Označení ninja je odvozeno od východní filozofie Ninjitsu, která byla založena mnichy z klášterů Koga a Iga ve starověkém japonském císařství. Postupně se tato filozofie vyvinula v dokonalou techniku útoku, krytu a přežití, kterou se brzy naučili tito mniši mistrně ovládat. Právě svými dovednostmi dokázali předčit i uznávané samuraje, a proto si je ve 12. století začali najímat japonští šlechtici jako profesionální bojovníky a zvědy. Tento směr se dá stručně charakterizovat jako „umění poznání a uchvácení vlastního přirozeného potenciálu člověka“. První podrobnější zmínky o tomto bojovém umění se datují až v 18. století. Od této doby se pověst těchto bojovníků leckdy nafoukla do nadlidských rozměrů. A z této legendy těží i hra Tenchu.
Vybrat si můžete z dvojice bojovníků. Mohutný Rikimaru s velkou jizvou na obličeji bojuje se svou úzkou katanou. Oproti tomu na pohled křehká Ayame si oblíbila rychlejší dvojici mečíků Sakoi. Každý z ninjů má trošku odlišné bojové výpady. Samozřejmě by to nebyli správní ninjové, kdyby se spokojili pouze s chladnými zbraněmi. Takže si před každým úkolem svou postavu vybavíte dalšími rozličnými zbraněmi a roztodivnými přípravky na
dokonalou eliminaci nepříjemných protivníků. Šplhací hák, přes který hladce zdoláte jakoukoli zeď či stavení, je již ve standardní výbavě obou postav. Dále je k dispozici slušný arzenál vrhacích a nášlapných hvězdic, bouchacích kuliček, granátků, jedů a dalších šikovných potřeb ninjovy denní potřeby. Nechybí samozřejmě ani nápoje zdraví pro okamžité uzdravení vašeho zraněného bojovníka.
Jak jsem předeslal, celá hra je rozdělena na množství rozličných úkolů a úloh, které musíte vždy splnit. Na začátku každé z deseti misí dostanete podrobné instrukce o cíli, jehož máte dosáhnout, a také pár užitečných tipů pro bezproblémové dokončení zadaného úkolu. Později se k již splněným misím můžete vrátit a dokončit je znovu a lépe. K tomu slouží přehledná mapka části japonského císařství, kde se úkoly odehrávají. Nejdůležitější prioritou v této hře je vidět a zůstat skryt. Při klasickém postupu typu "jdi a podřezávej" se ani ten nejlepší ninja nikam nedostane a skončí na hřbitově pro sebevrahy. Nepřátel je totiž značná převaha a jediným zaručeným receptem na jejich likvidaci je tiché skryté plížení a rychlé zabití s využitím momentu překvapení. Ovšem nejsou tu jen nepřátelé, nýbrž i civilisté a bezbranné
ženy, kterým čestný bojovník nikdy neublíží. Takže kdo je trpělivý a rozvážný, má napůl vyhráno.
Za tímto účelem je váš bojovník náležitě pohybově vybaven. Kromě skoku, běhu a chůze zvládá i úhybné manévry jako rychlý úskok vzad a do stran, které oceníte při boji tváří v tvář, k němuž by ale správně nemělo nikdy dojít. Inteligence stráží a protivníků je na slušné úrovni, takže využijete i tiché plížení. Při jeho použití u zdi se k ní vaše postava přitiskne a můžete tak splynout s okolím a ještě dobře vidět za roh. Je to zapotřebí, nepřátelé totiž mají oči i uši všude. Když se k nim blížíte, indikátor na obrazovce ukazuje vaši vzdálenost k oběti. Jakmile stráž uslyší nějaký podezřelý zvuk, objeví se na něm ještě otazník. Jestli vás ale zahlédne, změní se ukazatel na vykřičník a protivník se připraví na boj. V případě, že misi dokončíte bez zahlédnutí nepřítelem, projeví se tato skutečnost v podobě lepšího bonusového vybavení pro další úkol.
I když pro útok slouží pouze jediné tlačítko, jsou boje velmi různorodé a mají dostatečnou volnost. Při jednom stisknutí postava provede
jeden sek, ale při několikanásobném mačkání už vykouzlí efektní kombo s několika seky a skokem. Způsoby bojování jsou tu tedy dva. Můžete jako každý spravný ninja opatrně našlapovat a hledat nepřátele. Pak si počkáte na vhodnou dobu a ze zálohy je napadnete. Při dobré vzdálenosti od oběti ji pěkně podříznete a budete odměněni efektní animací. Druhý způsob použijete, když nepřítel při špatném načasování útoku vaši lest odhadne a potom začíná tuhý boj na život a na smrt. Protivník střídá kryt s útokem a vy musíte vhodným manévrováním docílit jeho odkrytí a potom zaútočit. Při vašich úskocích se postava také kryje, takže rány nepřítele můžete i odrážet. Jak si vedete v tomto souboji, se dozvíte z ukazatelů zdraví, které vám i protivníkovi postupně ubývají. Samozřejmě ukazatel vždy ubývá znatelně rychleji nepříteli, ale v případě boje s více protivníky na tom můžete být velmi zle. Zkrátka je lepší se takovýmto situacím zdaleka vyhnout a likvidovat všechny pěkně potichu ze zálohy. Výborně se na to hodí třeba právě šplhací hák, s jehož pomocí se dostanete na střechu stavení, zde si počkáte, až vás stráž mine, a záškodnicky jí skočíte za záda, kde jedním mocným máchnutím svého meče proříznete nebožákovi hrdlo.
Nutno podotknout, že Tenchu je hra velmi krvavá. Při bojích tváří v tvář a hlavně při animacích, které doprovázejí dobře provedený útok ze skrytu, doslova stříká krev proudem jak z uvolněné infúze. Grafické provedení nikoho určitě nezklame, jen z titulu svého zaměření se odehrává vše ve tmě, takže viditelnost je velmi malá. Ještěže si kameru, která je normálně umístěná z pohledu třetí osoby, můžete přepnout do pohledu nad hlavou a lépe si prohlédnout nástrahy okolí. Kdykoliv si také můžete vyvolat mapku celého prostředí mise a tak kdykoliv víte, kde přesně se nacházíte. Jenom pohyb hlavních postav je takový nemotorný, až se musím domnívat, že mají „naděláno v kalhotech“ a bojí se, aby jim z nich něco nevypadlo, protože by pak stráže měly horkou stopu. Zvuk a hudba je na jedničku. Od svistu zbraní, pokřiků vyděšených stráží až k stylové japonské hudbě je zvukový doprovod příjemným pozadím při hraní.
K rychlému osvojení hry slouží také tréninkový režim, kde si vyzkoušíte všechny pohyby a fígle do samotné hlavní hry. Když se vám ji podaří dohrát do konce, ještě ji můžete projet na režim hard, který důkladněji prověří vaše umění neviditelnosti a tichého zabíjení. Jelikož je
Tenchu již nějakou dobu na pultech obchodů, nepodporuje analogový ovladač, ale vibrace ano, nicméně nejsou nijak důrazné. Mám za to, že digitální ovládání je stejně pro tuto hru vhodnější než pohyb přes páčky, který by mohl být zejména při soubojích tváří v tvář poměrně nepřesný.
Tenchu tu byla dříve, než všechny ostatní výtvory v relativně novém žánru tzv. špionážních her jako slovutný Metal Gear Solid nebo Mission Impossible. Na první pohled se zdá, že s nimi nemá zásadně nic společného, ale právě důraz na neviditelnost a rozvážný, tichý postup vpřed je spojuje. Sice vám může po čase hraní Tenchu připadat mírně jednotvárná, nicméně i přes pár drobných chybiček je tato hra čerpající z atraktivního historického námětu dobrým mixem ninjovské akce a právě žánru špionážních her. Vzhledem k oblibě této hry vyšel nedávno její druhý díl, jehož podrobnou recenzi pro vás právě připravujeme.
| Tenchu | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
