Modrý ježek Sonic toho už má za svůj život poměrně hodně. Nejprve byl zářivou supernovou, která svou akčností zadupávala konkurenci do země, později se začal potloukat ve hrách spíše diskutabilní kvality a aby toho nebylo málo, přestala jeho mateřská firma Sega vyrábět hardwarové platformy, na nichž by mohl Sonic opět pořádně zazářit. Od té doby se tak potlouká na konzolích různých pěstounů a upřímně řečeno, je to na jeho výkonech vidět. Ne že by se sice jednalo o vyloženě hrůzné počiny, ale bůhvíco to prostě pořád není.
Objevuje se fungl nová postava Blaze, které zde byl věnován i celý vlastní scénář.
Dalšího pokusu o vylepšení renomé se tak dočkáváme mimo i na handheldu Nintendo DS a je potřeba říci, že na to autoři hry Sonic Rush šli poměrně promyšleně. Dnes je již obecně známým faktem, že ačkoli se o 3D hrách mluvilo již v souvislosti s GameBoyem Advance, není to zrovna nejsilnější stránka ani aktuálního Nintenda DS. Zároveň je poměrně nepopiratelným faktem, že Nejúspěšnější Sonicovy hry jsou již pěkně staré a datují se do doby, kdy se tehdejším konzolím o 3D grafickém zpracování ještě ani nezdálo. Ve výsledku tak tvůrci Sonic Rush došli k velmi rozumnému a zároveň elegantnímu řešení – udělali hru v klasickém dvourozměrném ztvárnění, což jim zároveň doslova dokonale umožnilo restaurovat onu původní živelnost a divočinu, kterými disponovaly první Sonicovy inkarnace na dnes již prehistorických videoherních systémech od Segy.Zápletka hry je klasicky velice jednoduchá – zlovolný Dr. Eggman je zcela evidentně nesmrtelný a připravuje další plány na ovládnutí světa, a tak se vše opět točí okolo jeho záchrany (světa, Eggmanovi je samozřejmě zase potřeba pořádně vyprášit kožich) a mocných drahokamů. Sonic na to ale není zdaleka sám, a tak se setkáme i s partičkou jeho kámošů včetně charismatického Knucklese. Vedle toho se zde objevuje i fungl nová postava (pokud nás tedy neklame paměť) jménem Blaze, které zde byl věnován i celý vlastní scénář. Co se týče zařazení do systému živočišných druhů, jedná se v případě Blaze o fialovou kočku, a pokud se pohrabeme v jejím životopisu, pak zjistíme, že se jedná o ochránkyni drahokamů zvaných Sol Emeralds, které jako na potvoru zrovna mimo jiné potřebuje právě Eggman, a Blaze se tudíž vydává po jeho stopě.
Hratelnost Sonic Rush není zase až tak intuitivní a hladká, jak bychom čekali.
|
Hratelnost Sonic Rush totiž není zase až tak intuitivní a hladká, jak bychom čekali, přičemž důvody jsou ne zcela zřejmé. Tím hlavním je podle nás ne zcela šťastné využití ploch obou displejů. Jak můžete vidět na okolních obrázcích, hra se odehrává na obou displejích zároveň, respektive každý level je zobrazen na obou obrazovkách, přičemž Sonic často podle aktuální situace přelétává z jedné obrazovky na druhou. Chce to tedy trochu si zvyknout koukat se trochu víc dopředu a podle toho, kudy zrovna vede trasa, včas přecházet z jednoho displeje na druhý. To je ale ten menší problém. Tím větším je ovšem skutečnost, že tím dostáváme prakticky jedinou obrazovku, která je ale vyšší než širší, a tím pádem sice máte poměrně slušný přehled o tom, co je nad vámi či pod vámi, ale už moc netušíte co je před vámi. A to je ve hře, v níž se pohybujete povětšinou zprava doleva, a k tomu ještě ukrutnými rychlostmi, docela problém. Často tak někam vletíte vyloženě naslepo a jen se modlíte, abyste doletěli na nějakou další plošinku či záchytný bod. A to je rozhodně škoda, protože to vlastně přímo potlačuje původní myšlenku hry o nepřetržité a rychlé akci.
Pokud se ovšem podíváme na technické zpracování, musíme tvůrce opět pochválit. Rozhodnutí udělat celou hru až na
|
Sonic Rush | ||||
| ||||
| ||||
| ||||
|