Říkejte to, co doopravdy cítíte
Každé slovo má určitou energii, svůj význam, který vyjadřuje. Na to je třeba se zaměřit. Často to bývá tak, že lidé něco cítí, myslí si, že něco říkají, ale ve skutečnosti říkají něco úplně jiného a pak se diví, že okolí reaguje jinak, než čekají. Například někomu vyčtete: „Ty jsi hrozná, protože mi nikdy nezavoláš.“ Co ale v tu chvíli opravdu cítíte? „Je mi líto, že náš vztah stojí na tom, že se pokaždé ozvu první já.“
Proč tedy používají lidé slova, která nevyjadřují reálnou situaci? Protože se cítí zraněni už jen tím, že zavolali jako první, jelikož jim na tom vztahu záleží a nechtějí se ve své zranitelnosti ještě více odhalit. Volí proto útočný, manipulativní způsob komunikace, aby v tom druhém vyvolali pocit viny.
A výsledek? Protistrana se začne obhajovat a může z toho být hádka nebo přinejmenším nepříjemné dusno. Pokud ovšem vyjádříte pravdivě, co cítíte, dáváte tomu druhému šanci situaci napravit. Při komunikaci bychom proto měli více zapojit své emoce.
