Cesta prokletého krále je neuvěřitelně výstižný podtitul jednoho z nejlepších a nejkrásnějších RPG pro PS2 poslední doby. Série Dragon Quest se tímto dílem poprvé dostává na evropský trh a věřte, že nyní pochopíte, proč je v Japonsku tak populární. Je to vážně dokonalá hra, na které se prakticky nedá najít chyba, slabé místo, cokoliv negativního. Jen pár mušek tu proletí a ty snadno odeženete.
Přes vysoké číslo za názvem hry nemá příliš význam zabíhat do minulosti série, protože u nás nikdy nebyla v prodeji, ale to že v Japonsku její popularita přesahuje modlu jménem Final Fantasy, mluví za vše. Nakonec jsou to slavné vzpomínky na boje tehdejšího Square s FF sérií a Enixu s DQ, co nám sérii DQ vrylo do mozků, aniž by u nás kdy vyšla. Pak nám firmy fúzovaly do Square-Enix, ale naštěstí jsme se nedočkali "Dragon Fantasy" či "Final Quest", ale obě série si jdou nadále svojí vlastní cestou.
Soubojový systém je klasicky tahový a velmi rychlý.
DQ VIII jednoznačně nic nekopíruje, jen rozšiřuje hranice které sám stanovil, je tou největší klasikou a přesto je moderní a neokoukaný. Nestaví na realismu, na ohromujících videosekvencích, je pohádkou tvořenou pomocí "kreslené" cel shaded grafiky a přesto epickou. Příběh je podáván s takovou lehkostí, samozřejmostí a profesionalitou, jakou jsem ještě nezažil. Jen se připravte na to, že v této hře nepotkáte létající stroje ani žádnou směs supertechnologie a magie, tolik známou z konkurenční FF.
Dragon Quest VIII, to je příběh o dlouhém putování s vážnou zápletkou, humorem a plný dobrodružství. Charakteristika a uvěřitelnost jednotlivých postav je vybalancována s maniakální přesností, po padesáti hodinách hraní jsem měl tendence s postavami hovořit. Buď si zajdu na vyšetření hlavy, nebo to má právě takhle fungovat. Grafickému zpracování se nedá prakticky
nic vytknout. Na zastaralém hardwaru PS2 se tvůrcům podařilo vytvořit svět, který v rámci žánru nemá obdoby.
V DQ VIII najdete gigantický detailní svět plný nádherných lesů, barev, velkých měst a hlavně s dohledem, který neomezuje žádná distanční mlha. Velikost prostoru, kde se budete pohybovat, je až zarážející. Například cesta z města do města může klidně zabrat několik desítek minut a pak si všimnete, že jste na mapě vlastně urazili jen kousek. Připomíná vám to něco? Ano, Morrowind a Oblivion. Asi se vám to nebude chtít věřit, ale DQ VIII má svět rozlehlejší než legendární Morrowind. Oblivion dosud dohraný nemám, takže tady se zdržím spekulací.
Ovládání hry je dobře rozvrženo, lze volně rotovat okolo postavy a rozhlížet se z pohledu vlastních očí.
Nejde o žádné monotónní pochodování, ráz krajiny se neustále mění, půjdete zelenými loukami a hustými lesy, vyprahlou pouští,
zimní oblastí a spoustou dalších. Všechno je krásné, barevné a oku lahodící. Stromy i tráva se pohybují ve větru, na loukách poletují motýli, díky grafice si skutečně připadáte jako v nějaké úchvatné pohádce. Střídání dne a noci není jen pro efekt, v noci ve městech lidé spí a obchody jsou zavřené a venku pobíhají silnější a početnější nepřátelé. Jelikož svět je skutečně obrovský, poměrně brzy získáte teleportační kouzlo, díky kterému můžete snadno navštívit každou lokaci, kterou jste již prošli. Později ve
hře se dostanete k různým dopravním prostředkům, jako například k tygrovi, na jehož hřbetě můžete krajinu brázdit tryskovou rychlostí.
Soubojový systém je klasicky tahový a velmi rychlý. Vaše postava reprezentuje tradiční skupinku, která se při boji rozestoupí. Výhodou je, že tu nejsou žádné dlouhé a úmorné souboje á la Xenosaga, což je při jejich množství (tisíce) jedině dobře. Nepřátel je ve hře přes tři stovky druhů a frekvence náhodných soubojů je velmi vysoká. Občas narazíte na nepřátele, kteří jsou vidět už z dálky. Jde o jakési minibossy a porazit je dá daleko větší práci než běžné potvory v dané oblasti
Každá z postav vaší skupinky ovládá určitou sadu zbraní a s nimi spojených speciálních útoků. V rozumné časové době (100 hodin) nelze dosáhnout mistrovství ve všech zbraňových specializacích, takže distribuci skill pointů je potřeba chytře rozvážit. Zbraně se dají koupit, nalézt, ale nejlepší je, že se dají různě kombinovat a vyrábět ve speciálním alchymistickém hrnci, který
časem získáte. V něm se dá ostatně vyrobit kdeco, stačí jen nalézt ten správný recept.
Další minihrou je aréna, kde proti sobě bojují potvory ze hry. Právě ony minibossy, které jsem zmiňoval výše, můžete po jejich poražení přijmout do vaší bojové skupiny do této arény. A právě tuhle skupinu si potom lze přivolat do reálného boje, takže plní funkci jakýchsi summonů, kteří mohou bojovat za vás. Tím minihry ještě nekončí, protože v několika městech jsou kasina, kde můžete v bingu, ruletě nebo v kartách prohrát všechno co máte.
|
Přilétá první muška. Určitým zklamáním je vývoj postav. Kromě přidělování bodů ke skillům se vše děje automaticky, takže jen čekáte, až postava dosáhne dalšího levelu, a tím může získat nové kouzlo a zvýšení atributu. Naopak skvělá věc je encyklopedie potvor a předmětů a statistika hry. Hudební stránka je pak něco naprosto úžasného. Bombastická orchestrální muzika, kterou jsem ještě ve hře neslyšel. Nejvíce připomíná hudbu ke starým americkým filmům, ale tak nějak působí i moderně. Chce to slyšet,
psát nemá smysl. Většina dialogů je namluvená a obsahuje anglický přízvuk, což mi osobně trochu vadí, ale nejsem na světě sám, takže někomu sednout může.
Ovládání hry je dobře rozvrženo, lze volně rotovat okolo postavy a rozhlížet se z pohledu vlastních očí. Loadingů je ve hře
|
Grafika
Vývoj postavyV podstatě není co dodat. Dragon Quest VIII je výjimečná a skvělá hra a nebýt odfláknutého vývoje postav, tento první vstup série na evropský trh by si zasloužil absolutní hodnocení. Pro všechny příznivce RPG je to nutnost a pro všechny ostatní milovníky dobrých her koneckonců také.
| Dragon Quest VIII: Journey of The Cursed King | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
