Jiří Zavřel z Radešínské Svratky na Novoměstsku, jenž se stará o desítky včelstev, prodává svůj med dlouhodobě za 150 korun za kilogram, a neřeší tak každý rok zdražování či snižování cen v závislosti na aktuálním množství medu.
„Beru to tak, že včela i včelař se na to kilo medu nadřou vždy stejně, ať je sezona dobrá nebo špatná,“ míní Jiří Zavřel.
Jak vy osobně vnímáte „medovou sezonu“? Byla úspěšná?
Já jsem ji měl paradoxně docela dobrou, ale vím, že ostatní včelaři na Vysočině na tom zas tak dobře nebyli. Projevil se studený nástup jara. Vše vykvetlo, ale včely nemohly kvůli ochlazení vyletět. U nás na Novoměstsku pak ale dokvétaly nějaké stromy, takže i těch deset dní stačilo, aby včely med donesly. Druhou věcí je, že včelař se bojí kvůli zimě včelstvo rozšířit, jenže jak se oteplí, už je na rozšíření pozdě a včely se z nedostatku místa vyrojí. Takže já letos med mám, ale když člověk sleduje okolní krajinu, má samozřejmě obavy z toho, co bude. Lesy kvůli suchu a kůrovci ubývají a nejinak je tomu v případě mezí a louček s různými medonosnými rostlinami.
Dá se říci, kdy mají během roku včelaři nejvíc napilno?
Včelařský rok začíná někdy začátkem července. V tuto dobu se totiž tvoří generace včel, která je potřeba k tomu, aby dovedla včelstvo přes nadcházející zimu až do jara. Jedná se tedy o dlouhověké, zimní včely, jež se začínají líhnout právě v červenci. Tento proces pokračuje i v srpnu, kdy matka klade vajíčka podle toho, jaké množství včel je potřeba na přečkání zimy. Na jaře pak začne matka klást znovu - tentokrát krátkověké včely, které nahrazují dlouhověké, jež zhruba v březnu a dubnu začínají hynout. Jaro už pak mají tedy na starosti tyto krátkověké včely.
Kolik včel pak včelstvo po zazimování vlastně má?
Jedná se o zhruba patnáct tisíc jedinců. A do slunovratu to pak naroste na nějakých padesát šedesát tisíc včel, které shánějí potravu. Potom ten počet zase začne klesat, jelikož není nutné - energeticky ani ekonomicky, aby šedesát tisíc jedinců přečkávalo zimu. Včely mají v tomto ohledu opravdu dokonalý mechanismus fungování.
A v čem tedy spočívá činnost včelaře?
Úl se skládá z takzvaných nástavků, jejichž počet se v každém ročním období liší. Na zimu je jich méně, na jaře zase musíme přidávat. Zimovat včely třeba mohou na jednom nástavku, do sezony pak jdeme i se čtyřmi. V nástavcích jsou umístěné dřevěné rámečky s takovými šablonami z včelího vosku, na něž včely navazují svými stavbami pláství. Po sezoně a stočení medu, což je zhruba od konce května, potom zase nástavky ubíráme. Sezona na Vysočině je však hodně krátká, končí už začátkem července.
Jaké práce nastávají po stočení medu?
Po stočení medu se musíme postarat o takzvané souše, což jsou zjednodušeně řečeno rámečky se starými plástvemi. Je třeba je uskladnit a ty staré a nepoužitelné vytřídit a vytavit, abych měl vosk zase na obměnu díla - tedy vytváření nových „šablon“.
Nové voskové „šablony“ se dávají včelám do úlu kdy?
Na jaře, kdy včely mezistěny využívají a intenzivně staví, protože je nabídka potravy v přírodě dostatečná, a je tedy z čeho stavět.
Jaké práce čekají včelaře teď na podzim?
V tomto období včelaři dokončují krmení cukerným roztokem, počty nástavků jsou stažené. Ještě nás čeká podzimní léčení proti varroáze včel.
Je podzim, dalo by se říci konec sezony, ale i v září jsou slunné dny, kdy včely létají… Co v tuto dobu tedy venku dělají?
Spousta lidí si myslí, že včely přes zimu spí - ale ne, není to tak. Stáhnou se jen do jednoho chomáče a jejich jediná starost je úspěšně přečkat zimu. Na podzim, jako třeba teď v půli září, ale stále nosí pyl, jelikož ještě ledacos dokvétá. Včelstvo totiž nevyroste jenom z toho cukru, potřebuje i další živiny. Z pylu, který nyní nabírají, se bude utvářet další generace včel. Pylové zásoby jsou tudíž pro další rozvoj včelstva velmi důležité.
Co se v úlu děje přes zimu? Ohrožují včely nějak mnohdy kruté vysočinské mrazy?
Včely jsou na tyto podmínky uzpůsobené, pokud jsou tedy kvalitně nakrmené. Matka omezí plodování nebo jej úplně přeruší, včely se stáhnou do chumlu a takto přečkávají zimní období. Co jim však vadí, to jsou teplotní výkyvy. Kolikrát se v zimě oteplí na deset nad nulou, ony vyletí, ale venku nic není - takže zbytečně čerpají svoji energii a zásoby, které jim pak mohou chybět na jaře, kdy jsou opravdu potřeba.
Občas ale vyletět potřebují - například kvůli vyprazdňování?
Na to jim ale stačí teplota kolem nuly, sluníčko, bezvětří. Dostanou se ven, proletí se, takzvaně se vypráší - zbaví se náplně výkalového vaku. Když je sníh, je vidět okolo úlů kapičky od toho, jak se včely vyprazdňovaly. V úlu to dělat nemohou, to by kvůli infekci přivedlo včelstvo do záhuby. Stejně tak to funguje s vynášením mrtvolek včel - snaží se je odnést co nejdál od úlu.
