Herní hit Život člověka je sice zdarma, ale časem ho zaplatíte i s úroky

Jste přesvědčeni, že nejúspěšnější on-line hrou je World of Warcraft? Omyl, je to freewarovka Život člověka.

Život člověka: silná komunita nadšených hráčů

Život člověka je povedená on-line hra na hrdiny, kterou si může zahrát opravdu každý. Je sice už trochu staršího data, ale k našemu údivu existuje jen minimum recenzí. Je to tím překvapivější, že je k dnešnímu datu zaregistrováno téměř sedm miliard účtů. Proti tomu je nějakých dvanáct milionů hráčů konkurenčního World of Warcraft vysloveně k smíchu.

Život člověka nesporně vděčí za své rozšíření faktu, že si zahrajete prakticky na jakémkoli hardwaru a kdekoli. Též založení účtu vás nic nestojí, ba někde dokonce dostanete pár drobných do začátku.

U hardwaru je ovšem problém, že pokud vaše mašinka není ve stoprocentním stavu, neužijete si plnou kvalitu grafiky, můžete mít problémy s pohybem postavy a podobně. Naopak je příjemné, že ač titul není kompletně přeložen do češtiny, českých hráčů je asi deset milionů. Takže si s češtinou vystačíte, i když jen na velmi omezené části mapy.

Úvod hry je dost náročný a slabší povahy může dohnat až k pláči. Pak se ale titul s většinou nováčků nějakou dobu doslova mazlí, takže se do toho postupně vpravíte. Pravdou ale je, že s některými smolaři se hra nemazlí vůbec a tito si ji následně obvykle moc neužijí. Podobných podpásovek je ostatně hra plná, což se logicky projevilo i na výsledném hodnocení.

Svou postavu si zpočátku nemůžete upravovat. Možnosti úprav se objeví až později a musíte za ně zaplatit. Oběživem, kolem kterého se všechno točí, jsou v Životě člověka peníze. A platí se prakticky za vše a vydatně, takže i taková základní funkce jako úprava vzhledu postavy vás může stát hotové jmění. Navíc změny, navzdory tomu, že klidně stojí miliony, mohou vést až k úplnému pokažení vaší postavy. Takže je používejte s rozmyslem.

Základem úspěšného postupu příběhem je zařazení do gildy. Svou první gildu si nevybíráte, je to naprostá sázka do loterie. Když máte štěstí, je úvodní gilda zámožná a ochotná se s vámi podělit o bohatství a zkušenosti.

Když máte smůlu, může se dokonce i základní kolektiv úplně obrátit proti vám, což nezřídka znamená konec hry. I když zařazení do nepřátelské gildy přežijete, vaše vyhlídky na další postup bývají krajně nejisté.

Od základní gildy se časem více či méně odpoutáte a postavíte se na vlastní nohy. Pokud patříte k průměrně šťastným jedincům, budete si muset najít nějaký zdroj obživy. Nejčastějším, i když většinou ne zcela příjemným zdrojem peněz je práce. Práce je zpravidla monotónní a únavná činnost, při níž musíte setrvávat ohavně dlouhou dobu, aby to něco vyneslo. Nemluvě o nutnosti poslouchat hráče, kteří jsou v práci na vyšší úrovni.

Samozřejmě i vy si můžete sami nebo v součinnosti s ostatními zvyšovat úroveň, ať už v jakémkoli povolání či schopnosti. De facto je to základní náplň hry, jejíž hlavní devizou (či pro někoho slabinou) je naprostá mlhavost konečného cíle.

Poměrně rozšířené je přesvědčení, že se po dohrání hry otevřou další zajímavé lokace, ovšem jen pro ty, kteří dospěli na dostatečnou úroveň. Na ty méně úspěšné prý zbude smrtelně nudná nekonečná kobka. Vzhledem k tomu, že o těchto bonusových lokacích nikdo nevypráví na základě vlastních zážitků, jsme přinejmenším skeptičtí.

Každopádně zvyšování úrovní, ať už v práci či jinde, se děje dosti pomalu a namáhavě. Leckde si můžete vypomoci úskoky nebo intrikami, ale tím riskujete, že se vám již dosažená úroveň naopak prudce sníží.

Tím se dostáváme obecně k otázce porušování principů slušné hry. V různých částech rozlehlé herní mapy platí různá pravidla, označovaná jako zákony. Ta byste měli dodržovat, ale může to být náročné. Jednak jsou pravidla na různých místech často protichůdná, jednak snadno narazíte na úspěšné hráče, kteří přitom evidentně nehrají fér.

Při porušení zákona se vám na rozdíl třeba od série městských akcí GTA, které se hra v mnohém podobá, nerozsvítí vpravo nahoře příslušný počet hvězdiček, ale policie po vás stejně půjde. Stejně jako v GTA můžete pozornost ochránců zákona rozptýlit úplatkem, či naopak docílit toho, že po vás nakonec půjde celá armáda. Zde už úplatek většinou nepomůže. Rovněž se můžete schovat a čekat, až zájem pronásledovatelů opadne. Ten ale na nulu klesne mnohdy až po desítkách let, takže raději hrajte poctivě.

Ve hře můžete používat nejrůznější zbraně, od dlažební kostky po jadernou bombu. Jadernou bombu již v historii použila řada hráčů zkusmo, ale pouze jeden naostro. Zato ale hned dvakrát po sobě. A za mříže nešel, naopak se těší úctě.

Z toho plyne, že nikdy nevíte, čeho jsou vaši spoluhráči schopni a co jim na rozdíl od vás projde. Sami byste měli zbraně používat jen v krajní nouzi a přiměřeným způsobem, jinak riskujete nejrůznější nepříjemnosti, od vězení po předčasný konec hry.

Potěšující je též pestrá nabídka nejrůznějších vozidel. Opět na ně ale potřebujete peníze a navíc ještě musíte projít patřičným tutoriálem. Pokud se nechcete tutoriálem řízení zabývat, můžete si potvrzení o jeho absolvování koupit za peníze. Ostatně jako jakékoli jiné potvrzení, vyžadované ve hře.

Jízdou pak ale ohrožujete jiné hráče, případně i svou vlastní postavu. Fyzika vozidel je totiž velice realistická a chyby nemilosrdně trestá. O modelu poškození ani nemluvě: je prostě dokonalý.

Záhadný výrobce

Zatímco distributorem hry v Česku je dobře známá firma Máma a táta, výrobce zůstává zahalen tajemstvím. Podle mnoha hráčů je to Bůh, ale zrovna většina českých hráčů, včetně nás v redakci, si to rozhodně nemyslí. Ostatně spory o pravou totožnost výrobce jsou v současnosti jedním z hlavních problémů herní komunity. Při pohledu na to, kolik hráčů sahá při řešení malicherných otázek po zbraních a násilí, se jen upevňujeme v naší skepsi.

Proč by mělo být tak důležité, kdo to vyrobil? Spousta her nese na krabici slavnou značku, ale ve skutečnosti má titul na svědomí úplně neznámá firma, která se tím skrytě dobře živí. Podle našeho názoru je úplně jedno, kdo Život člověka vytvořil, hlavní je dobře si zahrát.

Kdo by chtěl do Života člověka přivést další hráče, může se stát zprostředkovatelem založení nového účtu. Potřebuje k tomu ale součinnost ještě jednoho hráče a oba již musejí hrát předepsanou dobu. Jinak riskují potíže a sankce.

Ze zprostředkování nového účtu navíc neplynou žádné zvláštní výhody, spíše naopak. Je ovšem možné z nového hráče vypiplat třeba útočníka Realu Madrid nebo hvězdu pop-music. Pak se to vyplatí.

Rovněž upozorňujeme, že hra obsahuje sex, drogy, rokenrol a vulgární mluvu, takže ke zprostředkování nepřistupujte bezhlavě.

Co říci závěrem? Není sporu o tom, že Život člověka je nesmírně propracovaná hra, která si zaslouží pozornost, nejspíš i obdiv. Na druhou stranu nelze zavírat oči před její značnou neodladěností: tolik frustrujících neférovostí i vyslovených chyb jsme v životě neviděli.

Rovněž ochrana proti šíření virů je nedostatečná. Pokud se tedy v budoucnu objeví nějaká nová, vypilovanější verze, milerádi přidáme bodíky. S touto starou variantou už to ale lepší nebude.