Nepřekvapí, ale pro fandy je povinná. Recenze třetí sezony Walking Dead

Nová řada nejoblíbenějšího interaktivního seriálu je za námi a my můžeme jen konstatovat, že se opět povedla. Kdo ovšem hledá originalitu a náročnou hratelnost, ať se raději porozhlédne jinde.

Recenzovat hry od Telltale je čím dál tím těžší práce. Všechny totiž fungují na stále stejných principech a pokud nechci čtenářům kazit budoucí zážitek, nemůžu se ani příliš rozpovídat o příběhu. A ten je tady tím zdaleka nejdůležitějším.

The Walking Dead: Season 3

I v třetí sezoně Walking Dead je samozřejmě přítomna neodmyslitelná Clementine, tentokrát však vystupuje pouze v roli jedné z mnoha vedlejších postav. Tou hlavní je nyní Javier, bývalý profesionální hráč baseballu, kterého zombie apokalypsa zasáhla v náročném životním období. Jeho kariéra je v troskách a otec leží na smrtelné posteli. O tom se však dozvídáme jen postupně v krátkých dramatických flashbacích.

Nedořešené problémy vlastní rodiny ho nepřestávají pronásledovat ani v časech, kdy mu o život usilují hordy oživlých mrtvol. Konflikty se starším bratrem či vznikající milostný trojúhelník jsou originální a v počítačových hrách zřídka viděná témata. Oproti tomu samotní zombíci mají v příběhu spíše menší význam a často jsou zde jen proto, aby se neřeklo.

Lehce ohnilá mrtvola

The Walking Dead: Season 3

Už dlouho mi nepřestává vrtat hlavou stále stejně zastaralé technické zpracování, které táhne seriály od Telltale dolů již od samotných počátků. To by opravdu nešlo vyřešit lépe?

Samozřejmě chápu, že je nutné, aby hry šly spustit i na tabletech, mobilních telefonech a snad i lepších mikrovlnkách, jenže kvůli tomu my ostatní musíme přetrpět grafiku jako z roku 2000. Ok, přetrpět je asi silné slovo, jenže nevzhledné modely postav žádná laciná komiksová stylizace nespasí. A už vůbec tu nevidím omluvu pro dlouhé nahrávání, občasné sekání či vypadávající textury.

Akční scény jsou o něco dynamičtější a nápaditější než dříve, jenže pořád jde pouze o to, zmáčknout správné tlačítko ve správný okamžik. A to se rychle omrzí. Jednotlivé epizody mi navíc přišly o dost kratší, než bývalo zvykem, takže se stopáží jen lehce přesahující jednu hodinu blíží běžným televizním seriálům. Jestli je to dobře, nebo špatně, už nechám na vás.

I přes výše uvedené můžu být spokojen. Je vidět, že si autoři uvědomují, že Walking Dead je pro ně vlajkovou značkou a žádný z pěti dílů sezony neobsahuje hluchá místa či nebetyčná klišé, jak se to například děje v souběžně vydávaném Guardians of the Galaxy. Krutost postapokalyptického světa je vylíčena dokonale a nikdy si nemůžete být jistí, kdo zemře jako další.

Konec pak dostatečně uzavírá všechna nadhozená témata a ze závěrečných statistik mě vyloženě překvapilo, kolik různých zakončení jednotlivé minipříběhy mají. Každopádně určitě nejde o poslední sezonu, jak naznačuje záběr po závěrečných titulcích. Ale to jsme ani nečekali.