„Je patrné, že se lidé poslední dobou vracejí k přírodnějším způsobům léčby a preventivnímu posílení imunity,“ popsala Urbánková, v jejíž Farmě Sedmikráska ve Vříšti na Novoměstsku vznikají sirupy, čaje či bylinné extrakty.
Právě jaro je pro sběr mnoha léčivých rostlin ideální, jsou totiž ještě mladé a nadopované živinami; měkké lístky se i snáz konzumují, jíme-li je syrové.
„Na jaře je příroda velmi pestrá a živá, rosliny jsou plné vitaminů a minerálů. Je velká škoda toho nevyužít. Jak jde rok dál, už mohou některé rostliny svoji sílu ztrácet,“ popsala Simona Šafránková ze Žďáru nad Sázavou.
Sama je vášnivou sběračkou a konzumentkou jarní zeleně, působí i jako poradkyně pro léčivou výživu a aromaterapeutka. Ve svých kurzech mimo jiné radí, jak zařadit divoké byliny do běžného jídelníčku.
Málokdo podle ní tuší, že vynikajícím zpestřením stravy mohou být třeba mladé lístky břízy. „Když je ochutnáte, připomínají chutí salát, proto je lidé mohou přimíchat do své běžně připravované salátové směsi. Samozřejmě je lze i sušit a pak využít na čaj či do koupelí,“ přiblížila Šafránková.
Plevel přežije vše, můžeme z něj čerpat sílu
Neprávem opomíjenou bylinou, jež ale poslední dobou nachází cestu do českých kuchyní, je bršlice kozí noha. Tu mnozí zahrádkáři likvidují jako plevel, roste u potoků, na lukách i podél cest.
„Přitom má dvakrát víc vitaminu C než kadeřávek,“ upozornila Šafránková. Mladé lístky se dají přidat do salátů, pomazánek i polévek nebo je při přípravě špenátu smíchat s kopřivou, která je také bylinou s mnoha výživovými benefity.
Ač zní označení plevel hanlivě a rostlin tohoto druhu se někteří lidé obávají, jsou předsudky zbytečné. „Plevel roste a přežívá v podstatě za každého počasí. Má v sobě obrovskou sílu. A já věřím, že část té síly a imunity z něj můžeme načerpat i my, zvlášť budeme-li ho jíst čerstvý,“ dodala Šafránková.
Ze známých jarních léčivek lze zmínit i hojnou sedmikrásku obecnou či smetánku lékařskou - pampelišku. „Sedmikráska má hlavně odhleňovací účinky, je dobrá při nachlazení a dýchacích obtížích, a to jako čaj i sirup. Pozitivně působí na játra, urychluje metabolismus, navíc lahodně chutná,“ vyjmenovala Urbánková. Květy se dají jíst syrové, pokrm i esteticky oživí.
Ani pampeliška, jejíž žluť teď dominuje loukám Vysočiny, by neměla být dle bylinářů přehlížena. Využít ji je možné celou od kořene až po květ. Kořen, sklízený časně zjara a na podzim, má silné antioxidační účinky a užívá se i při podpůrné léčbě onkologických onemocnění. Listy se suší na čaj - mimo jiné čisticí a snižující krevní cukr. Mladé listy se mohou opět jíst čerstvé, třeba v salátu.
Sběrači si vybírají čistá místa daleko od silnic
„Nejčastěji se trhají květy s nasládlou chutí - na výrobu sirupů a pampeliškového medu. V této podobě smetánka pomáhá hlavně při nachlazení,“ řekla Urbánková.
Připomněla také, že sběrači mají vyrážet jen na čistá místa, dál od silnic a průmyslových objektů. Lepší je vyhnout se i plochám, jež mohou být hnojeny či stříkány proti škůdcům.
Kdo se sběru v přírodě obává, může se pustit do vlastní produkce na zahradě i doma na okně. „U léčivých rostlin není pěstování tak náročné třeba na ošetřování, s oblibou se pěstují víceleté druhy. Když se člověk pustí do zeleniny, často má třeba u rajčat problémy s plísní. To u léčivek nebývá tak časté,“ uvedla Helena Pluháčková z Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství Mendelovy univerzity.
Pro začátečníky a jejich domácí pěstování za oknem se podle ní hodí třeba petrželka, bazalka či rukola.
