Neděle 29. ledna 2023, svátek má Zdislava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 29. ledna 2023 Zdislava

Zkřížili v sobě habsburskou byrokracii s komunismem, říká o Češích šlechtic

  12:26
V žilách mu koluje francouzská, česká i gruzínská krev. Přes dvacet let žije Constantin Kinský v Česku. Řídí firmu hospodařící na rodových majetcích. Jeho otec Radslav Kinský je získal zpět po pádu komunismu. „Stát nefunguje, jak má. Nešikovně nastavený systém táhne dolů šikovné lidi,“ říká šlechtic.
Constantin Kinský je pokračovatelem starobylého rodu, který po revoluci...

Constantin Kinský je pokračovatelem starobylého rodu, který po revoluci restituoval zabavený majetek na Žďársku. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Devadesát procent svého času, jak říká, věnuje Constantin Kinský rozvoji Žďáru nad Sázavou. „Paralelně dělám strategické poradenství pro vedení firem, koučuji členy vedení firem a také startupové high-tech projekty,“ říká o sobě potomek jednoho z tradičních šlechtických rodů.

I když má francouzské občanství, o Česku hovoří jako o vlastní zemi. Krev mu však pije systém, ve kterém se podle něj nešikovně zkřížila rakousko-uherská a komunistická byrokracie.

Česká republika patří už patnáct let do Evropské unie. Kam se podle vás za tu dobu posunula?
Jsme národ, který rád nadává. Jelikož jsem se narodil ve Francii, nadávám ještě víc. Obecně je to chyba, protože jsme se hodně posunuli a zapomínáme. Navazujeme totiž na padesát let komunistické a nacistické totality, s krátkou přestávkou po válce. Rozvíjet naše schopnosti po takové době není jednoduché. Po sametové revoluci a vstupu do Unie se podařilo hodně dobrých věcí, na to nesmíme zapomínat.

Co máte konkrétně na mysli?
Ekonomiku, otevřenost hranic, výměnu zkušeností, možnost cestovat. Studenti mohou studovat jinde, stejně jako zahraniční studenti u nás. Výměna zkušeností je klíčová. Vždycky jsme bývali úspěšní, když jsme byli věrni našim kořenům, ty jsou české, německé, židovské a cikánské, a přitom jsme byli otevření. Vezměte si české umělce ve Francii, například Kupku, kteří přišli s abstraktním uměním. To byla doba rozkvětu.

A co se týká Žďáru nad Sázavou?
To bylo vždy radikální místo. Ve středověku tady vznikl hamr i díky cisterciáckým mnichům, to bylo svého času high-tech. A pokročilé technologie a inovace jsou tu zase.

Constantin Norbert Kinský

  • Syn zakladatele reprodukční imunologie Radslava Kinského (1928 - 2008) a původem gruzínské princezny Thamary Amilakvari (1935 - 2019).
  • Narodil se 12. ledna 1961 ve Francii, kam jeho otec odešel do emigrace.
  • Mluví čtyřmi jazyky, získal tři MA tituly - na Sorbonně, Sciences Po Paris (ekonomika a právo) a Société Francaise des Analystes Financiers (finanční analýza).
  • V roce 1987 se oženil s Francouzkou Marií de Crevoisier d’Hurbache, tanečnicí a pedagožkou, která vede spolek SE. S. TA; mají dva syny - Jana Václava a Adriena.
  • Od roku 1997 po svém přestěhování do Česka pomáhal otci vést rodinnou firmu Kinský Žďár.
  • Je největším soukromým vlastníkem lesů na Vysočině (asi 5 700 ha), hospodaří také na 750 ha rybníků, vlastní i hobby market.
  • Areál zámku postupně rekonstruuje, před čtyřmi roky vzniklo Muzeum nové generace.
  • Vedl pražskou pobočku poradenské firmy Roland Berger, předtím pracoval například v londýnské a pařížské pobočce banky Merrill Lynch, šest let předsedal Francouzsko-české obchodní komoře.
  • Nyní se zabývá poradenstvím ve finančním sektoru na volné noze.

Myslíte několik zajímavých inženýrských firem, které jdou s dobou a podílí se na čtvrté průmyslové revoluci?
Ano. Je to takové české Silicon Valley. Podnikatelský duch spojený se špičkovými technologiemi má ohromný potenciál. A co se obecně nepovedlo? Že stát kolabuje a nefunguje tak, jak má. A to není nešikovnými lidmi, ale nešikovným systémem, který nedává šikovným možnost. To naše lidi táhne dolů.

Když jsme spolu dělali první velký rozhovor před devíti roky, mluvil jste o nebezpečí národního populismu jako o velkém riziku. Zdá se, že jste měl pravdu.
Byl bych velmi rád, kdybych se tehdy mýlil. Bohužel to tak je a jde to špatným směrem. Lidé mají strach a to je špatný rádce. Neklesá s ekonomickým úspěchem, je tu přece minimální nezaměstnanost. Je to dané emocemi, svět se kroutí, evropský projekt je nedokončený a místo Česka v něm není úplně jasné. Je totální blbost - už jen pragmaticky vzhledem k délce hranic - snažit se vytvářet znovu bariéru. Je třeba dokončit Schengen, kde se můžeme uvnitř volně pohybovat a hranici společně hlídat. Musíme se zaměřit na společnou bezpečnost. Kdo nadává na politiku a nedělá nic, nemá právo spílat Praze a politikům, kteří tam jsou. Je na nás to změnit. Začít tvořit kolem sebe, našima rukama. Ve Žďáře lidé nečekají, až Praha něco vyřeší, a snaží se měnit věci kolem sebe sami.

Například?
Otevřelo se téma hospodaření s vodou. Tady to umíme už dlouho, je tu spousta rybníků. Ze zadržování vody se stalo předvolební téma, starosta udělal pracovní skupinu, postupně se dělá na tom, aby schopnost retence byla větší, aby Sázava byla čistější a bylo v ní více vody. Určitě nečekáme na Prahu.

K metropoli máte velké výhrady, s oblibou říkáte, že největší kůrovci sedí v Praze…
Jsem vychovaný jako místní patriot. Centrální moc, ať už je to Praha, Brusel, nebo třeba Moskva, se mi nelíbí. Je chyba centralizovat víc, než bychom měli. Regiony by měly mít větší kompetence a rozpočet, je důležité se více zaměřit na místní rozvoj.

Jste největší soukromý vlastník lesů na Vysočině, takže je pro vás kůrovec vážné téma. Podařilo se státu při pokračující kalamitě některé procesy zrychlit?
Řeknu nejdříve, co děláme my. Dali jsme dohromady pracovní skupinu sousedních vlastníků - soukromé, obecní, církevní i státní lesy. Pravidelně se scházíme, abychom náš zelený ostrov zachránili. Naštěstí je trošku zima a kůrovec se zatím nešíří. Lesy jsme přes zimu tak z devadesáti procent vyčistili. Tím nemyslím mrtvé, suché stojící dřevo, ale napadené stromy, ve kterých se po oteplení probudí kůrovec, zachechtá se a rozlétne se dál. Tvrdě jsme zasáhli, zatím to vypadá dobře, větší riziko hrozí na Přibyslavsku. A to je sotva patnáct kilometrů, to samé hrozí u Nového Veselí. Takovou vzdálenost kůrovec s větrem hravě překoná. Máme hodně lidí v lese, harvestory i koně, což je šetrnější přístup, snažíme se s tím něco dělat.

Co vyčítáte státu?
Má máslo na hlavě. Vznikla takzvaná dřevěná kniha, tedy hospodářská koncepce státních lesů, veškeré práce v nich se outsourcují a soutěží. Představte si, že přijedete s nemocným dítětem do nemocnice. Ředitel zařízení řekne, že dítě umí vyléčit, ale že musí nejdřív najít ve výběrovém řízení doktora, který přijede, pokud bude mít dost pacientů a vyplatí se mu přijet.

Narážíte na těžbu na velkých plochách pomocí harvestorů, což je pro lesnické firmy mnohem výhodnější?
Přesně tak. Hajný na státním nemá možnost, aby si vzal šikovné místní lidi a mohl s nimi třetinu práce udělat sám a napadené stromy hned odstranit. Pak se nemoc exponenciálně šíří. Je to ostuda. Přitom naše lesnictví mělo ohromnou tradici. Když jsem se po revoluci bavil se známými na Západě, zda bychom neměli navázat spolupráci a posílat naše studenty lesníky na zkušenou do světa, všichni mi řekli, že jsem se zbláznil, že by je v cizině akorát zkazili. Tu naši zkušenost jsme chybnými kroky úplně zdevastovali. Státní a vojenské lesy musí mít aspoň třetinu zpracovatelské kapacity vlastní. S oteplením to bude horší a horší, ale z chřipky, se kterou v lesích po staletí umíme hospodařit, může být španělská chřipka. Fakt nevím, jestli toto přežijeme.

Stát už podporuje obnovu lesů, ne?
Věřím, že podpora státu bude efektivní. Zatím je nastavená tak, abychom mohli obnovit lesy, které vyrostou za desítky let. Ale nemyslí se na podporu prevence, abychom lesy před zánikem zachránili.

Jste dost kritický, máte spoustu témat. I když zatím nemáte české občanství, politika vás neláká?
Snažím se se svým týmem měnit věci okolo sebe. Třeba právě v lesnictví, hospodaření s vodou, podporovat živou kulturu, vzdělávat děti, být tvořivý, hospodařit udržitelně, dívat se na rozvoj z dlouhodobého hlediska. To bohatě stačí, možná na tři životy. Obdivuji lidi, kteří do politiky šli a obětovali svůj čas nebo i rodinu. Nadávat na všechny bez rozdílu je nefér.

Přitom jsou potomci šlechtických rodů, co do toho šli - Schwarzenberg, Lobkowicz, Czernin, i váš příbuzný František Kinský, který je starostou v Kostelci nad Orlicí.
Umím poradit a přidat svůj pohled, ale na politiku nemám. V městském zastupitelstvu máme šikovné lidi, je zajímavější s nimi spolupracovat a soustředit se na svůj talent. Myslím, že mám větší přidanou hodnotu jako partner než jako politik. Další věc je náš proporcionální systém. Demokracie je právo zvoleného rozhodnout a za své rozhodnutí odpovídat. Máš většinu? Tady jsou klíče, za čtyři roky rozhodneme, jestli tě tam necháme. A ne obchodovat v parlamentu.

Společnost dělí také téma dotací. Nebylo by podnikání jednodušší, rychlejší a rovnější bez nich?
Proč je to tak komplikované? To jsme si nastavili sami. My jsme géniové, kteří v sobě mají zakódovanou habsburskou byrokracii, do toho jsme přidali zkušenosti s komunistickou byrokracií a to celé jsme zkřížili. Všechno si umíme zkomplikovat. Mám hodně kamarádů v Bruselu, od kterých vím, že je na tom z pohledu čerpání dotací Česko hůře než Maďarsko. Hlavní problém je, že je špatně nastavený náš systém veřejných zakázek. V jeho zlepšení je ohromný potenciál.

Hodně cestujete, svůj čas dělíte mezi Francii, Prahu a Žďár. Kde se cítíte nejlépe?
Tam, kde mám kořeny a kde se něco snažím dělat, takže určitě ve Žďáře. Od čtvrtka do neděle tady bývám pravidelně už mnoho let. Utíkám sem z toho pražského blázince. Ale každý rok potřebuji k moři do Francie, jezdíme do Bretaně, líbí se mi tam, příroda je tam tvrdá a živá. První dva dny na dovolené sice prospím, ale pak plachtím na malé lodi nebo dělám něco jiného. Manželka a děti jsou také aktivní. Ležet u vody, to mi nic neříká. Ale platí pravidlo, že pro zachování vztahu je dobré neplachtit a nehrát bridž s manželkou. (směje se)

Žďárský zámek, kde vzniklo i inovativní multimediální muzeum, postupně opravujete a otevíráte lidem, dostali jste se nad hranici 55 tisíc návštěvníků za rok. Co dalšího máte v plánu?
Vydržet a přežít, aby tu dále byla živá příroda obklopující živou kulturu. Pokud nás bude počasí s kůrovcem dráždit takovým způsobem jako nyní, a stát neudělá to, co má, budeme to mít těžké. Bohatě stačí postarat se o tři a půl hektaru střech. Máme v plánu vybudovat nějaké pokoje pro ubytování, několik hájenek, ale to hlavní, myslím Muzeum nové generace, je hotové. Nápady máme, ale jejich plánování teď musí počkat.

Autor:

Druhé kolo prezidenstkých voleb bude 27. a 28. 1. 2023. Volební místnosti jsou otevřeny v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00. Sledujte volby online.

  • Nejčtenější

Policisté zachraňovali děti z nabouraného auta, překvapili je bezohlední řidiči

Bezohlednost některých řidičů překvapila jihlavské kriminalisty, kteří loni po Vánocích cestou z práce pomáhali zraněné...

Hrad, kde sídlili páni i lapkové, vydal díky archeologům své tajemství

Dvacet let zkoumali archeologové zříceninu hradu Skály u Nového Jimramova na Žďársku. Zaštiťovalo ho Moravské zemské...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Růže mezi trny. Kluci jsou na mě hodní, říká první česká servismanka

Premium Jen dvě bulharské servismanky se pravidelně objevují ve Světovém poháru biatlonistů. Teď je napodobila teprve...

Vědci otestují, zda by obnově lesů pomohly cizokrajné stromy. Vysadí i sekvoje

Stovky druhově pestrých nepůvodních stromů porostou v následujících dvou letech na Jihlavsku. Vědci z Mendelovy...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Stavba nové arény v Jihlavě začne v létě, chybějící půlmiliardu doplatí město

Historicky největší jednorázová investice v dějinách Jihlavy, jakou je výstavba nové Horácké multifunkční arény (HMA)...

Několik lidí se dostalo na dotyk ke klenotům. Hrad je označil za odborníky

Premium Zatímco jiní mrzli v několikahodinových frontách venku před katedrálou svatého Víta, aby z několika metrů spatřili na...

Přání bank je vyslyšeno. Za předčasné splacení hypotéky si lidé připlatí

Premium Pravidla pro předčasné splacení hypotéky se změní. Banky si budou moci účtovat nejen administrativní náklady v...

Fotbal se mění, Slavia také. Trpišovský exkluzivně o trendech i návratu Stancia

Premium Když se ve chvilce volna vyrazil projít po pískovcových útesech a díval se, jak do skal narážejí mořské vlny, hlavou mu...

Tradice či novodobé pojetí? Masopust si lidé ve Žďáru letos užijí dvakrát

Zatímco ještě před šesti lety museli obyvatelé Žďáru nad Sázavou, kteří chtěli vidět nebo na vlastní kůži zažít...

Vědci otestují, zda by obnově lesů pomohly cizokrajné stromy. Vysadí i sekvoje

Stovky druhově pestrých nepůvodních stromů porostou v následujících dvou letech na Jihlavsku. Vědci z Mendelovy...

Stavba nové arény v Jihlavě začne v létě, chybějící půlmiliardu doplatí město

Historicky největší jednorázová investice v dějinách Jihlavy, jakou je výstavba nové Horácké multifunkční arény (HMA)...

Jihlavské Březinky se mění, prestižní restauraci nahradí výšková bytovka

Okna už nemají výplně, na zemi leží vybourané zdivo, hlučí bourací kladiva a na kusu drátu se houpá kdysi podsvětlená...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Evropu čeká nemovitostní zvrat, varují experti. Hrozí potíže s financemi

Problémy s financováním exkluzivních staveb v evropských metropolích naznačují, že by Evropu mohl na realitním trhu...

Přání bank je vyslyšeno. Za předčasné splacení hypotéky si lidé připlatí

Premium Pravidla pro předčasné splacení hypotéky se změní. Banky si budou moci účtovat nejen administrativní náklady v...

Z šestnáctileté dívky se vlivem vzácného onemocnění stala stařenka

Raizel Grace Calago z Filipín se ještě před dvěma lety účastnila soutěže krásy. Dnes ale vypadá jako padesátiletá žena...

Zemřel hudebník Petr Hošek, hlas a tvář punkové kapely Plexis

Ve věku nedožitých 56 let zemřel po krátké nemoci Petr Hošek, zakladatel a hlavní tvář legendární pražské punkové...

Nahota dospívajících? Film Modrá laguna by dnes neprošel, míní Shieldsová

Brooke Shieldsová zavzpomínala na natáčení slavného snímku z roku 1980 s názvem Modrá laguna. Podle sedmapadesátileté...