Vysokorychlostní trať (VRT) by měla z Prahy do Brna vést přes Vysočinu. „Pořád se pracuje na Vysočině se dvěma variantami. Větší šanci má severní varianta s vedením tratě blíže stanici Havlíčkův Brod,“ uvedl Surý.
Jižnější varianta se více blíží Jihlavě a trase dálnice D1. V obou variantách jde vedení větve do Jihlavy a počítá se z využitím vysokorychlostní trati i pro pomalejší vlaky o rychlosti kolem 160 kilometrů v hodině.
„To by výrazně zrychlilo dopravu z Českých Budějovic či Plzně do Brna,“ řekl Surý s tím, že v minulém týdnu se VRT zabývala pražská konference Správy železniční a dopravní cesty (SŽDC) a inženýrské firmy SUDOP.
Budování VRT z Prahy do Brna musí podle Surého předcházet napojení této trati z Německa včetně vybudování tunelu pod Krušnými horami.
„Přivedení VRT do Prahy by se snad mohlo začít budovat kolem roku 2025 či 2030 - realisté se kloní k pozdějšímu termínu. Zdroje financování jsou s otazníkem. Jeden kilometr VRT by měl stát asi miliardu korun,“ řekl Surý a dodal, že klíčovým problémem plánování VRT v tuzemsku je nedořešená trasa přes Brno.
Hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek je k realizaci VRT skeptický.
„Optimismus pana Surého nesdílím. Za deset let jsem viděl šest různých návrhů tras, osobně si myslím, že se příprava neposunula ani o centimetr,“ prohlásil.
„Přijde mi to jako pátý blok Dukovan. Mraky řečí, ale rozhodnutí nikdo nechce udělat. Pro nás je důležité, že VRT by měly využívat i pomalejší vlaky, které budou zastavovat v Jihlavě,“ řekl na drážní tiskové konferenci Běhounek.
