Zatím je to jen křivka vyznačená v oficiální mapě Vysočiny průhlednými kolečky. Line se okolo Leštiny, Světlé nad Sázavou, Havlíčkova Brodu, Šlapanova, Dobronína, Věžničky, Černé, Velkého Meziříčí a Velké Bíteše. Pojede právě tudy rychlovlak?
Ne, tohle ještě zdaleka není definitivní trasa! Byť třeba lidem z Havlíčkova Brodu by se líbila.
„Naším zájmem rozhodně je, abychom byli na vysokorychlostní trať napojeni. Nemusí to tudy nutně vést, ale chceme, aby trať mohla sloužit i pro obyvatele města. Značně by urychlila cestování na Prahu a Brno,“ prohlásil starosta Jan Tecl (ODS).
„Veřejně deklarujeme, že při variantě trati kolem Havlíčkova Brodu není problém s námitkami okolních obcí ohledně vedení trati, jako je tomu v jižní variantě u Jihlavy,“ dodal šéf brodské radnice.
Zmíněné výhrady mají třeba ve Vyskytné nad Jihlavou. Zde by lidé byli rádi, pokud by trať vedla spíše po Havlíčkobrodsku. Nechtějí, aby jim rychlé spoje svištěly kousek od rodinných domů.
„Podle nás trasa vedená po druhé straně dálnice přes Havlíčkobrodsko méně zatíží přírodu. I když... Asi ani tam se záměr rychlovlaku nebude líbit,“ domnívá se místostarostka Vyskytné nad Jihlavou Hana Provázková z uskupení Za lepší budoucnost.
Spojnice Prahy a Brna by měla vyjít na 120 až 160 miliard
Definitivní trasa rychlodráhy, která spojí Prahu s Brnem a dalšími evropskými městy, bude teprve vytyčena. A kolik vše bude stát?
„Výstavba vysokorychlostní železniční tratě z Prahy do Brna vyjde podle navrhovaných variant na 120 až 160 miliard korun. Kudy povede trasa, to by mělo být známo v roce 2019,“ informovali v minulém týdnu premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a ministr dopravy Dan Ťok (za ANO).
V březnu by Správa železniční dopravní cesty měla vyhlásit soutěž na zpracování studie proveditelnosti. „Měly by být vyhodnocované tři stupně rychlosti vlaků - 250, 300 a 350 kilometrů v hodině v úseku Praha - Brno - Břeclav. Současně je ta studie důležitá proto, aby se vyhodnotily všechny možné varianty trasy,“ doplnil Sobotka.
Celý projekt vysokorychlostní železnice v České republice vyjde podle vyjádření ministra dopravy Ťoka bez rezerv na téměř 500 miliard. Nejblíže k výstavbě jsou tratě z Prahy do Německa přes Drážďany a z Prahy přes Vysočinu do Brna a Břeclavi.
I tyto první projekty jsou však zatím ve fázi, kdy stavba přichází v úvahu nejdříve kolem roku 2030.
Variant je zatím mnoho, kraji se líbí trasa nejblíže k Jihlavě
„V současné době je ve hře stále sedm možností trasy mezi Prahou a Brnem. Pokud by bylo na nás, jako kraj bychom volili jižní variantu, která se nejvíce přibližuje Jihlavě. Stejně tak je ale ve hře více rychlostních variant,“ uvedl vysočinský radní pro dopravu Jan Hyliš (ČSSD).
„Pokud by byla volena ta vyšší rychlost, tedy přes 300 kilometrů v hodině, bylo by prakticky jedno, kudy by trasa vedla. V tom případě totiž i z pohledu fyziky není příliš reálné, aby na Vysočině nějaké zastávky vznikaly - ani u Jihlavy. Při takové rychlosti by trať byla koncipovaná jen jako spojnice Prahy, Brna a dalších evropských velkoměst,“ podotkl Hyliš.
Jiná situace by podle něj nastala při rychlosti kolem 250 kilometrů v hodině. „To už by zastávka u Jihlavy vhodná byla. Ale s dalšími stanicemi - hovoří se třeba o Humpolci, Velkém Meziříčí nebo Velké Bíteši - bych byl velice opatrný,“ poznamenal vysočinský radní pro dopravu.
Zároveň připomněl, že kraje mají nyní v celém projektu pouze konzultační roli. „Plánování vysokorychlostní trati je celostátní věc, řeší se na úrovni ministerstva,“ upřesnil.
Jihlava stále sní o zajíždění rychlovlaků na městské nádraží
Jihlava podle náměstka primátora Vratislava Výborného (ČSSD) o zastávku na trati stojí.
„Samozřejmě že vítám to, co slíbil premiér Sobotka při nedávné návštěvě Jihlavy. Že zastávka zde je nepominutelná,“ řekl.
„Akorát je otázka, kam bude ten vlak v Jihlavě zajíždět. Jestli bude stavět někde u dálnice a napojovat se na město jakousi kyvadlovou dopravou, nebo zastaví na dopravním terminálu Jihlava-město. Podmínky na městském nádraží se na to v projektu jeho modernizace maximálně snažíme připravit,“ zdůraznil Výborný.
Zároveň upozornil, že výstavba rychlodráhy z Prahy do Brna je záležitost na dlouhé roky. „Dřív než za dvacet let zahájení provozu nevidím - při tempu, jakým se u nás třeba staví dálnice. Nepochybuji o tom, že se v souvislosti s rychlovlakem vynoří spousta aktivistů a problémy s výkupy pozemků a nejrůznějšími krajinnými prvky,“ předpokládá Výborný.
