Sobota 6. června 2020, svátek má Norbert
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 6. června 2020 Norbert

RECENZE: Apokalyptické Metro: Last Light přináší úžasně tísnivý zážitek

  17:57aktualizováno  17:57
Pokračování akce Metro 2033 přináší novou a ještě lepší porci dobrodružství v útrobách moskevského metra.
85

Metro: Last Light

Platforma: PC
Výrobce: 4A-Games

  • tísnivá až hororová atmosféra
  • povedený design úrovní
  • několik zajímavých herních prvků
  • mezery v příběhu
  • zastaralé animace postav

Možná to není na plnohodnotný druhý díl, ale Metro: Last Light je rozhodně skvělou a nápaditou akcí s hutnou atmosférou, kterou si fanoušci prvního dílu náramně užijí.

Herní karta

Metro: Last Light

Metro Last Light začíná zhruba tam, kde to jeho předchůdce Metro 2033 zapíchl. Tedy mohl zapíchnout. Originál se totiž pyšnil hned dvěma konci. Jedním tragickým, poplatným sedmisetstránkové knižní předloze Dmitrije Gluchovského, a druhým smířlivým.

Přestože si Metro: Last Light vybírá konec tragický, není to proto, aby se mohlo opřít o román Metro 2034, ve kterém je původní hrdina Arťom jen okrajovou figurkou. Autoři hry ho však opět používají coby ústředního hrdinu a nejenom to: stává se klíčem k míru. A dostane dokonce šanci smazat svou vinu. Z toho vyplývá, že hra vypráví příběh vlastní.

Lidé jsou horší než mutanti

Ten je opět umístěn do tunelů a stanic moskevského metra, kam se obyvatelé uchýlili po zuřivé atomové válce. Kromě lidí se však v metru usídlila řada zmutovaných zvířat, která v Last Light dokážou pěkně vyděsit.

Metro Last Light

Nepředstavují však hrozbu největší. Tou jsou stále sami sobě lidé. Ani po nukleární katastrofě nedokázali překlenout ideologické rozdíly, a tak se v podzemí etablují frakce neofašistů a komunistů. Mezi tím se pohybují skupinky a jednotlivci, kteří chtějí prostě a jednoduše přežít. A občas pro to neváhají udělat cokoliv.

Obrovskou devizou hry je právě prostředí, které jinde nenajdete. Tím se Metro: Last Light řadí mezi vizuálně jedinečné tituly vyzařující specifickou atmosféru zmaru a naděje.

Ve stanicích metra se budete pohybovat v úzkých uličkách plných lidí, kteří probírají každodenní problémy, navštěvují hospody i vykřičené domy. Potkáte v metru narozené děti a zjistíte, že kdo nikdy nebyl na radioaktivitou zamořeném povrchu, má poněkud odlišný myšlenkový horizont.

Příběhově není Metro: Last Light dokonalým počinem, drží si však v tomto ohledu vysokou kvalitu kombinací motivů zrady, staré viny a hrozící genocidy. Nemá cenu prozrazovat příliš mnoho, ochudili bychom vás totiž o s tím spojená překvapení.

Metro Last Light

Tu a tam je příběh děravý, ale z různých střípků si ho s trochou představivosti doplníte. Pro jeho plné vychutnání je ovšem záhodno znát Metro 2033.

Přestřelky mají grády

Po herní stránce se Metro: Last Light od svého předchůdce příliš neliší, šikovně však piluje jeho mechanismy. Zejména plížení je tentokrát opravdu zábavné, za což je třeba poděkovat nápaditému designu úrovní, kde se čas od času nabízejí alternativní cesty.

Přestože můžete nepřátele občas obejít nebo neslyšně vyřídit zblízka, zůstává Last Light především střílečkou. Ostatně plížení platí jen na lidské protivníky, monstra na to příliš nehrají. Důležité je, že přestřelky mají grády a po celou dobu hraní nezačnou nudit.

Ať už se budete pohybovat v tunelech, základnách nepřátel, nebo v rozsáhlých venkovních areálech, Metro: Last Light vám nikdy nezapomene připomenout, že je intenzivním lineárním zážitkem.

Metro Last Light

Zároveň vás hra naučí myslet materialisticky, protože - možná trochu uměle - vytváří trvalý nedostatek všeho, co potřebujete k přežití, zejména pak munice. Budete jí tedy zuby nehty šetřit a litovat každé nadarmo vystřelené patrony. Ale když už zdroje začnou opravdu vysychat, objeví se obvykle nějaké to tělo mrtvého dobrodruha, z jehož pozůstatků si lze zase na nějakou dobu doplnit kapsy.

Hospodařit musíte také s filtry do plynové masky, bez kterých se na povrchu neobejdete. Nepříjemně vás asi překvapí skutečnost, že je nepořídíte u obchodníků, ale musíte je sami najít.

Fotogalerie

Obchodníci vám naopak ochotně prodají různé typy munice i vylepšení zbraní. Při sobě můžete nosit celkem tři kvéry, přičemž se vyplatí typově je trochu odlišit, abyste si poradili jak s mutanty, tak s lidskými protivníky v různých situacích.

Povedený vizuální zážitek bohužel kazí strnulé a zastaralé animace obličejů, na kterých se od předchůdce snad vůbec nezapracovalo. Je to o to horší, že se před vámi různé příběhové postavy producírují opravdu často.

Metro: Last Light má i jiné chybky a rozhodně to není dokonalý titul. Ale je to nesmírně sympatická hra, na které je v dobrém smyslu znát, že ji nedělali autoři s nabobtnalým rozpočtem, ale vášniví tvůrci, kteří nad vývojem opravdu přemýšleli. Podařilo se jim stvořit nadmíru napínavý a atmosférický kousek.

Autor:

Hodnocení hry

Redakce

85 %

Čtenáři

94 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 1040 čtenářů

  • Nejčtenější

Autista trénuje bojovníky ve Warcraftu na nejvyšší úroveň. Má jich už 49

Hráč s přezdívkou DesMephisto se rozhodl vytrénovat na maximální úroveň všechny kombinace pohlaví a ras, které je možné...

KVÍZ: Vyznáte se v klasických střílečkách z devadesátek?

Žánr stříleček patří v herním průmyslu mezi ten dlouhodobě nejúspěšnější. V devadesátých letech vyšly stovky stříleček,...

Pět nejočekávanějších her, které vycházejí v červnu

Po slabém květnu vypadá červen v herním průmyslu mimořádně silně. Kromě drahého blockbusteru The Last of Us 2 se můžeme...

RECENZE: Žraločí masakr Maneater je nejen akční RPG, ale i pořádná bžunda

Milovníci béčkové krvavé zábavy jistě v žraločím Maneaterovi najdou zalíbení. Nesází totiž jen na originalitu za každou...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Přehnaná očekávání? Nová generace konzolí se asi nezbaví obávaných 30 FPS

Ačkoliv byly součástí prvních informací o nové generaci konzolí troufalá tvrzení jako 8K rozlišení nebo 120 snímků za...

Virus se mění pod rukama. Přírodní izoláty se tak nechovají, vysvětluje Peková

Premium Do povědomí širší veřejnosti se molekulární bioložka a viroložka Soňa Peková z laboratoře Tilia dostala pro své neshody...

Xaver: Klobouk dolů před Klausem. V ČRo zůstávám, spory s ČT házím do jímky

Premium Ve středu ho poslanci zvolili do Rady České televize. Přesto, že spolu s ním byli zvoleni i Hana Lipovská a Pavel...

Prezidentova nemoc. Neuropatie je tichá epidemie moderní doby, říká lékař

Premium Brnění nohou, mravenčení, vrávoravá chůze, zakopávání a pády, ale i krutá bolest chodidel. To je hrubý výčet příznaků...

  • Další z rubriky

RECENZE: Legenda z roku 1984 nepokračuje. Moderní Karateka je odpad

Původní Karateku naprogramoval v roce 1984 student univerzity Yale Jordan Mechner, který později přivedl na svět herní...

RECENZE: Kniha Zaklínač a jeho svět zaujme především fanoušky hry

Nakladatelství Crew vydává ve spolupráci se společností Fantom Print knihu, která potěší fanoušky herní série o...

RECENZE: Jedi: Fallen Order je konečně zase skvělá Star Wars hra

Jedním z velice příjemných překvapení roku je titul Star Wars Jedi: Fallen Order, který mohlo vydavatelství EA pokazit...

RECENZE: World of Warplanes se snaží navázat na tankový úspěch

Podaří se zopakovat zásah do černého i podruhé, kdy tanky z World of Tanks nahrazují letadla? Zatím to není jisté.

Najdete na iDNES.cz