Pokud nová pravidla v září schválí zastupitelé, měli by developeři zaplatit příspěvek podle předem daného sazebníku. Bude vypočítán z metrů čtverečních plochy. Sazba za metr čtvereční se má pohybovat podle toho, o jaký investiční záměr se jedná a v jaké části města je. Více má stát třeba vybudování logistické haly, podstatně méně bytový dům v centru.
„Není to výpalné ani žádná daň. Jde nám o to, vytvořit partnerský vztah mezi městem a firmami, které se takto budou podílet na údržbě komunikací, zeleně, MHD či výstavbě školek. Příspěvek je dobrovolný, na bázi vztahu s předem danými a jasnými podmínkami. Je to i o společenské zodpovědnosti,“ řekl náměstek primátorky Vít Zeman (Žijeme Jihlavou).
Jde o jeden ze způsobů, jak získat peníze do rozpočtu města. Jihlava dostává od státu 15 700 korun na jednoho obyvatele k pokrytí investičních a provozních nákladů, což neodpovídá skutečným nákladům, jež vynaloží na údržbu infrastruktury. Navíc se městu dlouhodobě nedaří navýšit počet obyvatel s trvalým bydlištěm.
Velké firmy stojí město obrovské peníze, tvrdí radní
Uvolněný radní Jaroslav Vymazal (ODS) pronesl, že není možné, aby si firma vybudovala ve městě velký závod a finančně se nepodílela na zátěži, kterou pak svým provozem způsobí.
„Například firmy Bosch a Automotive Lighting nás stojí obrovské peníze. Museli jsme vybudovat mosty přes přivaděč, jezdí tam expresní linky MHD, udržujeme komunikace, zeleň, vybudovali jsme mateřskou školku,“ vypočítal.
Jak tvrdí, není už možné argumentovat tím, že se jedná o významného zaměstnavatele. „Ta doba je dávno pryč. Mandatorní výdaje se neustále zvyšují. Lidé mají daleko vyšší požadavky. A to vše jde za městem,“ dodal Vymazal.
Už deset let funguje mezi městem a investory takzvaná „plánovací smlouva“. V ní se investor domlouvá s městem na podmínkách připojení na veřejnou infrastrukturu. Například tím, že se podílí na vybudování části cyklostezky či chodníku.
„Schválením investičního příspěvku budou pravidla jasně daná a jednotná pro všechny. Minimalizují se tím rizika korupce a lobbismu. Je to systém jednodušší, transparentnější a pro všechny čitelnější. I pro investory je výhodnější dát peníze než realizovat nějakou stavbu. Město pak peníze použije právě tam, kde bude potřeba,“ zdůraznil náměstek Zeman.
Zároveň připomíná, že tyto formy příspěvků jsou naprosto běžné v zahraničí - například v Rakousku nebo Německu. V Česku se touto cestou vydaly některé městské části Prahy, Říčany či Český Brod.
Bydlení v exkluzivním klubu a daně pro podnikatele
Podle zastupitele Martina Hyského (ČSSD) má návrh několik zásadních problémů.
„Nemohu souhlasit s tím, aby byla navíc jakýmkoliv způsobem ‚zdaňována‘ bytová výstavba, tím další obyvatele nezískáme. Ze zájemců o bydlení v Jihlavě budeme dělat exkluzivní klub. Nemohu souhlasit také s dalším ‚zdaňováním‘ podnikatelských subjektů majících zájem ve městě investovat, zejména těch, kteří přinesou další pracovní místa a výrobu s vyšší přidanou hodnotou,“ pravil Hyský.
„Střednědobým cílem města by mělo být působení na nabídky pracovních míst. Vybírání ‚výpalného‘ městem investory nepřiláká, pouze je odradí,“ pokračoval. Hyský. Upozornil rovněž na to, že svět stojí na prahu hospodářské krize.
Zatím odmítavě se k tématu staví i okresní hospodářská komora. Paušální požadavek na finanční příspěvek může podle komory odrazovat potenciální investory.
„Kdyby tato pravidla platila v celé zemi, mělo by to logiku. Takto by mohlo dojít ke znevýhodnění Jihlavy vůči ostatním městům v soutěži v získávání kvalitních investičních záměrů,“ stojí v prohlášení podepsaném předsedou představenstva Jaroslavem Huňáčkem.
Původně měli zastupitelé o této problematice hlasovat již na konci června. Vedení města se ale rozhodlo hlasování odložit na září.
„Následující tři měsíce chceme věnovat komunikaci a představení tohoto záměru dotčeným skupinám. Budeme o tom diskutovat s asociací developerů, s hospodářskou komorou, podnikateli i veřejností,“ řekl Zeman.
