RECENZE: WarioWare Gold láká na tři sta hříček i svérázný humor

Zlý, tlustý a po penězích toužící Wario je zpět v plné síle. WarioWare Gold baví prověřenou hratelností, spoustou hříček, příběhem i omáčkou okolo.

Wario už je zase bez peněz, a tak ve svém domě v Diamond City přemýšlí, jak k nějakým přijít. Ideálně bez práce. Vyhlásí proto herní soutěž s vysokým vstupním poplatkem a ohromnou výhrou, kterou samozřejmě plánuje pro sebe. Na scéně se objeví spousta známých, například 9-Volt či Orbulon, nicméně znalost předchozích dílů není nutná. Tuším, že poprvé v historii série jsou všechny scénky dabované a nutno dodat, že celá kolekce vypadá i zvučí na poměry 3DS špičkově.

WarioWare Gold

Základ je stejný jako vždy: hra vám v rychlém sledu servíruje drobné hříčky, kdy máte pár sekund na to, abyste pochopili, co se po vás chce a následně to také realizovali. 

Rozptyl v náplních a kvalitě je obrovský, budete například dotykovým perem kreslit dráhu pro lyžaře, zapalovat sirku lupou, odrolovávat toaletní papír, boxovat či snažit se trefit prstem do nosu. Spoustu jich známe z minulých dílů, ale najdou se i nové. A hlavně, tentokrát jich je více než tři sta, což je velká paráda.

Ve WarioWare Gold je třeba si všechno postupně odemknout hraním, první koky proto povedou do příběhového režimu. Ten je rozdělen na tři ligy podle způsobu ovládání. V Mash League potřebujete směrový kříž a tlačítko A. V Twist League si v naprosté většině případů vystačíte s pohybovým ovládáním, kdy handheld natáčíte do stran. V Touch League přijde na řadu dotykové pero. Následují tři Ultra League, které kombinují zmíněné způsoby ovládání a k tomu přidávají mikrofon. Budete foukat na pampelišku či nafukovat balónek.

WarioWare Gold

Kampaň zabere dvě, možné tři hodiny. Je to ovšem jen rozcvička pro kategorii Challenge, která obsahuje osm nových režimů a lokální multiplayer. Dalo by se říci, že právě tady hra skutečně začíná, nehledě na to, že po absolvování příběhového režimu nebudete mít ani zdaleka zpřístupněné všechny hříčky.

Výzvy různými způsoby modifikují pravidla, samozřejmě tak, aby hraní bylo o něco těžší. To se hodí, protože časem už budete mít hříčky v ruce. ThrillRide je klasika, kdy po jediné chybě následuje konec hry. WarioWatch je časovka, kdy pokořená hříčka přidá čas k dobru, ale běda, když uděláte chybu, to o cenný čas přijdete. Nejvíc jsem si oblíbil SplitScreen, kdy se minihry střídají na horním a spodním displeji. A nejvtipnější je určitě Sneaky Gamer, kdy kromě hraní musíte dávat pozor na to, aby vás nenačapala máma, že ještě nespíte.

Pak jsou tu peníze, za něž si v automatu kupujete kapsle s náhodnými předměty. Mohou to být sběratelské karty, hudba, ale i další hry. Skvělá je kolekce Nintenda, která krátce představí různé staré konzole a periferie právě od této firmy.

WarioWare Gold je bez debat povedená kolekce, která až na jednu věc splňuje vše, co jsem očekával. Moje výtka se týká multiplayeru. Ten lokální tu sice je, bohužel nepodporuje Download Play, což znamená, že každý hráč potřebuje mít ve své konzoli vlastní hru. Nepochopitelná je absence hraní online. 

Jako vždy doporučuji vyzkoušet demo. WarioWare je trochu svérázný nejen humorem, ale i pojetím her, což určitě nesedne každému. Pokud ano, zábava je zaručena.