"Máte otrávený život? Vaše žena vás podvádí, tchýně neustále deptá a dcera z vás tahá jenom peníze? Chcete se těchto trablů bezpečně zbavit? Moment, počkejte přece! Sebevražda není to nejlepší řešení! Existuje mnohem lepší řešení. Zaleťte si na DREAMLAND!!!"
Nejmenovaný denní tisk, pondělí 25.3.1999Vážení čtenáři, děje se něco zvláštního. Svět je vzhůru nohama - zemědělci přestali stávkovat, cena piva klesla na polovinu, v nemocnicích přestávají umírat pacienti a policistům vzrostlo (i když ne o moc) IQ. Co se to děje? Do téhle chvíle to nikdo netušil, až nyní se vše začíná vyjasňovat. Na pultech herních prodejen se objevila nová česká adventura - DREAMLAND! Čím to ale je, že všichni kašlou na své povinnosti a zasedají k PC-čkám a paří a paří, dokud nedostanou epileptický záchvat? Této záhadě se pokusíme přijít na kloub v nejbližších hodinách či dnech. Do terénu vysíláme našeho nejlepšího novináře, inženýra Jufuse Kissprdelu, aby zjistil o této hře pokud možno co nejvíce informací... Tentýž denní tisk, úterý 26.3.1999
Přinášíme Vám první informace o herní bombě Dreamland, která má na svědomí nebývale velké množství pacientů s epileptickými záchvaty. Produkt vyrobila jakási firma Top Galaxy a o prodej se stará společnost JRC, Zima software, magazín BONUSweb.CZ a spousta dalších partnerů. Hra se nachází na neuvěřitelných 3 plackách a podle očitých svědků je to prý technicky i dějově nejdokonalejší českou adventurou. Děj hry se odehrává po roce 2020 a Vy zde hrajete novináře Jima Dixe, který přilétá na vesmírnou stanici Dreamland vypátrat záhadné události ve virtuálních hernách. Bohužel to je zatím vše, co se nám podařilo zjistit. Další informace uvedeme zítra v naší speciální příloze. Pro denník -píp píp- (neplacenou reklamu v Bonusu neprovozujeme - by Big Peter) (správně, Petříku, správně - by Vreco) připravil Jufus Kissprdel. Speciální příloha nejmenované tiskoviny, středa 27.3.1999
V dnešní speciální příloze se budeme věnovat převážně nové české hře Dreamland, o které se začíná čím dál tím více hovořit. Nové informace v terénu zjišťoval náš redaktor ing. Jufus Kissprdel:
Podařilo se nám vyzpovídat jednu z prodavaček v síti prodejen JRC. Ta nám sdělila několik podrobností o hře Dreamland. "Je to nejdokonalejší a nejrozsáhlejší česká hra vůbec," řekla slečna Popesa Bigkozová. "Má nádhernou grafiku, která vypadá přesně jako grafika ve hře Broken Sword. Příběh hry je velmi promyšlený a napínavý. Novinář Jim Dix (mimochodem, je to blonďák stejně jako George Stobart ve Swordu) vyšetřuje na vesmírné stanici případy virtuálních šoků ve virtuálních hernách. Šťourá se ve všem možném a taky všem šlape na paty. Nakonec se postará o zcela překvapivé odhalení všech záhad. Mimo klasického pátrání na stanici si ještě zahraje 7 virtuálních her, které mu pomohou v řešení celého případu. Hra nabízí 120 obrazovek, 250 postaviček, 10 hudebních kompozic a hromadu kvalitních zvukových efektů. Jak už jsem řekla, je to to nejlepší, co naši tvůrci vyprodukovali a taky je to vidět na prodejnosti hry. Ani nestačím ty krabice vytahovat z regálu," uvedla Popesa Bigkozová. Je však jasné, že její slova jsou z velké části citátem reklamy firmy Top Galaxy. Ovšem již nyní Vám můžeme slíbit rozhovor s jedním z pařanů Dreamlandu, panem Hukijou Hoňšulem, který si budete moci přečíst v zítřejším vydání...
O den později (pro rýpaly: čtvrtek 28.3.1999)Dnes Vám přinášíme zcela necenzurovaný a autentický zápis z rozhovoru s jedním z hráčů Dreamlandu, panem Hukijou Hoňšulem. Z textu jsme záměrně nevyřadili některé mírně vulgární výrazy, čímž Vám dáváme možnost poznat opravdu skutečné cítění zralého pařana:
JUFUS KISSPRDEL: Pane Hoňšule, můžete našim čtenářům zdělit své pocity ze hry Dreamland?
HUKIJA HOŇŠUL: Jasná páka, dědo. Je to prostě super česká gamesa, to je jasný jako kozy při úplňku.
JK: Jaké kozy? No nic. Takže mi prosím řekněte, co vás na téhle hře tolik přitahuje?
HH: No to je jasný, dědo. Tak za prvý, je to adventura a ty já rád, stejně jako sex s mou sousedkou. Pak je to všechno v češtině, takže alespoň vím, vo co v tý hře gou. Navrch to má parádní grafiku a zajímavý sfi-fi story, takže se to dá docela dobře čuchat.
JK: Myslím, že Vašim slovům příliš nerozumím, ale zde bude asi chyba na mé straně.
HH: Si piš, dědo. Paříš vůbec?
JK: Občas. A prosím Vás, neříkejte mi dědo. Je mi teprve 39 let.
HH: Tak promiň, fotr, vypadáš jako bys měl právě před kremací.
JK: Děkuji Vám za kompliment... Ale zpět k Dreamlandu. O příběhu už jsem toho slyšel hodně. Prý si mimo pátrání máme možnost zahrát i nějaký virtuální hry. Je to pravda?
HH: Cože? Jo, ahá. Jo, to je fakt. V každý hře hraješ nějaký jiný příběh za nějakou jinou postavu. Tak třeba Frankensteina, nebo drsnýho killera v Chicagu a nebo opici kdesi ve vojenském baru. Prostě paráda.
JK: To je zajímavé. Už jste se někdy s něčím podobným setkal?
HH: To teda né. Alespoň teda za střízliva. Jinak třeba tu scénu s opicí zažívám velmi často...
JK: Zvláštní... Já jsem to ještě nezažil... Musíte mi to někdy ukázat.
HH: Třeba hned, fotr... teda jako pokud to zacvakáš.
HH: No, tak třeba v Dreamlandu můžeš navíc plnit některý úkoly různými způsoby, to bych teda vod český hry nečakal, ty jo?
JK: Asi ne. Takže Vy říkáte, že celá hra je nelineární a má několik různých průchodů?
HH: Ale prdlajz, nelineární může být akorát tak moje ta... no... sexuální potence. Vony ty odlišnosti jsou jen občas a jen v drobnostech, ale i tak je to suprózní.
JK: Z Vašich slov cítím, že se Vám asi Dreamland velmi zamlouvá...
HH: Že váháš, fotr. Je to prostě bomba. Ta hra je tak squjelá, že se to tady nedá ani vybalit z ruksaku.
JK: Zdá se, že bych si měl toho Dreamlanda zkusit zahrát. Alespoň na chvilku...
HH: Cože? Tys to ještě nepařil, fotr? No to snad není možný. S takovejma kryplama se ani bavit nebudu. Kuř a bude ti kouřeno, zdar.
JK: Hej počkejte! Stůjte, musíme dokončit rozhovor! A co jste měl namysli s tím kouřením? Halóó!
Tak to byl přesný přepis rozhovoru s panem Hoňšulem. Náš redaktor ing. Jufus Kissprdel se rozhodnul hru otestovat na vlastní kůži, tudíž další informace přineseme až po jeho důkladném studiu. O další den později...
Počet pacientů s epileptickými záchvaty se neustále stoupá. Prodejnost krabic s hrou Dreamland se téměř exponenciálně zvyšuje a dá se očekávat ještě více postižených pařanů. Rozhodli jsme se proto pověřit našeho redaktora ing. Jufuse Kissprdelu kompletním dohráním hry, čímž se jistě podaří zjistit více informací. Jakmile Jufus Dreamland dohraje, připraví kompletní popis celé hry a podělí se s vámi o své zkušenosti. Jen doufáme, že si Jufus taktéž nepřihodí epileptický záchvat s následky do konce života. Vyplácení nemocenského by zřejmě naše noviny zruinovalo... Tytéž noviny, pondělí 5. 4. 1999
Přinášíme vám ty nejnovější a nejpodrobnější informace o počítačové hře Dreamland přímo od našeho redaktora ing. Jufuse Kissprdely, který ji osobně dohrál a naštěstí si nepřihodil epileptický záchvat. Bohužel vzhledem o omezenému místu v našich novinách se v tomto článku nedočtete ještě zcela všechno a dokončení naleznete až v zítřejším vydání.
Vážení čtenáři, po rozhovoru s mnoha hráči a po samotném dohrání hry tu mám pro vás kompletní informace o této zajímavé hře. Bohužel se mi nepodařilo zjistit konkrétní příčiny, které při jejím hraní občas vedou k epileptickým záchvatům i u hračů, kteří s touto chorobou neměli nikdy problémy. Mě se naštěstí nic podobného nepřihodilo, takže se vám v následujících řádcích pokusím celou hru pečlivě popsat a nad možnými příčinami záchvatů se zamyslím až v závěru.
Jak jsme již v předešlých dnech uvedli, jedná se o českou adventuru a to přímo klasickou - jak říkají pařani - "pojnt ent klik". Od ostatních českých adventur se velmi liší. "Všechny ostatní český adventury si můžou jít vyhonit -censoured-," uvedl pařan Mosquit Bzukman. "Ta grafika, rozsáhlost, příběh a vůbec všechno - to se nadá srovnávat. Takový Polda nebo Posel bohů, ti se můžou jít klidně pověsit za koule do průvanu," řekl Bzukman.
Já sám jsem měl možnost kvality Dreamlandu prorovnávat s jinými českými hrami, a musím dát panu Bzukmanovi zapravdu. Dreamland mě skutečně mile překvapil, nechal jsem se strhnout dějem hry a její atmosférou a u PC jsem strávil neuvěřitelných 10 dlouhých dnů naplněných perfektní zábavou. Nicméně i přesto není Dreamland zase až tak dokonalý jak se o něm říká...
Po rozbalení krabice, pročtení docela vydařeného, ale velmi tenkého manuálu (asi 12 - 15 stránek, které vyplňují ze 66% obrázky) a po úspěšné instalaci (necelých 200 MB) jsem hru spustil. První, co mě po úvodní animaci doslova nadchlo, byla grafika. Obzvláště pak grafika pozadí. Je prokreslená do absolutních detailů a grafikům musela dát opravdu obrovskou práci. Na první pohled jsem se přesvědčil, že srovnávání grafiky Dreamlandu s Broken Swordem je skutečně namístě. Navíc je ve hře hned dvojí typ pozadí - 2D ručně kreslený a 3D renderovaný. Kreslené backgroundy jsou na stanici Dreamland, renderovaná pozadí jsou potom ve všech virtuálních příbězích. Co se renderovaných pozadí týče, jejich kvalita je dost kolísavá. Některé backgroudy vypadají přímo skvěle, jiné zase téměř podprůměrně. Velmi kvalitně je proveden i skroling pozadí. "Ty vole, viděls to?" vhodně poznamenal jeden z hráčů v davu. "Vono to skroluje paralaxně ve třech rovinách. No mě snad vomejou! Tohle jsem viděl jenom v Broken Swordovi," uvedl jeden z hráčů. "A ještě v tý starý hře Touché: Adventures of 5th Musketeer," poznamenal další z gamesníků. Musím se přiznat, že jejich slova mi toho moc neříkají, ale nemohu jinak než souhlasit, že skroling je ve hře opravdu působivý...
Zmínil jsem se, jak jsem byl v úvodních chvílích hrou nadšen, a to převážně grafikou pozadí. Tohle nadšení však trochu pokleslo v momentu, kdy jsem se svým hlavním hrdinou Jimem Dixem ušel prvních pár kroků. Narážím tím na první menší zklamání ze hry a tím jsou animace. Konkrétně tedy animace postaviček. "Chůze hlavního hrdiny vypadá jako lezení mojeho 85 let starýho dědka. A to už se vlastně dědek vozí 2 roky na vozíčku..." zaznělo z davu od muže, který byl zanedlouho pařany veřejně upálen. Né že bych chtěl dopadnout jako on, ale musím mu dát docela zapravdu. Sice onoho dotyčného invalidního příbuzného neznám, ale jak hlavní postava, tak i všechny ostatní postavy jsou rozanimovány... řekněme klasicky "česky". Animace jsou trhané (mají málo fází) a mnohdy jsou i nepřirozené. Jsou zde samozřejmě i velmi dobře rozanimované zcény (oblékání kabátu, uklouznutí na podlaze, lezení, atd.), ale vesměs to není to pravé ořechové. Některé animace působí přímo komicky... "Ty bláho, hele jak si ten frajer pořád honí péro," podotkl jeden z hráčů k jisté záhadné animaci doktora v blázinci. Jinak ale grafické ztvárnění postaviček na stanici Dreamland je docela zdařilé. Ve virtuálních příbězích je to už horší - některé postavy vypadají jakoby je zrovna někdo vyzvracel. Vím, že jsou tohle silná slova, ale žádné jiné ekvivalentní přirovnání mě zrovna nenapadá. Když se na to podívám z nadhledu, nezbývá mi než konstatovat, že celková vizuální část na stanici Dreamland je zpracována o třídu lépe než část skládající se z virtuálních příběhů...
Když už jsem se zapletl mezi tu grafiku a animace, zmíním se ješte o hudbě, zvuku a dabingu. "Mjuzik is maj éroplejn, is maj éroplejn," vykřikoval jeden z hráčů držíce v rukou walkman, i když nevím, jestli měl právě tento člověk na mysli zrovna Dreamland. Každopádně hudbu ve hře bych označil za technicky vydařenou, ovšem ne příliš výraznou - vlastně si jednotlivých skladeb při hraní ani moc nevšimnete (až na vyjímky). Ovšem jednu konkrétní věc zde vytknout musím. Na stanici Dreamland strávíte přibližně polovinu hry a zní zde pouze jeden jediný hudební motiv, takže některým jedincům to časem může jít i na nervy: "Já se z toho... no já se z toho... Já se z toho asi ZBLÁZNÍM!" zvolal pařan a redaktor Bonuswebu jménem Leech, kterýžto se vzápětí ocitl ve svěrací kazajce a ve spárech asistentů doktora Chocholouška (a já si říkám, proč už mi od něj dlouhou dobu nepřišla žádná recenze - by Vreco).
Zvukové efekty jsou na dnešní standardní úrovni - zde nelze absolutně nic vytknout. Nadabování hry je poměrně slušné, ovšem zdá se mi, jako by byly postavy bez "duše" a občas to vypadá, jako by dabéři bezhlavě četli texty ze scénáře bez ohledu na situaci ve hře (no, tak to se ti bohužel nezdálo. Dabing je podle mě nejhorší na celé hře a dabéři četli texty jako zprávy - by Vreco). "Čéče, tak mám takovej pocit, že mi jeden z těch maníků ve hře připomíná hlasem toho cvoka z Primy, no jak se jen jmenoval... Bošek Svrcáček, nebo tak nějak," vykřikl hráč Kixx Zatuhlý. Měl na mysli zřejmě Bořka Slezáčka, který se na dabování Dreamlandu taktéž podílel a jehož výkon patří k těm lepším. Ale řekl bych, že například takový Polda byl nadabován s trochu větším zápalem v tom místě hrudníku, kam většinou míří profesionální zabijáci.
A to by bylo pro dnešek vše. Dokončení článku naleznete v zítřejším vydaní. JUFUS KISSPRDEL
Neustále tytéž noviny, ale o 86 400 sekund později...
...v první části tohoto článku, který vyšel ve včerejším vydání, jsem se zabýval převážně technickou stránkou Dreamlandu. Dnes bych se chtěl zabývat především atmosférou, hratelností a věcmi s nimi úzce spojenými.
Po dlouhých dnech strávených nad Dreamlandem mohu potvrdit, že atmosféra hry je téměř dokonalá. Procházíte lokace, mluvíte s obětmi virtuálních šoků a postupem času odkrýváte celé tajemství s Dreamlandem spjaté. Vše je podpořeno skvělou grafikou, napínavým příběhem a dobrým ozvučením (o všem jsme se již dříve konkrétně zmiňovali). Vším tím chci říci, že vás prostě hra chytne a nepustí. Nepustí vás dlouho... ještě dýl... a ještě dýl... dokud ji nedohrajete. A to bude trvat pěkně dlouho, protože Dreamland je přímo neskutečně rozsáhlá hra. Projdete přes 120 obrazovek, budete hovořit s více než 150 lidmi (a opicemi - to zmiňuji jen pro pořádek, aby si o mě někdo nemyslel, že jsem rasista) a použijete neuvěřitelných 250 předmětů. Pokud jste z těchto čísel trochu zmateni, řeknu to jinak... srozumitelněji. Rozsáhlost Dreamlandu je rovna zhruba trojnásobné délce hry Polda. A to už je něco. Pochopitelně ale i extra rozsáhlou hru můžete dohrát za jeden dva dny, a to pokud je příliš jednoduchá. Jednoduchost v řešení všemožných úkolů však v Dreamlandu v žádném případě nenajdete. "Tahle věc je těžká snad víc než ruský vlakový vagón. Bez pomoci bych to sám asi nezvládl," vykřikoval muž nesoucí se svým kolegou obrovskou dubovou skříň. A měl naprostou pravdu. Většina úkolů ve hře je velmi obtížných a několikrát jsem si málem strhnul většinu z mých mozkových závitů. Pravdou je, že mi občas v řešení chyběla logika a častokrát mi mé machinace s předměty připomněly nesmrtelného génia McGivera. Obzvláště tedy ve virtuálních světech, které, narozdíl od zbytku hry (kde jste po většinu času komunikovali s postavami), sestávaly převážně z kombinování mezi mnoha předměty. K těmto nelehkým úkolům si ještě přidejte hledání mini-předmětů na obrazovce a desítky zákysů jsou zpečetěny. Oceňuji však snahu autorů zjednodušit hraní tím, že na všech obrazovkách jsou aktivní pouze ty důležité a nezbytné předměty (myšleno ty, které se hlásí pod kurzorem). Ale i tak jste velmi často odkázáni na ne moc příjemnou ale vždy funkční metodu "všechno na všechno".
S používáním předmětů souvisí i jedna velmi nepříjemná věc a tou je velmi nepovedený inventář. Ten totiž musí být uměle vyvolán mezerníkem, poté se neuvěřitelně pomalu vysune ze spodní části obrazovky a po uchopení předmětu pod kurzor je nutno zase mezerníkem inventář opět zasunout. Nevím, koho tento systém napadl, ale byl to zřejmě smyslů zbavený člověk. Navíc když potom s vybraným předmětem kliknete na nesprávné místo na obrazovce, zmizí vám z kurzoru a vy musíte proces s inventářem opakovat. Je to velmi zdlouhavé a když si uvědomíte, že zhruba tak polovinu hry budete používat všechno na všechno, čekají vás doslova muka. Naštěstí je ale Dreamland hra dostatečně strhující na to abyste si i na tuto nepříjemnost časem zvykli a v polovině hry vám možná už nebude tolik vadit jako na začátku.
No a když už jsem u té negativní kritiky, neodpustím si ještě jednu věc a tou je nutnost odklikávat každou větu při rozhovoru. Na jednu stranu je to sice výhoda v tom, že se rozhovor nehne dál dokud nebudete sami chtít, jenže celá hra je jak známo v češtině a moc bych se divil, kdyby někdo něčemu nerozuměl a chtěl by si větu přečíst ještě jednou. Prostě to není dobrý nápad a když už to chtěli chlapci z Top Galaxy vyřešit tímto způsobem, mohli dát hráči alespoň možnost vybrat si jestli věty odklikávat nebo ne.
Poslední vážná výtka se týká celkové rychlosti hry. Mám takový neblahý pocit, že programátoři prostě neodvedli maximum. "Zatracenej Dreamland," stěžoval si pařan Fraktus Brokennoha. "Všechny prachy, který jsem měl schovaný na novou střechu baráku, jsem musel vrazit do nového Penťáka. Kruci... Stará zase bude ječet až se vrátím domů," uvedl s lítostí Brokennoha. Jeho slova jsou však svatou pravdou. Hra je dost pomalá i na P 200, což je na 2D adventuru skutečně nevídané. Je nutná i rychlá CD-ROMka, protože na CD-čkách je zbytečně obrovské množství zcela nezkomprimovaných menších souborů, což taktéž značně zpomaluje. Naštěstí se alespoň nebudete muset trápit s velmi častým měněním CD-ček. Hra je na svých 3 CD rozložena velmi vyrovnaně: 1. CD - instalace + intro a outro, 2. CD - pobyt na stanici Dreamland a 3. CD - všechny virtuální hry. Podobně to bylo vyřešeno i v Broken Swordu.
|
Úplně nakonec ještě dodám, že hra občas zatuhne nebo úplně spadne (hlavně ke konci hry) což nepotěší obzvláště tehdy, pokud moc často nesejvujete.
Více už vám o adventuře Dreamland asi říct nedokážu. Z čeho pramení ony epileptické záchvaty se dá i po dohrání těžko usoudit. Nejspíše je to způsobeno tím, že hra svou dokonalou atmosférou a neuvěřitelnou rozsáhlostí udrží hráče u počítače (i přes několik více či méně závažných nedostatků) až přehnaně dlouhou dobu bez přestávky na pivo. No a po těch dlouhých dnech či týdnech strávených před monitorem hnáni neznámou silou neustále pokračovat v pátrání se může stát, že se objeví takový malý nevinný epileptický záchvateček. Nezbývá tedy, něž všem potenciálním hráčům Dreamlandu doporučit, aby si dávali pozor, nenechali se hrou unést a mysleli taky trochu na něco jiného, třeba na alkohol nebo na sex. Mohli byste totiž dopadnout jako pařan Hikuji Hoňšula, jehož výrokem se s vámi loučím: "Tahle pařba je prostě bombastická. Budu ji pařit dokud nechcípnu a -censored- na to, že má nějaký ty chybičky. Já ji prostě žeru a basta. A kdo se mi postaví, tomu se postaví a pověsím ho za něj v zimě na Kreml..."