„Už loni měly včely velmi hladový podzim, a i když jim včelaři něco přidali, včelstvo vše spotřebovalo během zimy. Na jaro, které bylo letos hodně chladné v podstatě až do konce května, jim tak už mnoho zásob nezbylo. A z těch několika jarních vylétnutí bohužel nektaru moc nepřinesly,“ popsal situaci včelař Jiří Zavřel z Radešínské Svratky na Žďársku.
V období plodování, kdy se na jaře vytvářejí další generace včel, musí obyvatelstvo úlu vytopit svůj domov na zhruba pětatřicet stupňů, což je v chladném počasí velmi energeticky náročné. Ve chvíli, kdy mají včely potravy málo, se tak rozmnožování pozastaví.
„Mnoho včelařů, aby tomu zabránilo, muselo zjara včelstva přikrmit, včetně mě,“ dodal Zavřel, který letos stočil prvního jarního medu o asi 50 procent méně než obvykle.
Nevlídné počasí tři týdny nepustilo včely z úlu
Ani na Jihlavsku za sebou nemají včelaři ideální sezonu. „Není se ani čemu divit, minimálně po tři týdny během jara nemohly včely kvůli počasí vůbec z úlu,“ uvedl Dušan Straňák, jednatel Českého svazu včelařů v Jihlavě.
V závislosti na nadmořské výšce se někteří chovatelé z Jihlavska do stáčení prvního medu již pustili, jiní vyčkávají. „Já sám ještě nechávám med řádně zhoustnout, aby pak následně při uskladnění nezkvasil,“ řekl jihlavský včelař.
Podle Dušana Straňáka je nyní stěžejní, aby příroda v okolí včelstev vydala co nejvíce nektaru, což by mohlo během léta přinést silnější výnosy. K tomu je třeba i přízeň počasí. „Kvetou kultury řepky, následovat by měla třeba lesní malina, a pokud nebude sucho jako některé předešlé roky, hodně nektaru mohou dát i kvetoucí lípy,“ vyjmenoval Straňák.
Potíž je ale podle včelařů i v tom, že medonosných rostlin v přírodě postupně ubývá, mimo jiné vlivem nevhodného hospodaření a v posledních letech i kůrovcové kalamity. „Například lesních malin nebo ostružin, kterých kdysi kvetlo v lese dostatek, je nyní kvůli intenzivní těžbě minimum,“ podotkl Jiří Zavřel.
Starý med vyprodali už v zimě
Ani loni neměli chovatelé včel dobrou sezonu - hodně pršelo a v červnu pak kvůli ochlazení místo vytáčení medu včelaři své svěřenkyně dokrmovali. Kvůli tomu se stal med mezi zákazníky takřka lukrativním zbožím. Řada včelařů měla už v zimě vyprodáno a málokterý z nich má dnes ještě nějaké staré zásoby na prodej.
„O med máme velký zájem každý rok, hlavně v tomto období, kdy se začíná stáčet čerstvý. A teď, když je ho obecně méně, je poptávka samozřejmě ještě větší - lidé ho shánějí, kde se dá,“ řekl Straňák s tím, že se to samozřejmě projevuje i na cenách. Ty na Vysočině, stejně jako v dalších částech republiky, letí strmě vzhůru.
Podle člena národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy se prodává za více než 200 korun za kilogram. Tmavý medovicový vyjde i na 230 korun.
„Český statistický úřad podle nejnovějších údajů, které zveřejnil, registruje jen mezi letošním dubnem a březnem zdražení o osm procent,“ tlumočil Kovanda. Dodává však, že statistici sledují cenu medu napříč dodavatelským spektrem, tedy včetně medu dováženého z ciziny či medu slabší kvality.
Právě med je přitom jednou z nejčastěji falšovaných potravin na českém trhu. A jistotu kvality má spotřebitel jedině tehdy, když nakupuje med přímo od prověřeného včelaře.
22. června 2015 |
S opylováním pomáhají včely samotářky
Pozitivní zprávou je, že i přes studené jaro a rozpačitý start léta alespoň stromy neopylené nezůstaly. Medonosné včely mohly zastoupit takzvané včely samotářky.
„Spousta samotářských včel je schopno opylovat rostliny i v podmínkách, za kterých normální včela medonosná nevystrčí sosák z úlu,“ popsal se smíchem zoolog Agentury ochrany přírody a krajiny Pavel Dedek. Vysvětlil, že samotářky mají potenciál včelu medonosnou plně nahradit, ale člověk by jim musel trochu pomoci.
Velká část ze zhruba šesti set druhů samotářských včel, jež v republice žijí, je totiž v ohrožení. „Už víc než 80 druhů vyhynulo a další dvě stovky jsou v různé míře vyhynutím ohrožené,“ upozornil zoolog.
Přispívá k tomu používání pesticidů v zemědělství, ale i samotná struktura krajiny. „Je příliš unifikovaná, což samozřejmě rozmanitost nepodporuje. Velké lány řepky a kukuřice oddělené vyasfaltovanou silnicí, to není prostředí, které by vyhovovalo jakémukoli druhu hmyzu,“ dodal Pavel Dedek.
Včely našly klid u jaderné elektrárny Na okraj přísně střeženého areálu jaderné elektrárny v Dukovanech nedávno přibyla pětice úlů. Místní včelstva by měla vyprodukovat přibližně 100 kilogramů medu ročně. Do chovu včel a produkce medu se nově pustili také v Jaderné elektrárně Dukovany (JED). Na okraj přísně střeženého areálu přibyla nedávno pětice úlů. Počítá se s tím, že v budoucnu by tady měla včelstva vyprodukovat kolem 100 kilogramů medu ročně. Cílem je využít volného prostoru a také čistého prostředí. „Včely jsou částečným indikátorem stavu životního prostředí. Vyhovují jim plochy bez intenzivního používání umělých chemických látek, nejlépe v klidném prostředí. Takže věřím, že se jim tady bude líbit,“ uvedl Pavel Štefka, který se dlouhodobě zabývá chovem včel i výrobou medu. „Jaderný“ med nebude určen k volnému prodeji Dukovanský „jaderný“ med by měl být k dispozici už během letošních letních prázdnin, a to jak v čisté podobě, tak s příměsí bylinek, které jsou pěstovány v užitkové zahrádce přímo v elektrárně. V plánu je i verze se šípky, jež hojně rostou v areálu celého podniku a v jeho okolí. Sladká pochoutka však nebude určena k volnému prodeji. Poslouží hlavně jako dárek symbolizující bezemisní výrobu. Včely, již zabydlené v poněkud netypickém prostředí, nejsou pro personál ani chod jaderné elektrárny rizikem. „V žádném případě nemůže dojít například k ohrožení zaměstnanců v případě údržby či investičních akcí v elektrárně,“ zdůraznil Jiří Bezděk, mluvčí JED. Kromě chovu včel a pěstování bylinek pro místní kuchyni je dukovanský areál využíván i pro největší „jaderný“ vinohrad a nalézt tam lze rovněž ovocný sad. |
