Cestující z Křižanova a okolí přišli od 11. prosince o rychlíky. Svoji snahu o zachování rychlíkové zastávky - a tedy časově výhodnější cestování do Brna - však nevzdávají.
Nespokojení cestující dokonce na 27. prosince svolávají demonstraci na křižanovské nádraží a doufají, že rychlíky zastaví ve stanici vzdálené dva kilometry od centra městyse s necelými dvěma tisíci obyvateli nejpozději zase za rok.
„Snažíme se, aby v plánu dopravní obsluhy na rok 2017 bylo uvedeno, že rychlíky v Křižanově zastavují, a to bez podmínky zajištění přípoje z Velkého Meziříčí. Pak by již nic nemělo bránit obnovení zastávky rychlíků,“ říká jeden z iniciátorů protestu, Antonín Nedoma.
Sám denně dojíždí vlakem do Brna za prací. Spočítal si, že na západ od Žďáru je pět zastávek, kde rychlíky zastavují průměrně po 17 kilometrech, zatímco směrem na Brno, kde leží i Křižanov, nabere rychlík cestující nově až v Tišnově, tedy po 56 kilometrech.
Společně s vedením městysu kritizuje neurčitý a pasivní postup Kraje Vysočina.
Chyba je na druhé straně, tvrdí kraj i ministerstvo
Rychlíky si u Českých drah objednává ministerstvo dopravy, kraj domlouvá regionální vlakové spoje. Jak ministerstvo, tak vedení kraje trvají po půl roce výměny názorů na tom, že chyba je na druhé straně.
„Zrušení zastavování vlaků linky R9 v Křižanově inicioval už v loňském roce samotný kraj, a to v souvislosti se změnou regionální dopravy v úseku Křižanov - Velké Meziříčí a jejím provázáním na osobní vlaky Žďár nad Sázavou - Brno,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar.
„Původně měly vlaky přestat stavět v Křižanově už od prosince 2015, po dohodě ministerstva s krajem byla změna posunuta na prosinec 2016,“ dodal.
Vedení kraje se brání, že problém není na jeho straně. „To zásadně odmítám. My rychlíky neobjednáváme a ani neurčujeme, na kterých zastávkách mají zastavovat. Aktivity Křižanova vnímám, můžeme se o tom bavit,“ říká hejtman Jiří Běhounek.
„Ministerstvo lže. Mají papír s mým podpisem?“ tvrdí hejtman
Ministerstvo trvá na tom, že změny projednalo s krajem už v březnu. „Z této schůzky existuje zápis, který zúčastnění zástupci kraje nijak nerozporovali. Stejně tak můžeme doložit, že kraj v souvislosti se změnou svého dopravního modelu navrhoval, aby linka R9 Křižanovem jen projížděla,“ argumentuje mluvčí. Návrh byl podle ministerstva konzultován a šlo o zcela standardní postup, takže v tuto chvíli není důvod něco měnit.
„A my zase trváme na tom, že ministerstvo lže. Mají nějaký papír s mým podpisem?“ ptá se hejtman.
„Došlo pouze k jednání subalterních úředníků ve smyslu případné změny přijetí veřejné dopravy Vysočiny. To ano. Ale takoví úředníci nejsou samospráva. Ať oddělují, co mají. Máslo na hlavě má ministerstvo,“ trvá na svém Běhounek.
Hejtman v červenci ministru dopravy Danu Ťokovi napsal, že s plánovanou změnou nesouhlasí.
Ťok má dovolenou, Běhounek pozvání na demonstraci nepřijme
Že by se hejtman s ministrem dopravy a protestujícími potkali osobně, jak cestující požadují, zřejmě nehrozí.
„O protestu nevím a případné pozvání nepřijmu,“ reagoval v pondělí Běhounek na dotaz MF DNES.
Účast neplánuje ani Dan Ťok. „Pan ministr se shromáždění občanů bohužel s největší pravděpodobností nebude moct zúčastnit, čerpá dovolenou,“ pronesl mluvčí resortu.
Železniční trať číslo 250 mezi Havlíčkovým Brodem a Brnem, na níž leží i Křižanov, postupně prochází celkovou rekonstrukcí. Křižanovská radnice už se ohradila také proti tomu, že v původním projektu opravy úseku mezi Skleným nad Oslavou a Křižanovem byla zkrácena délka nástupiště na tamním nádraží. V praxi by to znamenalo, že by zde už rychlíky zastavovat nemohly.
„Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) už projekt opravila, ale budeme opatrní, aby v dalším řízení nestáhla délku nástupiště na 170 metrů,“ poznamenala starostka Smejkalová.
„Projekt počítá v Křižanově s délkou nástupišť 250 metrů, což odpovídá délce průměrné dálkové vlakové soupravy. Rekonstrukce se plánuje v letech 2019 až 2020,“ přislíbila mluvčí SŽDC Kateřina Šubová.
