Metro 2033 je survival střílečka, která vznikla podle stejnojmenného románu Dmitrije Gluchovského. Hra se odehrává v Rusku po nukleární válce, kdy poslední přeživší živoří v rozsáhlém komplexu moskevského metra. Povrch planety se stal neobyvatelný. Nic jako přátelská komunita však nevzniklo.
Lidé se opevnili ve stanicích metra, ale pod praporem různých ideologií i nadále bojují mezi sebou. A aby toho nebylo málo, útočí na ně mutanti.
V poslední době se k nim přidaly i tajemné bytosti Dark Ones a jak správně očekáváte, klíčem k řešení je hlavní hrdina, mladík Arťom. Metro: Last Light navazuje na události z Metra 2033, v potaz bere špatný konec.
Port si vzali na starost přímo tvůrci hry ze studia 4A Games a musím uznat, že je to jeden z nejlepších portů na Switch. Nevychází přitom ze starých verzí na PlayStation 3 a Xbox 360, ale z převodu na konzole PlayStation 4 a Xbox One. Řešen je tak, že na ploše se objeví obě hry samostatně. Nejsou přitom nijak zvlášť velké. Metro 2033 zabere 6,2 GB, Last Light 7,6 GB.
Předpokládám, že na Switch si hru pořídíte, abyste mohli hrát v handheldovém režimu. Tady hra cílí na 720p při 30 FPS a pocitově jsem po celou dobu nezaznamenal, že by se zacukala. Navíc vypadá opravdu parádně. Nejde jen o rozlišení, ale grafika je ostrá a textury nejsou na první pohled rozmazané. Je to hraní bez viditelných kompromisů, než jaké známe například ze switchové verze Wolfensteina či Dooma.
Na začátku si zvolíte jeden ze dvou režimů. Surival je určen pro ty, kteří chtějí postupovat opatrně, nepouštět se do každé bitvy, šetřit náboje a počítat s nedostatkem filtrů do masky. Při výběru Sparťana si hru užijete jako příběhovou střílečku říznutou plíživými prvky (jinými slovy: ne vždy je žádoucí se všude prostřílet). Nábojů a lékárniček je všude relativně dostatek. Pak už si jen zvolíte, zda se pustíte do hraničářského režimu, který omezuje HUD a nápovědy.
Metro Redux (Switch)
Obě hry mají identické možnosti nastavení. Našince určitě potěší přítomnost českých titulků, které jsou dobře čitelné i při hraní na Switchi Lite. Rozhovory neprobíhají jen na stanici či během misí, ale atmosféru dobře dotvářejí i zápisky v deníku. V menu si lze zapnout ovládání pohybem, konkrétně tedy míření přes gyroskop, a to včetně úprav citlivosti.
Spokojen jsem i po herní stránce. Místy možná zapůsobí zastarale a například AI lidských nepřátel je vážně nic moc, aby vás o chvíli později příjemně překvapila nějaká vskutku dobře vypadající část. Ale hlavně: prakticky okamžitě se ponoříte do příběhu a padne na vás tíživá atmosféra sevřených, málo osvětlených prostorů. A vůbec nevadí, že je to lineární zážitek. Vlastně bych řekl, že to je v éře otevřených světů poměrně osvěžující.
Metro Redux (Switch)
Tím se dostávám k jediné problematické části. Hra se odehrává převážně v tmavých prostorách, které za běžného osvětlení nejsou na LCD panelu Switche tak dobře rozeznatelné jako na slušném monitoru nebo televizi. Abych si hru užil a zároveň něco viděl, hrával jsem obvykle večer v potemnělé místnosti nebo úplně ve tmě. To bylo bez nejmenších problémů. Ale cestou v tramvaji jsem měl co dělat. Záleží samozřejmě i na pasáži, v níž se právě nacházíte.
Celkově mohu Metro Redux na Switchi jednoznačně doporučit. Port se povedl na jedničku a je vidět, že když se chce, jde to. Takže pokud vás z nějakého důvodu láká návštěva post-apo moskevského metra na handheldu, berte. Pro hraní na televizi nebo monitoru bych však doporučil hezčí a nyní i výrazně levnější verzi pro PC, PlayStation 4 nebo Xbox One.
