Roztomilí, žvatlaví a po zuby ozbrojení červíci se znovu vracejí – a to nejenom s novými herními módy a možnostmi, ale rovnou s dalším rozměrem. Tedy třetím rozměrem. Ve své podstatě se jedná o moderního pokračovatele, kdy na dané mapce proti sobě zápasí dva a více týmů. Každý z týmů disponuje šíleným zbraňovým arzenálem – a to včetně silně nekonvenčních zbraní jako vybuchující naváděný holub či stařenka – se kterým se jednotlivé týmy mezi sebou likvidují. Hra se odehrává na tahy. To znamená, že nejdříve hraje jeden tým, respektive jeden zástupce týmu, v našem případě jeden červ, který má několik desítek sekund na to, aby provedl nějakou akci. Třeba přišel k jinému červíkovi, položil u něj dynamit a rychle se schoval do bezpečí. Nebo z dálky vystřelil naváděnou raketu. Případně použil létající batoh, eventuálně teleport, a přemístil se tak na lepší místo. Záleží na hráči. Každopádně po jedné takovéto akci přebírá kontrolu protihráč, jenž disponuje tím samým časem a těmi samými možnostmi. Mimo hry proti počítači tento typ her již odjakživa obohacuje často využívané lákadlo v podobě možnosti hry více hráčů na jednom počítači. Tím se zábava ještě násobí.
Bitvy jsou prakticky jedinou náplní hry. Nestačí ale pouze zmáčknout tlačítko, musíme respektovat fyzikální zákony a třeba před výstřelem nejpoužívanější rakety určíme úhel a sílu střely. Ve 2D zpracování tento princip fungoval dokonale – panovaly proto obavy, zdali 3D zpracování nepohřbí tuto báječnou červí sérii. Naštěstí si v tomto ohledu autoři s prostorem poradili bravurně. Červíka lze ovládat klávesami do stran, natáčet jej – tj. rotovat kolem své osy a určovat úhel. Z této pozice střílet by mi však přišlo trochu komplikované, proto autoři přicházejí s režimem pohledu z vlastních očí. Opět určíme úhel, sílu střely, ale máme tak mnohem lepší přehled, kam zhruba střílíme. Doplňme, že přesnost střely ovlivňují i povětrností podmínky vyjádřené ukazatelem v pravé dolní části obrazovky. Zpět k ovládání. Úhel kamery ovládáme libovolně přes myš, čili si vždy lze nastavit pro hráče ten nejlepší pohled – stisknutím další klávesy lze také získat celkový přehled o situaci (scéna se podstatně oddálí).
Než se pustíme do samotné hry, určitě nás příjemně zaskočí ohromné množství herních voleb. Nejdříve si nastavíme svůj tým podle obrazu svého, tj. pojmenujeme si svoje svěřence, vybereme vlajku, typ hrobu v 
případě smrti, speciální zbraň a samozřejmě tematicky volené hlášky, které červíci v určitých situacích pronášejí. Nabízí se klasické, české, pirátské, z druhé světové války... je jich mnoho, vybere si každý. Když dále prozkoumáte menu, objevíte podrobnou encyklopedii popisující veškeré zbraně, ale i všemožná nastavení týkající se třeba síly zbraní, jejich počtu a podobně. Zjistíte také, že některé zbraně, herní módy a další vychytávky nejsou přístupné. Ty se totiž odemknou až po splnění určitých misí, z nichž tu nejdůležitější část představuje kampaň. Právě kampaň přináší vítanou změnu, protože zdaleka ne vždy bojujeme proti druhému týmu. V jedné misi se například ocitáme sami zcela bez nepřátel a hledáme poklad v hrobech, jindy se snažíme zachránit ovce před utonutím... rozmanitosti se meze nekladou. Na druhou stranu se mi některé z misí zdají docela, a to hned od začátku (prakticky od té druhé), obtížné. Většinou nehrozí, že misi zdoláte na první pokus. Ale co, alespoň hra chvilku vydrží – ono to hlavně chce zvyknout si na 3D prostor jako takový (otázka dvaceti minut).
Samozřejmě se nabízí i náhodně vygenerované mapy podle hráčem zadaných parametrů. Procentuálně 
vyjádříme, kolik jednotlivých prvků mapy chceme, v jakém tematickém prostředí, jestli za dne či za noci a tak dále. Jako skvělý nápad se mi jeví přítomnost výherního automatu, který ve třech políčkách vylosuje stejné množství různých herních modifikací (všichni začínají pouze s jedním životem, pád z výšky víc zraní, nízká gravitace...). Díky tomu každá hra může získat naprosto odlišný nádech. K dobré atmosféře během následné hry přispívá kompletně zničitelné prostředí, ohromné výbuchy a do toho všeho smutné, cynické, škodolibé, oznamující, zkrátka legrační červí hlášky. Například po smrti nepřátelského červa Thomase, který padl obličejem k zemi a následně explodoval, jsem se dočkal hlášky "Thomas v nás vzbudil lítost". Zbraňový arzenál přijde fandům vesměs známý, čili bazuka, brokovnice, několik typů granátů, letecký úder, baseballová pálka... + ty taktické jako padák, teleport, plošina. Ale jak říkám, další zajímavosti se vám otevřou až během samotného hraní. Nechybí ani (nejenom) moje oblíbené "vtipné červí animace" a to jak během hry, tak po jejím úspěšném vyhrání.
Červíci u nás vycházejí v kompletní české lokalizaci, ke které si řekneme pár slov. Ve srovnání s jinými hrami je textů minimum, týká se to prakticky pouze menu, encyklopedie, popisu misí a hlášek přímo ve hře. I díky tomu, že autoři už od začátku počítali s tím, že se jejich hra bude překládat do mnoha jazyků, vyvedli jednotlivá menu více obrázkově s následným popiskem. A to se osvědčilo. Českou lokalizaci pokládám za velmi zdařilou, prakticky mám pouze dvě výtky. První se týká některých názvů, které jsou o malinký kousek delší než místo pro ně určené. A druhá se týká delších hlášek přímo ve hře, které se rozdělí na dvě části, přičemž ta první zobrazená zmizí velmi rychle. Worms 3D dále podporují hraní na jednom počítači ve více lidech, po LAN a na speciální červí síti Wormnet po internetu. Hru po internetu se nám nepodařilo regulérně odzkoušet – dohodli jsme hru, nastavili pravidla, ale v okamžiku, kdy se měla spustit přímo hra, se všichni rázem ocitli v hlavní místnosti. Těžko říci proč. Umělá inteligence mi přijde velmi slušná, nestává se, že by červ chtěl střílet či házet skrze zeď (oproti některým lidským hráčům :). Každopádně výsledný verdikt se ponese v duchu celé této recenze: Přerod do 3D se povedl na výbornou, dočkali jsme se mnoha nových módů, nápadů a hlavně – červíci se pořád zatraceně dobře hrají. Pokud máte tento typ her rádi, neváhejte.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
