EU je skvělý projekt, ale má i nebezpečné nápady, říká senátor Vystrčil

  9:16aktualizováno  9:16
Když před patnácti lety vstupovala Česká republika do Evropské unie, Miloš Vystrčil u toho byl jako náměstek hejtmana Františka Dohnala. Zanedlouho pak byl sám hejtmanem. „Jsem přesvědčený o tom, že do Evropské unie patříme,“ tvrdí rozhodně nynější senátor a místopředseda ODS.

Podle senátora a exhejtmana Vysočiny Miloše Vystrčila přineslo členství v Evropské unii České republice více dobrého než špatného. | foto:  Michal Šula, MAFRA

„Evropská unie je dobrý projekt z hlediska ekonomického, bezpečnostního i morálněetického. I když musím přiznat, že některé nápady skryté ve směrnicích Evropské unie mi připadají nebezpečné. Je z nich cítit, že v některých zemích Unie socialismus a komunismus nikdy nepoznali,“ říká Miloš Vystrčil.

Pamatujete si, co jste dělal v noci z 30. dubna na 1. května 2004?
To si nepamatuji. Předpokládám, že jsem byl se svými přáteli, se kterými se tradičně na čarodějnice scházíme. Nevím, jestli jsme se v daný okamžik bavili o tom, že se zrovna stáváme členy Evropské unie. Myslím si, že jsme to takhle asi úplně nevnímali.

Ptám se proto, že tehdy se vstup poměrně velkolepě slavil, dělaly se ohňostroje...
Skutečně nemůžu říct, že bych měl speciálně zafixováno, že jsem střílel rachejtle. To ne.

Miloš Vystrčil

  • Narodil se 10. srpna 1960 v Dačicích a celý život žije v Telči.
  • V roce 1998 byl zvolen starostou Telče. O dva roky později se stal náměstkem hejtmana Kraje Vysočina. V letech 2004 - 2008 pak zastával funkci hejtmana.
  • Od roku 2010 je senátorem. Zároveň je místopředsedou Občanské demokratické strany.

Ale dovedete si představit, že by takové oslavy byly i letos, po patnácti letech? Nevyprchalo ze společnosti tehdejší nadšení?
Tehdy lidé všeobecně vnímali vstup do Unie pozitivněji než dnes, po patnácti letech našeho členství. Je to způsobené tím, jak se o výhodách a nevýhodách informuje. Poměrně velký prostor se věnuje nevýhodám. A málo se daří zdůrazňovat výhody, nebo se staly samozřejmostí.

Co tím přesně myslíte?
Je to volný pohyb osob, služeb a kapitálu, svobodné cestování, akceptování vzdělání dosaženého v zahraničí... To všechno je dnes na jiné úrovni než před patnácti lety. Dnes to bereme jako samozřejmost. A spíš se připomíná směrnice na rovné okurky, kterou nikdy Evropská komise nepřikázala, ale my si to tak vysvětlili. Bezdotykové baterie, které komise také nepřikázala, ale my jsme si to tak udělali... To všechno jde za českými politiky. V tomto směru je populární být kritický a my jsme tomu někdy až moc podléhali. Je přece populární být rebel a mučedník. Obzvlášť dnes je to silné téma a lidem, jako je třeba Václav Klaus mladší, to přináší popularitu.

Co by podle vás Kraj Vysočina nyní neměl, kdyby Česko nevstoupilo do Evropské unie?
To se úplně nedá říct, co bychom neměli. Například Jihlava v rámci integrovaného plánu rozvoje města dostala v letech 2007 až 2013 jednu miliardu korun na své projekty. Postavily se za ni různé cyklostezky, malý zimáček, část zoologické zahrady… Ale nedokážu říct, jestli bychom to dnes měli, nebo ne. Zda by Jihlava dala 150 milionů korun na zimáček nebo 100 milionů do zoologické zahrady. Nevím, jestli by byl obchvat Bohdalova… Ale asi bychom zde v rámci infrastruktury nejspíš neměli významné a vydařené stavby. Zároveň by se tak intenzivně nerozvíjela ani naše spolupráce s regiony v zahraničí. A to dokonce i se Zakarpatím na Ukrajině.

Tomu nerozumím.
Původní nápad totiž vznikl tak, že když Vysočina dostala peníze z EU, tak jsme si řekli: stejně bychom se mohli chovat k Zakarpatí. My přece nejsme tak chudí, abychom jen brali a nikomu nic nedali. Viděli jsme, že Evropa říká: když vy dáte dvě koruny, my vám k nim dáme osm korun. A my jsme to udělali se Zakarpatím podobně, jen v poměru my korunu, vy korunu.

Jaká jste měl před patnácti lety očekávání?
Neměl jsem očekávání, že se bude všechno významně lépe vyvíjet, než kdybychom v Evropské unii nebyli. Ale myslel jsem si, že budeme schopní peníze, které sem přišly, využívat efektivněji. Zejména mám na mysli takzvané měkké peníze. Evropské peníze by měly být čerpány na něco, co zvyšuje kvalitu nebo přidanou hodnotu. A to se nám právě v této oblasti nepodařilo úplně využít.

Co konkrétního se tedy ohledně „měkkých“ peněz nepodařilo?
Kdysi jsem myslel na tři věci. Přál jsem si, aby se na Vysočině všechny děti po základní škole dokázaly domluvit alespoň jedním světovým jazykem. Ať jsou třeba vyučené, ale ať se domluví ve světě. Druhou vizí byla počítačová gramotnost a třetí bych nazval: „Jsem z Vysočiny, vím co bych měl dělat, abych se měl dobře.“ To znamená, aby všichni nechtěli být třeba právníky, manažery... Aby si uvědomili, že jsou zde lukrativní obory, velmi cenné, ale nikdo do nich nechce jít. A na to byly „měkké peníze“ z Evropy určené. Aby lidé dostali vzdělání a informace, které jim zvýší kvalitu života. Ale toto se nám obecně nepodařilo.

Proč?
Řada školení zde sice proběhla, ale zprofanovala se. Vznikla zde sice spousta školicích agentur, ale kolikrát to bylo pouze o tom, že jste přišli, snědli chlebíčky…

Více na očích jsou ale jiné projekty, na něž šly z Evropy peníze a o jejichž smysluplnosti by se dalo diskutovat. Mám na mysli například hodně probíranou autobusovou linku v Jihlavě, kterou nikdo nejezdil. Dalším příkladem je třeba vědecko-technický park v Jihlavě, který zeje prázdnotou.
Některé z těchto projektů korespondují s tím, co jsem říkal. Byly peníze na výzkum, ale nedokázali jsme je správně zacílit. Nedokázali jsme naučit všechny děti mluvit cizím jazykem, ale zacílili jsme je na to, aby v Jihlavě vyrostlo nějaké vědeckotechnické centrum. Přitom se město potýká s tím, že vzdělanější lidé zde nechtějí žít a odcházejí.

Berete to jako ojedinělé úlety?
Byl to nesprávně nastavený projektový záměr, který nevyšel. To se někdy stává, i když je to smutné. Člověk se ve svém záměru může zmýlit. Je to stejné, jako když podnikatel prodělá. Ale uznávám, že někdy to může být i tak, že někdo jen chtěl peníze, a proto cosi účelově vybudoval.

Nenapomáhají ale právě i zmíněné příklady celkové skepsi? Když lidé vidí v ulicích jezdit prázdný autobus, kterým nikdo nejezdí? A vozidlo musí jezdit dál, protože tak jsou nastavená kriteria dotace?
Ale to je problém jakékoliv dotace a její kontroly. Když někomu dáváte peníze, musíte kontrolovat, jak s nimi nakládá. A nejhorší, co se vám při kontrole může stát, je změna podmínek v průběhu projektu. Proto je většinou řečeno, že během realizace projektu už nesmíte ze schváleného uhýbat. Například když máte v projektu, že koupíte mašinu za 400 tisíc, ale najednou se vyrábí ještě kvalitnější za 200 tisíc, nesmíte si ji koupit. A lidé, kteří na to koukají zvenčí, tomu nerozumí. A logicky si říkají, že to není normální. A proto vzniká skepse, že nelze peníze efektivně využívat. Ale to platí nejen pro evropské peníze. Jen na nich to je vidět nejvíc.

Jak se pravicový politik jako vy dívá na evropské dotace? I přes to, co jste řekl, si stále myslíte, že pozitiva spojená s členstvím v Unii převažují?
Pozitiva, která plynou pro Českou republiku z jejího vstupu do Unie, jednoznačně převyšují negativa. A co se týká dotací: jsem přesvědčený, že se obecně neobejdeme bez intervencí. Společnost je potřebuje třeba kvůli péči o staré lidi nebo zdravotní péči. A jedním typem intervence jsou dotace. Ale je důležité, abyste udržel správnou míru. A já osobně považuju za velikou chybu Unie styl financování 1:9 nebo 2:8. Tedy, že my dáme korunu a EU devět. Třeba se Zakarpatím jsme si nastavili poměr 1:1. Protože když jim dáte 80 procent, koupí si Rolls-Royce.

Neděláme ale my to samé? Neuskutečňujeme projekty jen proto, že jsou na ně peníze?
No samozřejmě. Když můžete mít Rolls-Royce za 400 tisíc, protože zbylých 1,6 milionu vám dá někdo jiný, je jasné, že to dokáže leckoho zlákat. Za normálních okolností byste si koupil oktávku. Ale dám vám jiný příklad. Škola dostane na stavbu školicího střediska peníze a ví, že je stanovená udržitelnost pět let. Počítá s tím a po pěti letech tam udělá třídy pro děcka… A má je skoro zadarmo. Je to dobře, nebo špatně? Osobně nevím. Je to komplikované, ale nakonec se to vždycky nějak udělá. Je však pravda, že některé projekty jsou skutečně zbytečné a nezvyšují nám kvalitu života.

Nejčtenější

Noční obloha nad Českem se opět rozsvěcuje, jev lidé hlásí stále častěji

Noční svítící oblaka nad Jihlavou, jak je zachytil fotograf Petr Lemberk. Jde o...

Opět po roce mohli lidé na Jihlavsku v minulých dnech pozorovat zvláštní úkaz na letní obloze. Po setmění se část nebe...

Puma americká se dostala na Vysočinu, před starostou utekla do pole

Puma americká je druhá největší kočkovitá šelma Ameriky. Může vážit i přes 100...

Puma, která se před časem pohybovala na Jindřichohradecku, je už zřejmě na Vysočině. V sobotu ráno ji pozoroval...

Na farmu už ne! Pomohl mu slovenský parťák, teď se Nečas chystá na galeje

Martin Nečas ze Charlotte se raduje po zisku Calder Cupu.

Jako první se útočník Martin Nečas nedočkavě vrhl na kapitána Patricka Browna, jenž zrovna převzal Calder Cup pro krále...

Že Milion chvilek vedou dva budoucí kněží? Pak Bůh s námi, říkal Zeman

Prezident Miloš Zeman na besedě s občany Humpolce při své oficiální návštěvě...

Jeden bonmot za druhým, ale i náznaky drobných urážek. Tak vypadají setkání prezidenta Miloše Zemana s obyvateli měst a...

Puma mění teritorium, dostala se už na Žďársko. Policie před ní varuje

Puma americká

Velká kočkovitá šelma, kterou v sobotu ráno pozoroval starosta Želiva na Pelhřimovsku, se zřejmě přesunula na Žďársko....

Další z rubriky

Při ranní nehodě zemřel v Jihlavě motocyklista

V Nové Včelnici se srazilo osobní auto s motocyklem. (1. října 2018)

Ve středu ráno v půl páté zemřel v Jihlavě motocyklista, který havaroval v ulici Brtnická. Provoz na komunikaci byl...

Jeden útok v pátek, druhý v sobotu. Násilí poznamenalo festival v Jihlavě

Ilustrační snímek

O víkendu byli v centru Jihlavy zbiti dva muži. Jeden v pátek večer, druhý v sobotu. Oba incidenty se staly ve stejných...

Že Milion chvilek vedou dva budoucí kněží? Pak Bůh s námi, říkal Zeman

Prezident Miloš Zeman na besedě s občany Humpolce při své oficiální návštěvě...

Jeden bonmot za druhým, ale i náznaky drobných urážek. Tak vypadají setkání prezidenta Miloše Zemana s obyvateli měst a...

Najdete na iDNES.cz