„Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj svým rozhodnutím z minulého týdne vyhověl rozkladu zadavatele a zrušil prvoinstanční rozhodnutí ve věci veřejné zakázky SŽDC na studii proveditelnosti Praha-Brno-Břeclav,“ řekl mluvčí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Švanda. Antimonopolní úřad se tak musí zakázkou opět zabývat a zároveň musí zohlednit nejnovější rozhodnutí svého předsedy, dodal mluvčí.
Nová spojení i výhodnější ceny. Kam cestovat železnicí ve střední Evropě |
Úřad Správě železniční dopravní cesty (SŽDC) vytýkal příliš vysoké nároky na zadavatele. Ti museli dokazovat kvalifikaci u příliš vysokého počtu odborného personálu. Tato výtka antimonopolního úřadu ale nebyla podle Rafaje dostatečně odůvodněna. Zároveň úřad vydal předběžné opatření, kterým zakázala SŽDC výběrové řízení uzavřít do doby, než soutěž ÚOHS o soutěži definitivně nerozhodne.
Studie proveditelnosti měla mimo jiné odpovědět na to, jakou trasou se mají koleje pro rychlovlaky mezi českou a moravskou metropolí vést. Ve hře jsou totiž dvě varianty.
Severní varianta předpokládá průjezd rychlovlaků přes Havlíčkův Brod. Jižní trasa vede přes Jihlavu, zasahuje ale do ochranného pásma vodní nádrže Želivky, který pitnou vodou zásobuje Prahu. Zároveň měla studie odpovědět na otázku, zda se propojení obou metropolí vysokorychlostními vlaky vyplatí.
Ryhlotrať by měla stát 650 miliard korun
Výběrové řízení vyhlásila Správa železniční dopravní cesty na začátku loňského roku. Nejnižší cenu za zpracování materiálu předložila projekční společnost Sudop, která požaduje zhruba 17 milionů korun. Kromě ní se soutěže účastnily společnosti Af Cityplan, Prodex a sdružení Centra pro efektivní dopravu (Cedop) a francouzské projekční firmy Egis Rail.
Připravovaná rychlotrať patří do páteřní sítě vysokorychlostních železnic, kterou vloni v květnu schválila vláda. Studie proveditelnosti má ověřit efektivitu stavby tohoto spojení a její konkrétní parametry, například vhodnou rychlost, pro jakou by měla být trať konstruována. Celá síť rychlotratí má vyjít na zhruba 650 miliard korun.
Archivní video: Vysokorychlostní železnici můžeme mít do 12 let
