí právo si stěžovat

Střelba z dálky musí být lepší. A nesmí brát tolik sil. Tomáš Satoranský se po pandemii koronaviru vrátil k tréninku s...

V centru Lokte ležela celá staletí dělová koule, objevili ji náhodou

Další nález svědčící o bohaté historii Lokte na Sokolovsku zkoumá tamní Národní památkový ústav. Jde o dělovou kouli z...

Řeka Ohře rozkvetla, díky vhodným podmínkám ji rozzářily ostrůvky lakušníku

Řeku Ohři zdobí v těchto dnech na řadě míst ostrůvky něžně kvetoucího lakušníku štítnatého. Této jindy nenápadné vodní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Žhářství, loupeže. Česká i německá policie hledají nebezpečného uprchlíka

Karlovarští policisté pátrají po muži, který ve středu kradl nářadí v obchodním domě v Chebu a na ostrahu pak namířil...

Biolog Komárek: Jsme účastníky největšího sociologického experimentu všech dob

Premium Měsíce trvající pandemie nám převrátila životy naruby. Známý biolog, filozof a autor dvou desítek odborných knih a tří...

Brzy dospěju do bodu, kdy si účet na Facebooku zruším, říká Lucie Výborná

Premium „Je to hra. Hra, která by měla být přínosná, užitečná, inspirativní,“ říká o své práci moderátorka Českého rozhlasu...

Proč koronavirus už téměř nezabíjí. Vytratí se, nebo se vrátí ještě silnější?

Premium Koronavirus je záhadný. Nečitelný. I když ho zkoumají ti nejchytřejší lidé, pořád o něm víme málo. Chová se jinak. Je...

  • Další z rubriky

Pandemie připravila Strunal o zakázky, výrobce hudebních nástrojů končí

Výrobce hudebních nástrojů Strunal Schönbach v Lubech na Chebsku definitivně končí. Firma, která prodávala smyčcové...

V centru Lokte ležela celá staletí dělová koule, objevili ji náhodou

Další nález svědčící o bohaté historii Lokte na Sokolovsku zkoumá tamní Národní památkový ústav. Jde o dělovou kouli z...

Zloděj ukradl šroubovák a na ostrahu namířil zbraň, hledá jej policie

Policisté v Karlovarském kraji pátrají po ozbrojeném zloději, který v chebském obchodním domě ukradl šroubovák a další...

Otec se synem zaplnili sál v Aši výrobky z lega, chtějí do Guinnessovy knihy

Ještě necelé dva týdny bude možné v ašské LaRitmě zhlédnout jedinečnou výstavu modelů postavených z více než 400 tisíc...

STAPO mechanizace s.r.o.
Jeřábník

STAPO mechanizace s.r.o.
Praha, Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Karlovarský kraj, Královéhradecký kraj, Liberecký kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Pardubický kraj, Plzeňský kraj, Středočeský kraj, Ústecký kraj, Kraj Vysočina, Zlínský kraj
nabízený plat: 25 000 - 50 000 Kč

Škoda dostane šéfa s úkolem zabránit, aby značka dotírala na VW a Audi

„Není nám k ničemu, když se Škoda vyvíjí ke třetí prémiové značce v rámci koncernu,“ prohlásil v rozhovoru publikovaném...

Zemřela manželka Jiřího Krampola, měla dlouhodobé zdravotní problémy

Ve věku 59 let zemřela Hana Krampolová, manželka herce Jiřího Krampola. Dlouhodobě se potýkala se zdravotními problémy.

Díky, že létáte se SpaceX. Loď Crew Dragon úspěšně dopadla do moře

Američtí astronauti Robert Behnken a Douglas Hurley úspěšně absolvovali nedělní návrat z Mezinárodní vesmírné stanice...

Šéf Pirátů Ivan Bartoš je tatínkem. Miminku dali s manželkou neobvyklé jméno

Předsedovi Pirátů Ivanu Bartošovi (40) a jeho ženě Lydii (37) se v úterý večer narodil syn. Novopečený tatínek se s...

Jaromír Jágr poprvé ukázal na sociálních sítích novou přítelkyni

Hokejista Jaromír Jágr (48) a modelka Dominika Branišová (26) už několik týdnů tvoří pár. Absolvovali spolu několik...