Stanislav Huňáček, Emanuel Krajina, Josef Macháček, Karel Nahodil, Jindřich Svoboda a Bedřich Kružík bojovali za 2. světové války s hitlerovským Německem pod červeno-modro-bílými barvami RAF. S těmi, kteří měli štěstí a přežili válku, zatočil komunistický režim. Čekalo je věznění, mučení, soudy.
„Badatelská práce mě baví, až při ní zapomínám na čas,“ směje se badatelka Eva Pokorná. Před penzí byla učitelkou češtiny. Zájem o osudy letců u ní vzbudila návštěva leteckého dne u Paříže.
Tehdy měla ještě coby učitelka na starosti školní časopis. „Napadlo mne, že by nebylo špatné dát do časopisu něco o třebíčských letcích. Nejdříve jsem udělala kratičké medailonky, pak články do městského zpravodaje. Teď mám materiál na knihu,“ říká Pokorná.
Spojila se i s žijícími potomky letců - například neteřemi Emanuela Krajiny a Karla Nahodila, pátrala také ve vojenských historických archivech.
Někteří letci se spolu potkali v Anglii, jiní byli sousedé z dětství
Kromě zmíněného Krajiny byli všichni muži u 311. bombardovací perutě. Krajina byl v RAF stíhačem, později instruktorem signální školy v Cranwellu.
Letci z TřebíčeStanislav Huňáček (1905–1973, pochován v britském Stockton-on-Tees) Emanuel Krajina (1915–1941, pohřben v britském Sleafordu) Bedřich Kružík (1909–1971, pochován v Třebíči) Josef Macháček (1904–1952, pochován v Třebíči) Karel Nahodil (1911–1998, pohřben v britském Brookwoodu) Jindřich Svoboda (1917–1942, pohřben v nizozemském Tilburgu) |
„Fotografie dokazují, že se během služby u letectva určitě setkal Josef Macháček se Stanislavem Huňáčkem, stejně jako se s Huňáčkem setkal Bedřich Kružík. Kružík i Macháček sloužili u 311. perutě ve funkci mechaniků. Kružík později odešel k 68. squadroně nočního stíhacího letectva. Nahodil byl nejprve dělostřelcem, později u 311. perutě zadním střelcem a palubním mechanikem,“ vypráví pokorná a pokračuje:
„U Pobřežního letectva létali také Karel Nahodil a Stanislav Huňáček - každý v jiné osádce, ale ve stejné době. Karel Nahodil ve svých vzpomínkách uvádí, že se během své cesty do Francie v Bejrútu setkal s Emanuelem Krajinou - oba bydleli v Třebíči ve stejné ulici, nynější Cyrilometodějské,“ dodává badatelka.
Huňáček létal na wellingtonech a liberatorech, pak přešel k vojenskému dopravnímu letectvu. Šestý letec Jindřich Svoboda na wellingtonu prodělal celkem 24 bombardovacích náletů na Německo a obsazený západ Evropy.
Boje druhé světové války z šesti třebíčských letců RAF přežili čtyři. Doma je však čekaly persekuce komunistického režimu, věznění, mučení a soudy. Ve vlasti tak zůstali pouze Kružík a Macháček. Nahodil a Huňáček jsou pohřbeni ve Velké Británii.
„Zrovna nyní jsem se zabývala nálezem z archivu Kanceláře prezidenta republiky. Byl tam uložen spis se žádostí Bedřicha Kružíka o rehabilitaci, o kterou žádal v roce 1964. Byla zamítnuta,“ zmiňuje Pokorná.
Celá šestice třebíčských letců má od roku 2006 na třebíčské radnici pamětní desku. Iniciátorem její instalace byl bývalý třebíčský místostarosta Stanislav Mastný, synovec Stanislava Huňáčka.
